Jan Campbell: Strait Thunder-2025A, to není apríl

Úvod

O víkendu Washington Post odhalil, že americký ministr obrany Pete Hegseth v polovině března rozeslal memorandum, které instruovalo Pentagon zaměřit své plánování na možnou budoucí válku s Čínou. Dokument nazvaný Interim National Defense Strategic Guidance nastiňuje implementaci vize prezidenta Trumpa: připravit – a vyhrát – potenciální válku s Pekingem a chránit Spojené státy před hrozbami v blízkém zahraničí, včetně Grónska a Panamského průplavu.

Memorandum mimo jiné nastiňuje strategii podstupování rizika v Evropě a dalších regionech světa, aby Spojené státy se vojensky a plánovaně více zaměřily na nejdůležitějšího soupeře s jadernými zbraněmi: Čínu.

Nová orientace amerických ozbrojených sil proto znamená, že plánování potenciální války se zaměří výhradně na konflikt s Pekingem, zatímco v Evropě propagovaná hrozba z Moskvy bude v podstatě přenesena na evropské spojence.

Hegseth podle Washington Post v dokumentu píše: 1) Čína představuje jedinou hrozbu pro ministerstvo, je nutné zabránit čínské fait accompli okupaci Tchaj-wanu, a připravit obranu USA. To je scénář, který ministerstvo obrany musí připravit. 2) Je nepravděpodobné, že by USA poskytly Evropě významnou nebo jakoukoli podporu v případě ruského vojenského postupu na území člena NATO. 3) Významné zvýšení evropské účasti na obranné zátěži také zajistí, že NATO může spolehlivě odradit nebo porazit ruskou agresi – i když odstrašení selže a Spojené státy jsou již zapojeny do primárního konfliktu v jiném regionu nebo si musí ponechat své síly pro odstrašení. 4) Pokud jde o Tchaj-wan, zpráva popisuje, jak Pentagon hodlá pomoci svému spojenci posílit jeho vlastní obranu – aniž by samotné USA byly přímo vtaženy do války.

Pro doplnění uvádím, že konzervativní think-tank Heritage Foundation je považován za hnací sílu strategických konceptů nastíněných v memorandu, a že Hegsethovy plány zahrnují obranný koncept popírání – s cílem zabránit rychlé okupaci Tchaj-wanu Čínou. Memorandum konkrétně uvádí, že to zahrnuje: 1) Nárůst přítomnosti vojáků prostřednictvím ponorek, bombardérů, bezpilotních plavidel a speciálních jednotek armády a námořní pěchoty. 2) Větší zaměření na bomby, které mohou ničit opevněné a podzemní cíle.

Připomínám, že 20. října 2024 čínský prezident Si Ťin-pching vyzval ČLOA, aby byla připravena na válku. Zdůraznil, že v tomto ohledu je nutné komplexně posílit výcvik armády a zajistit spolehlivou připravenost na konflikt.

V listopadu pak oficiální zástupce Úřadu Státní rady Čínské lidové republiky pro záležitosti Tchaj-wanu Chen Binghua dodal, že pokusy tchajwanských úřadů získat nezávislost na Číně s pomocí Spojených států nevyhnutelně povedou ke smutnému konci. Poznamenal také, že Peking se nevzdá vojenské možnosti navrácení Tchaj-wanu a v případě eskalace konfliktu by mohl být ostrov zcela zničen. Není proto divu, že dne 1. dubna 2025 zahájila Čínská lidová osvobozenecká armáda cvičení v okolí čínské Tchaj-peje (Tchaj-wan).

Vojenská cvičení

Cílem cvičení je otestovat skutečné schopnosti bojové velitelské zóny. Proto do cvičení byly zapojeny pozemní a raketové síly, stejně jako námořní a letecké. Za zmínku stojí, že letadlová loď Shandong byla použita k nácviku úderů na Tchaj-wan.

Starší plukovník Shi Yi z velitelství východního bojiště ČLOA v prohlášení uvedl, že cvičení Strait Thunder-2025A probíhá ve středních a jižních oblastech Tchajwanského průlivu a zaměřuje se na taktiku a manévry identifikace podezřelých objektů, varování a vyhoštění, jakož i na zachycení a zabavení. Řekl také, že operace je určena k otestování schopností jednotek v regionálním monitorování a kontrole, společné blokádě a přesných úderech na klíčové cíle.

V den práce na příspěvku (2.dubna) Čínská lidová osvobozenecká armáda zveřejnila plakát útoku na Tchaj-wan na pozadí čínského vojenského cvičení u pobřeží ostrova. Na oficiálním účtu WeChat byl zveřejněn tematický plakát Blížení–Paralyzující údery Východního velitelství se zprávou: Zlověstné kroky tchajwanských separatistů. Koledují si o katastrofu. Plakát zobrazuje plán leteckých a námořních úderů na několik strategicky důležitých bodů a indikuje, jak Čína dostává Tchaj-wan do vojenských kleští. Současně karikuje prezidenta Lai Ching-te (1959) jako parazita. Doprovodná propagandistická kampaň je pronikavější než obvykle.

Vojenské cvičení je přísným varováním a silným odstrašením separatistickým silám nezávislosti Tchaj-wanu a je legitimní a nezbytnou akcí k zajištění čínské suverenity a národní jednoty, řekla Zhu Fenglian (1977), mluvčí Úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu Státní rady. Je skutečností, že 8. prezident Tchaj-wanu Lai Ching-te se vytrvale snaží o odtržení Tchaj-wanu, definuje čínskou pevninu jako nepřátelskou zahraniční sílu a otevřeně podněcuje protičínské nálady na ostrově. Ty brání výměnám a spolupráci mezi Tchaj-wanem a eskalují napětí v Tchajwanském průlivu.

Zhu dodala, že Laiovo chování dokazuje, že je ničitelem míru přes úžinu a tvůrcem krize v Tchajwanském průlivu. Zdůraznila, že pevninská Čína nebude takové chování tolerovat a postaví se rezolutně proti takovým akcím a bude je přísně trestat. Varovala, že odtržení Tchaj-wanu znamená válku. Odhodlání Číny vyřešit tchajwanskou otázku a dosáhnout národního sjednocení je pevné jako skála a nikomu ani žádné síle nebude dovoleno oddělit Tchaj-wan od Číny.

Zdůraznila současně, že čínská protiopatření se zaměřují na tchajwanské separatisty a jejich aktivity, nikoli na většinu tchajwanských krajanů. Doufá, že lidé na Tchaj-wanu budou stát na správné straně historie, rozhodně se postaví proti tchajwanským silám odtržení a vnějšímu vměšování a budou spolupracovat s čínskou pevninou na národním sjednocení a velkém omlazení čínského národa.

Návštěva z Tchaj-wanu

Navzdory rostoucímu napětí v Tchajwanské úžině vyvolaným posledními separatistickými kroky tchajwanských ostrovních úřadů a nehledě na vojenská cvičení skupina 30 mladých lidí z Tchaj-wanu je na návštěvě ve východočínské provincii Šan-tung.

S rostoucím napětím v Tchajwanském průlivu jsou výměny ještě důležitější, řekl Hsiao Hsu-tsen, výkonný ředitel ostrovní nadace Ma Ying-jeou Culture and Education Foundation, který delegaci vede. Skupina, se zapojí do spolupráce s univerzitními studenty v Shandongu, zúčastní se Konfuciova vzpomínkového obřadu a navštíví historická a kulturní místa.

Za zmínku stojí, že skupina v pondělí vylezla na horu Taishan a setkala se s robotickým psem, který nesl předměty na horu. Návštěva se uskutečňuje poté, co Lai Ching-te nedávno nastínil 17 strategií pro boj s takzvanými hrozbami z čínské pevniny. Patří mezi ně zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích spojených s cestováním po pevnině a omezení výměn přes průliv.

Připomínám, že Laie, podobně jako někteří evropští premiéři či prezidenti používají administrativní opatření k omezování výměn, k omezování svobod a práv občanů, a označují Čínu jako vnější nepřátelskou sílu. Hsiao řekl, že v poslední době obdržel řadu vyjádření znepokojení od veřejnosti, která cítí úzkost, a pesimismus ohledně vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou. Navzdory tlaku ze strany úřadů nadace bude pokračovat v podpoře dialogu přes úžinu, řekl Hsiao a dodal: Pouze prostřednictvím komunikace lze přiblížit srdce lidí na obou stranách, snížit rozdělující nálady a potenciálně se vyhnout konfliktům nebo dokonce válce.

Za zmínku stojí, že začátkem tohoto roku Hsiao vedl skupinu 40 tchajwanských studentů do Pekingu na kulturní a sportovní výměny. Koncem roku 2024 nadace pozvala na Tchaj-wan 40 studentů a pedagogů ze sedmi pevninských univerzit. Bylo by zajímavé zjistit, proč nikdo z české kotliny se nesnaží naladit spolupráci s touto nadací. To i proto, že si letos připomínáme 80. výročí vítězství Číny (2. září 1945) ve válce proti Japonsku a skupina navštíví pamětní síň bitvy o Tai’erzhuang v roce 1938, aby uctila padlé vojáky a zamyslela se nad hodnotou míru.

Závěr

Jestliže druhá čínsko-japonská válka (od 7. července 1937 do 2. září 1945) představovala vyvrcholení dlouholetého nepřátelství, které se od roku 1931 projevovalo celou řadou rozsáhlých ozbrojených incidentů a končila až samým závěrem 2. světové války, to současná probíhající antropologická válka vstupuje do fáze obchodní války. V ní jak Rusko, tak Spojené státy, nehledě na zprávy oficiálních medií, se pohybují od slabého zlepšení vztahů k jejich zhoršení v radikálně se měnící situaci. Jednou ztracená důvěra se nedá koupit ani nahradit.

To znamená, že pokud chce každá země dělat všechno sama, základy prosperity se rozpadnou. V následující fázi pak hrozí tradiční vypuknutí vojenské války zmíněné v úvodu článku.

Aby nedošlo k vojenskému konfliktu-v tomto případě mezi Čínou a Spojenými státy-vojenská cvičení Strait Thunder-2025A nelze podceňovat nebo dokonce vnímat jak aprílový vtip, ale jako nabídku k získání času pro zamyšlení se nad skutečností, že planeta je společným domovem více než 8 miliard lidí. Protože dnešní svět čelí vážným výzvám deficitů v oblasti míru, rozvoje, bezpečnosti a správy věcí veřejných, je potřeba se ptát a hledat odpovědi na otázky doby, na příklad: Co je špatně se světem a co bychom měli a musíme dělat?

Jednu z odpovědí nabídl prezident Si ve svém projevu na Moskevském institutu mezinárodních vztahů v březnu 2013. V projevu poprvé představil důležitou koncepci společenství se společnou budoucností lidstva.

Vymezování Spojených států amerických vůči Číně, které se stalo závažnou bezpečnostní hrozbou, ignorování koncepce společenství se společnou budoucností lidstva a iluze vědění o následcích sankcí a expanze nedávají z hlediska zdravého rozumu smysl. Podceňovaná Západem Čína obnovila své postavení jako hlavní obchodní mocnost světa. Toto místo zaujímala až do opiových válek. Na rozdíl od Západu nemá Čína expanzionistickou tradici. Výjimkami jsou například Čeng-Cheovy zámořské výpravy v první polovině patnáctého století či tažení do Střední Asie a zničení Džungarského chanátu v polovině osmnáctého století. To jsou ale ojedinělé epizody často vynucené okolnostmi. I ve válkách platí pravidlo, že jedni válku vyvolávají, druzí ji ukončují a komu není rady, tomu není pomoci.

Čína v minulosti neusilovala o světové impérium, i když zdroje k tomu měla. Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou byly v minulosti často přátelské či korektní. Mám na mysli prvního čínského prezidenta Sunjatsena. Ten viděl v americkém hospodářském systému inspiraci pro industrializaci a modernizaci Číny. Nelze opomenout podporu Franklina Delano Roosevelta při potvrzení statusu Číny jako světové mocnosti udělením stálého místa v Radě bezpečnosti OSN nebo návštěvu Richarda Nixona v Pekingu začátkem sedmdesátých let dvacátého století.

Pokud jde o otázku Tchaj-wanu, nevěřím v invazi armády Čínské lidové republiky na ostrov. Předpokládám, že v představitelné budoucnosti dojde k mírovému sjednocení založeném na společných hospodářských zájmech a Rusko se nepřikloní ke Spojeným státům americkým. Proč? Protože by se dopustilo vážné geopolitické chyby s těžko představitelnými následky a Rusové to dobře vědí. Proto plánovaná cesta ruského prezidenta Putina do Číny dá nový impuls bilaterálním vztahům a posílí realizaci zmíněnou koncepci společenství se společnou budoucností lidstva již proto, že spolupráce Číny a Ruska není namířena proti třetím zemím.

Uvedl to mimo jiné i čínský ministr zahraničí Wang Yi na nedávném setkání s prezidentem Putinem. Spolupráce mezi Čínou a Ruskem není zaměřena na třetí země, nehodí se k vměšování zvenčí, řekl a dodal: přátelství mezi oběma státy není oportunistické, ale dlouhodobé. Prezident Putin na oplátku řekl, že Moskva a Peking úspěšně spolupracují na mnoha mezinárodních platformách, včetně OSN, SCO a BRICS a, že kromě účasti na oslavách 80. výročí vítězství budou lídři obou zemí diskutovat o bilaterálních vztazích a interakci na mezinárodní scéně.

Proto reakce Západu na vojenská cvičení Strait Thunder-2025A indikují neochotu a neschopnost pochopit ducha doby.  Prezidentu Trumpovi buď chybí síla, nebo mu chybí vůle jít s pokorou do skutečného světa. Proto se Čína musí připravit nikoli na mír, ale na zhoršení hybridní války se Západem vedeným Spojenými státy. V tomto kontextu se proto nachází i vysvětlení odmítnutí prezidenta Si Ťin-pchinga odcestovat do Bruselu a účastnit se summitu, který se bude konat na počest 50. výročí vztahů mezi Evropskou unií a Čínou.

Současně je třeba poznamenat, že místa konání těchto summitů se střídají. V Bruselu je obvykle přítomen premiér a předseda pořádá podobné summity v Pekingu. Podle autorovi dostupné informace EU očekávala osobní přítomnost čínského vůdce v jubilejním roce. Si ale udělal dobře s odmítnutím. Proč?

Protože současné evropské politické elity byly vychovány a vybrány na základě služebnosti a loajality vůči americké imperiální moci (v odcházení), nebyly vedeny k tomu, aby jednaly a rozhodovaly samostatně, a postrádají k tomu i intelektuální a morální síly.

Jeví se, že nová nastupující americká mocenská elita je pravděpodobně více spjata s technologickým než vojensko-průmyslovým komplexem. Jazyk americké moci se změnil z kulturního liberalismu a progresivismu v otevřeně imperialistickou rétoriku, která naposledy zaznívala z úst Theodora Roosevelta před sto dvaceti lety. Nová generace amerických imperialistů již nepokládá Evropu za relevantního spojence, ale vybrala si Čínu jako úhlavního nepřítele. Čína se proto musí dobře vyzbrojit nejenom na jednání, ale i na skutečný boj se svým konkurentem, který nerozumí ničemu jinému, kromě síly a sobeckého zájmu. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell