USA jsou zřejmě otevřeny jednání o ruském návrhu na zmírnění napětí kolem Ukrajiny

Rusko nastiňuje cestu normalizace vztahů s NATO a požaduje ukončení rozšiřování bloku na svých hranicích.

Moskva nastínila osmibodový návrh smlouvy o bezpečnostních zárukách, který by vedl ke snížení napětí v Evropě a zmírnění krize kolem Ukrajiny, pokud by jej Západ přijal. Mezi požadavky patří ukončení cesty Ukrajiny ke členství v NATO, omezení rozmístění vojsk a zbraní v blízkosti ruských hranic a návrat ke stavu před rokem 1997, tj. před rozšířením NATO na východ.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pátek uvedl, že ačkoli neexistuje žádný termín pro zahájení rozhovorů o zmírnění napětí, Moskva chce zahájit jednání „bez průtahů a bez zdržování“, a zdůraznil, že „můžeme jít kdykoli a kamkoli, třeba i zítra“. Zdůraznil také, že „nejde o to, abychom dávali nějaké ultimátum, žádné neexistuje. Jde o to, aby vážnost našeho varování nebyla podceňována“.

Účinně varoval, že ignorování žádosti Moskvy o diskusi by mohlo vést k „vojenské reakci“ podobné kubánské raketové krizi z roku 1962.

Výzva Moskvy k jednání přichází v době, kdy byl v pátek během bojů s obrannými silami Donbasu zabit ukrajinský voják. Přestože Kyjev shromažďuje síly a získává nové zbraňové systémy, jako je protiraketový systém Javelin americké výroby, Západ pranýřuje Rusko za to, že na svých hranicích rozmístilo více než 100 000 vojáků, kteří mají Ukrajinu odradit od jakýchkoli nových vojenských dobrodružství.

Americký prezident Joe Biden varoval svůj ruský protějšek Vladimira Putina před „sankcemi, jaké ještě nezažil“, pokud by došlo k útoku na Ukrajinu, což je nepravděpodobná vyhlídka, protože Moskva opakovaně zdůraznila, že nemá zájem na válce nebo územní expanzi na Ukrajině. Navzdory této záruce to však nijak nezmírnilo západní mediální kampaň za démonizaci Ruska.
Deník Guardian uvedl, že „agresivní návrhy Kremlu budou v západních hlavních městech pravděpodobně odmítnuty jako pokus o formalizaci nové ruské sféry vlivu ve východní Evropě“. To je krajně problematické, neboť tvrdí, že návrh Moskvy, aby se Rusko a NATO „nepovažovaly navzájem za protivníky“ a „řešily všechny spory mírovou cestou a zdržely se použití síly“, je „agresivním návrhem“.

To vyvolává otázku, proč londýnské noviny považují za „agresivní“ řešit spory mírovou cestou?

Ačkoli se britský bulvární deník domnívá, že návrhy Moskvy „budou Západem pravděpodobně odmítnuty“, tisková tajemnice Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že „není důvod, proč bychom to nemohli udělat v zájmu snížení nestability, ale budeme to dělat ve spolupráci a koordinaci s našimi evropskými spojenci a partnery“.

Vysoký představitel Bílého domu v pátek novinářům řekl, že Washington s některými částmi návrhu Moskvy nesouhlasí, ale je ochoten o jeho obsahu diskutovat.

„Jsme připraveni o nich diskutovat. Přesto jsou v tomto dokumentu některé věci, o kterých Rusové vědí, že budou nepřijatelné,“ řekl úředník novinářům pod podmínkou anonymity, což ukazuje, že USA jsou ochotny spíše jednat, než vše odmítnout, jak zřejmě doufá The Guardian.

Ačkoli je nepravděpodobné, že by Západ zastavil vojenská cvičení v Polsku a pobaltských státech, jak Kreml doufá, požadavky jako zákaz vstupu Ukrajiny do NATO a omezení typů zbraní v blízkosti ruských hranic by mohly najít úspěch. Kreml pravděpodobně neočekává, že budou splněny všechny jeho požadavky, nicméně návrhy by si mohly vynutit jednání v souvislosti se zvýšeným vojenským napětím na východní Ukrajině.

Experti z Ruska pochybovali, že Západ návrhy přijme, přičemž Dmitrij Trenin, ředitel moskevského Carnegieho centra, vysvětlil, že „zveřejnění ruských návrhů dohod s USA a NATO o [evropské bezpečnosti] může naznačovat, že Moskva (oprávněně) považuje jejich přijetí Západem za nepravděpodobné“.

Andrej Kortunov, šéf Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RIAC), s Treninovým hodnocením souhlasil a uvedl: „V současné době je v Rusku více než polovina těchto dohod: „Jedná se o vyjednávací pozici – [Kreml] se snaží dosáhnout určitého stupně částečného přijetí. Samozřejmě, že vznášení takovýchto požadavků představuje reálné riziko, zejména pokud Západ zaujme tvrdý postoj, ale Kreml si zjevně myslí, že toto riziko je za daných okolností oprávněné.“

Bez ohledu na to, zda Kreml věděl, zda bude jeho návrh přijat, či nikoliv, minimálně byl otevřen prostor pro jednání. Nyní je v rukou Západu, zda se bude snažit o prosazení tohoto otevření ze strany Moskvy, nebo bude čelit Rusku, které jasně řeklo, že použije „vojenskou odpověď“, pokud bude NATO nadále zasahovat do jeho sféry vlivu a bezpečnostních zájmů na Ukrajině. Je pravděpodobné, že Washington prozkoumá možnosti jednání s Moskvou, protože i on chce spojit více zdrojů s cílem čelit Číně v asijsko-pacifickém regionu a postavit se jí spíše než Rusku ve východní Evropě.

Paul Antonopoulos
nezávislý geopolitický analytik