Thomas Röper: Stane se Írán dalším zástupným válečným aktérem USA?
Ačkoli USA tvrdí, že s izraelským útokem na Írán nemají nic společného, jen málokdo tomu vážně věří. Existuje stále více náznaků, že by USA mohly být do války zataženy. Válka by se pak mohla stát zástupnou válkou vedenou USA proti Rusku a Číně.
Prohlášení americké vlády ohledně izraelského útoku na Írán byla od začátku protichůdná. USA zpočátku tvrdily, že o útoku nevěděly a, co je důležitější, že s ním nemají nic společného. O něco později Trump prohlásil, že byl informován. Zároveň však tvrdil, že USA se do útoku nijak nezapojovaly.
USA jsou však do války jistě zapojeny, jelikož zprávy naznačují, že americké letouny pomáhaly izraelské protivzdušné obraně zachycovat přilétající íránské rakety. USA také vyslaly proti Izraeli další válečné lodě vybavené protiletadlovými raketami. Také se objevily zprávy, že USA objednaly letadlovou loď Nimitz a její doprovodné lodě z Asie na Blízký východ.
Izrael nemůže zahájit tak masivní útok na Írán bez pomoci USA, protože izraelské stíhačky nemají potřebný dolet a musely by se proto doplňovat palivo ve vzduchu. Izrael však nemá vlastní tankovací letadla, takže musí pomoci USA nebo jiné západní země.
Mimochodem, objevily se dokonce zprávy, že v jordánském vzdušném prostoru údajně asistoval letoun A400M německých ozbrojených sil, používaný jako tanker. Letadlo krátce zapnulo svůj transpondér nad Jordánskem, a proto bylo viditelné na Flightradaru . Německé ozbrojené síly rozmístily v Jordánsku vojáky a vybavení od roku 2015.
Nevyšel plán?
Můžeme se jen dohadovat, jaký mohl být Netanjahuův plán. Existují však určité náznaky, že Izrael (a USA?) doufal, že Írán jednou silnou ranou zničí hlavu, koneckonců počáteční útoky mířily na vysoce postavené íránské vojenské představitele. Izrael možná naivně doufal, že „úder s nárůstem hlavy“ zasáhne íránské vedení tak silně, že by íránský režim mohl zakolísat nebo se dokonce zhroutit.
To je jen odhad, ale kdyby to tak bylo, izraelský plán by selhal, protože Írán se zuřivě brání a některé z jeho raket pronikají izraelskou protivzdušnou obranou i přes pomoc USA a pravděpodobně i dalších zemí.
Írán byl připraven
Přestože Írán očekával izraelský útok již léta, byl tímto útokem zaskočen, protože k němu v té době nikdo nepředvídal, jelikož k němu došlo den před plánovaným dalším kolem jednání se Spojenými státy. Skutečnost, že americká vláda neměla k Izraeli, který svým útokem narušil jednání USA s Íránem, žádná ostrá slova, je dalším důkazem americké spoluúčasti nebo dokonce zapojení do útoku.
Navzdory íránským ztrátám při překvapivém útoku Izraele se Írán efektivně brání a íránské raketové útoky, zejména hypersonické střely, způsobily v celém Izraeli nebývalé škody.
Izrael je na válku zvyklý, ale doposud měl Izrael nepřátele, kteří mu nebyli schopni klást větší odpor a jejichž schopnosti do značné míry podkopával izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome, který je mimochodem často přeceňován, protože je navržen tak, aby cílil na poměrně primitivní rakety, jako ty, které Hamás sestavil ve sklepech a bunkrech, ale ne na moderní rakety, jako jsou ty, které má Írán. Bez systémů protivzdušné obrany Patriot a THAAD dodaných USA by byl Izrael vůči íránské reakci prakticky bezbranný.
Proto je podle zpráv v Izraeli velký šok z vážných škod způsobených íránskými přesnými raketami.
Íránské arzenály jsou moderní, mnohé z nich jsou uloženy hluboko pod zemí, a jsou tak chráněny před útokem. To, co Izrael dokázal zničit nad zemí, je jen zlomek íránských schopností. Írán stále disponuje tisíci raket a pravděpodobně je schopen jich vyrobit i více.
Významné škody by mohl utrpět pouze íránský systém protivzdušné obrany, který není uložen v podzemí. Vzhledem k tomu, že systémy protivzdušné obrany jsou mobilní, okamžitě vyvstává otázka, jak Izrael zná aktuální umístění íránského systému protivzdušné obrany, když ne ze satelitních snímků americké armády.
Musí USA vstoupit do války?
Írán je chudá, ale velká země s 90 miliony obyvatel, zatímco Izrael je velmi malá země s sotva 10 miliony obyvatel, z nichž ne všichni jsou Židé loajální režimu. Írán má také vlastní výrobní kapacitu a rozsáhlé vnitrozemí, zatímco Izrael nikoli.
Pokud selže rychlé izraelské vítězství, může Izrael pokračovat ve válce pouze s masivní podporou USA. Ta se dostavuje především ve formě dodávek zbraní z USA. Americká vláda nyní zrušila dodávky posledních zbraní slíbených Kyjevu za Bidenovy administrativy a přesměrovala je do Izraele.
Izrael je připraven na krátké, rychlé války nebo války proti vojensky slabším protivníkům, jako je Hamás, ale sám nemůže vést dlouhou vyčerpávací válku. Írán sice trpí západními sankcemi, ale jeho možnosti jsou pravděpodobně mnohem větší než ty izraelské.
To USA dříve či později staví před dilema, jak Izraeli pomoci. Vzhledem k izraelským zdrojům (včetně dodávek amerických zbraní) se nezdá pravděpodobné, že by Írán byl rychle sražen na kolena. Místo toho Izrael čelí hrozbě vážných válečných škod.
Americká vláda v posledních měsících zvýšila počet svých vojáků na Blízkém východě a do regionu nasadila strategické bombardéry. Další skupina letadlových lodí je v současné době na cestě z Asie. V neděli USA také nasadily celou flotilu tankovacích letadel z USA do Evropy , odkud je lze rychle nasadit na Blízkém východě.
To naznačuje, že se americká vláda připravuje na intervenci do války, aby pomohla Izraeli dosáhnout rychlého vítězství.
Další zástupná válka?
Írán je členem BRICS a má s Ruskem dohodu o strategickém partnerství, ačkoli ta nezahrnuje vzájemnou vojenskou podporu. Rusko by nicméně mohlo Íránu dodávat zbraně, pokud USA vstoupí do války, jelikož Írán je pro Rusko důležitým partnerem a Rusko s ním udržuje úzké vztahy.
Čína by mohla také podpořit Írán, jelikož Írán je pro Čínu důležitým dodavatelem ropy a Čína má s Íránem také dobré vztahy. Ani Rusko, ani Čína pravděpodobně nebudou mít zájem na násilné změně režimu v Íránu, protože režim nastolený USA by jen stěží pokračoval v předchozí proruské a pročínské politice Íránu.
Toto je dilema, kterému by mohly USA čelit. Izrael nemůže udržet dlouhou válku proti Íránu, protože by to Izrael ekonomicky zničilo. Žádné civilní nákladní letadlo by nemohlo v Izraeli přistát a je otázkou, zda by se nákladní lodě odvážily zakotvit v izraelských přístavech, pokud by byly denně bombardovány íránskými raketami. Izraelské ekonomice hrozí zastavení, pokud by válka pokračovala dlouhodobě.
Írán na druhou stranu již žije pod sankcemi a je na takové problémy zvyklý. A Írán by mohl být zásobován diskrétně po souši přes své dlouhé pozemní hranice, což by bylo podstatně obtížnější s Izraelem, jehož sousedé nejsou k Izraeli zrovna přátelští.
Vzhledem k tomu, že izraelská lobby je v USA velmi silná, může se americká vláda cítit nucena Izraeli pomoci.
Ano, americká armáda je samozřejmě mnohem lepší než íránská, ale Írán je obrovská země s výslovně protiamerickým obyvatelstvem. Stačí, aby USA bombardovaly Írán? A co USA udělají, pokud Írán zahájí masivní údery proti americkým vojenským základnám na Blízkém východě? Pokud bude odpáleno dostatek dronů a raket, nikdy je všechny nelze zachytit.
Pokud by Rusko a Čína (a možná i Severní Korea) v takovém případě tajně či otevřeně podporovaly Írán dodávkami zbraní, mohly by se USA rychle ocitnout ve velmi drahé zástupné válce, jako je ta, kterou vnutily Rusku na Ukrajině.
Americká populace je jistě válkou unavená, o čemž svědčí i fakt, že Trump vyhrál své volby mimo jiné proto, že slíbil, že USA vyvede z drahých válek v zahraničí. Nyní se může dít opak.
To vše jsou jen spekulace a uvidíme, jak se věci vyvinou v nadcházejících týdnech. Nelze ale vyloučit, že USA budou vtaženy do války, kde rychlé vítězství v žádném případě není zaručeno.
A pak je tu velká neznámá: Jak se zachovají arabské státy, pokud dojde k dlouhé válce mezi (muslimským) Íránem na jedné straně a (židovským) Izraelem a (křesťanskými) USA na straně druhé?
