EU by mohla do března zřídit azylová „návratová centra“ ve třetích zemích, říká švédský premiér

Evropská unie může zřídit azylová návratová střediska za svými hranicemi již v březnu, což je krok prosazovaný švédským premiérem Ulfem Kristerssonem, aby se vypořádal s odmítnutými žadateli o azyl

Evropská unie může zřídit azylová návratová centra za svými hranicemi již v březnu, řekl ve čtvrtek švédský premiér Ulf Kristersson během setkání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem ve Vídni.

Cílem návrhu, který očekává nový komisař EU pro migraci, je zastavit tok neregulérních migrantů, kteří zůstávají v bloku, přestože jejich žádosti o azyl byly zamítnuty.

Kristersson propaguje myšlenku „návratových uzlů“, ve kterých by byli ubytováni jednotlivci, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, zatímco čekají na deportaci. Věří, že centra odradí lidi s mizivou nadějí na úspěch od hledání azylu v EU.

„Je to způsob, jak říci, že nepřijímáme, že není žádný rozdíl mezi odmítnutím a ano,“ řekl Kristersson tiskové agentuře TT. „Také to sníží hnací síly, pokud víte, že máte velmi malou šanci.“

Podle údajů EU pouze asi 20 procent migrantů, kterým byl odepřen azyl, skutečně opouští území EU. Kristersson říká, že to podkopává systém a vytváří „zcela jiné obavy“, protože mnozí nakonec odejdou do ilegality a pracují v koncertní ekonomice s ostatními, kteří se uchylují k životu zločinu.

Kristersson uvedl dohodu Itálie s Albánií jako vzor, ​​jak by mohlo fungovat zpracování ve třetích zemích. Podle tohoto paktu byli muži ze zemí, které italská vláda považovala za „bezpečné“, převezeni do Albánie, aby čekali na výsledek jejich žádostí o azyl, s určitými výjimkami pro zranitelné osoby.

Italské soudy však toto opatření opakovaně zablokovaly, čímž se administrativa premiérky Giorgia Meloni dostala do kolize s tím, co místopředseda vlády Matteo Salvini nazval „soudci levicových aktivistů.

Italská justice citovala zákon EU, který stanoví, že za bezpečné musí být považovány celé země, nikoli pouze jejich části. Tento právní zádrhel fakticky zastavil převody do Albánie až do rozsudku Evropského soudního dvora.

Na tiskové konferenci s Nehammerem Kristersson poznamenal, že Švédsko zaznamená nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1996. Tento pokles částečně připisuje měnícím se migračním trasám v Evropě a také politickým posunům.

„Po rozsáhlé restrukturalizaci naší politiky jsme snížili počty,“ řekl Kristersson.

Během migrační krize v roce 2015 požádalo ve Švédsku o azyl více než 162 000 uprchlíků. Předpokládá se, že do roku 2024 se toto číslo bude pohybovat kolem 10 000. Kristersson přesto připustil, že počáteční pokles z velké části začal v roce 2016, kdy EU zpřísnila své vnější hranice, a že mnoho nových zákonů jeho vlády ještě nevstoupilo v platnost.

Několik skupin, včetně Amnesty International, vyjádřilo obavy, že navrhované návratové uzly jsou neslučitelné s právem EU i mezinárodním právem, přičemž Kristersson připouští, že plán představuje „obtížné otázky“, ale zdůrazňuje, že s tímto problémem není možné nic nedělat.