Paul Craig Roberts: Ukrajinský konflikt se přelil do Ruska a ruská dohoda s Íránem je velká nula
Konflikt Ruska s Ukrajinou se již neomezuje pouze na Donbas. Válka možná nepronikla hluboko na Ukrajinu, ale pronikla hluboko do Ruska. USA a NATO minulý týden zaútočily na ruská města a zařízení stovkami raket a dronů z Ukrajiny, podle ruských a ukrajinských zpráv.
Byly napadeny průmyslové a vojenské objekty i ropné rafinerie, byly zničeny zásoby paliva a ruské školy ve třech městech byly nuceny zavřít. Města postižená útoky USA/NATO byla Engels, Saratov, Kazaň, Brjansk a Tula. Tyto útoky pronikají hluboko do Ruska a přinášejí válku do Povolží a Republiky Tatarstán. Není důvod se domnívat, že nálety na Rusko se zastaví jen proto, že Ukrajina je poražena na Donbasu.
Je nanejvýš výjimečné, že by Putin upřednostnil útok na ruská města, než aby použil dostatečnou sílu k ukončení ukrajinského konfliktu. Jak se mohou Rusové cítit bezpečně, když jsou školáci vystaveni náletu daleko od Ukrajiny?
Tato myšlenka vyvolává otázku, zda Putinovi a ruskému generálnímu štábu napadlo, že by Washington mohl pomocí těchto úderů zmapovat umístění ruské protivzdušné obrany a připravit Rusko na letecké útoky, aby je překvapilo, až rakety přiletí s jadernými namísto konvenčních hlavic. . Všichni mluví o kolapsu Ukrajiny, ale rakety padají stále hlouběji do Ruska. Způsobují tyto útoky kolaps důvěry Rusů v Putina?
Je skutečně mimořádné, že Putin toleruje útoky USA/NATO na ruská města prostřednictvím zástupců. Zapomněl Putin na svůj výrok, že Rusko už nikdy nebude vést válku na svém území?
Stejně výjimečné je, že Rusko nadále dodává Washingtonu a zemím NATO energii a strategické nerostné suroviny, jako je obohacený uran, čelí pravděpodobnému zničení ropovodu TurkStream Washingtonem a nikdy nečinilo Washington odpovědným za zničení ropovodu NordStream. Fenomén zásobování vašich nepřátel, kteří proti vám vedou válku, je pro mě nový. Ukrajinci v německých tancích se valili do Kurska a Putin chce prodávat energii Německu.
Ať je to cokoliv, nejde o seriózní nebo zodpovědný přístup k válce. Je odpovědností válečného vůdce rychle ukončit válku a nezdržovat ji déle, než trvalo Stalinovi, aby vyhnal Wehrmacht z Ruska a východní Evropy a obsadil Berlín, když začala ruská protiofenzíva.
Putin potřeboval vojenský strach Západu z Ruska. Místo toho přesvědčil Západ, že v Rusku nejsou žádné červené čáry.
V zájmu míru jsem dlouho prosazoval rusko-íránsko-čínskou smlouvu o vzájemné obraně, jako je NATO. Vlády se očividně příliš bojí nebo podezřívají jeden druhého – a pokud ten druhý udělal tu chybu, že ukázal vzájemnou nedůvěru vůči Washingtonu –, aby se spojily proti agresi.
Místo smysluplné dohody podepsal Putin minulý pátek s Íránem „komplexní dohodu o strategickém partnerství“, která zdaleka nedosahuje toho, co je potřeba. Dohoda znovu potvrzuje, že „naše země pevně dodržují principy nadřazenosti mezinárodního práva, suverenity států a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ řekl Putin.
Ale jaký to má smysl? Těžko uvěřit, že Putin a Írán ještě nevědí, že Západ se nestará o mezinárodní právo, suverenitu a bezzásahovost. Co podle Putina dělá Západ na Ukrajině se sankcemi, se zástupnými útoky na ruská města? Kde na Blízkém východě Írán nevidí vměšování Západu?
Ustanovení o bezpečnosti a obraně je omezeno na „pokud se jedna ze stran stane obětí agrese, druhá by neměla poskytovat agresorovi pomoc“.
Je to bezzubá dohoda. Ruské a íránské kulturní výměny, výměny vojenských delegací a návštěvy přístavů válečnými loděmi nepředstavují odstrašení ani ochranu před západní agresí. John Helmer to popisuje jako „prohlášení možná – slibujeme, že k sobě budeme milí, pokud to bude možné, možná“ (> ODKAZ na anglické webové stránce )
Někteří komentátoři vysvětlili bezzubé záruky tím, že Rusko a Írán vidí Blízký východ odlišně a že íránské konflikty mohou ležet mimo rámec ruských zájmů. To je nenápadité vysvětlení. Pokud Írán padne jako Sýrie, Libye nebo Irák, Washington nasměruje džihádisty do Ruské federace. Jako nárazník pro Rusko je Írán stejně důležitý jako Ukrajina, ne-li ještě důležitější. Je zvláštní, že to Putin nevidí.
Nevíme, zda se Trump pokusí stáhnout z války Washingtonu proti Rusku na Ukrajině, nebo zda Trumpovi prosionističtí pověřenci budou agitovat za válku proti Íránu. Írán měl ale při vyjednávání dohody zdůraznit, že Trumpovi vysocí představitelé jsou prohlášeni za nepřátele Íránu a pokusili se z Putina vytěžit něco víc než ruský slib, že nebude podporovat Západ v útoku na Írán.
Putin může mít tajný plán, který maskuje zdáním slabosti. Pokud ano, existuje riziko, že Washington uvidí, co vnímá jako slabost. Nebezpečí, které mě dlouho znepokojuje, je, že když Washington cítí slabost, vyvíjí příliš velký tlak a nutí Putina bojovat nebo kapitulovat. Pochybuji, že by mu ruská armáda dovolila kapitulovat.
