Evropská rada zahrnuje boj proti „dezinformacím a nenávistným projevům“ do své strategické agendy

Radě EU se podařilo vtěsnat boj proti „dezinformacím a nenávistným projevům“ mezi témata, jako je Blízký východ, Ukrajina a migrace – nemluvě o současném jmenování nové skupiny „aparátčíků“ po evropských volbách do parlamentu.

Vyplývá to ze Strategické agendy Rady 2024–2029 přijaté 27. června. Tento dokument představuje „pětiletý plán“, který má vést politiky a cíle bloku.

Pod názvem „Svobodná a demokratická Evropa“ dokument uvádí různé způsoby, jak by měly být „evropské hodnoty“ zachovány i v budoucnu. Závěry rady říkají, že k posílení „demokratické odolnosti“ EU je nutné vypořádat se s tím, co označuje za dezinformace a nenávistné projevy.

Tyto kategorie řeči jsou notoricky známé svou svévolnou definicí, a to i v legislativě, a běžně se používají jako nástroj cenzury – ale závěry počítají s jejich potíráním jako s strategickým cílem boje proti zahraničnímu vměšování a destabilizaci.

Jinými slovy, lidé nebo organizace, které se „provinily“ nenávistnými projevy nebo dezinformacemi, musí očekávat, že budou klasifikovány jako hrozba pro bezpečnost EU.

Dalším příslibem, který dokument dává jedním dechem, je přimět technologické giganty, aby „převzali svou odpovědnost za ochranu demokratického dialogu online“.

Znamená to, že v příštích pěti letech bude v EU více či méně cenzura? Bruselští byrokraté jsou nyní tak zběhlí v chrlení frází, že toto prohlášení by se teoreticky dalo interpretovat oběma směry.

Ve spojení s řečmi o „dezinformacích“ atd. je však zcela jasné, jakým směrem se EU hodlá vydat, pokud jde o svobodu projevu online.

Umělá inteligence není výslovně zmíněna jako hrozba (ani pro EU, ani ze strany EU jako technologie, kterou lze použít ke zvýšení cenzury nebo „boje proti dezinformacím“).

Ale co chcete, EU to prý má: v části závěrů, která se zabývá konkurenceschopností, je rozvoj kapacit souvisejících s umělou inteligencí právě tam s rozvojem kapacit v oblastech obrany, vesmíru, kvantových technologií, polovodičů. , zdravotnictví a biotechnologie – nemluvě o „technologiích s nulovou sítí, mobilitě, léčivech, chemikáliích a pokročilých materiálech“.

Jde o poměrně komplexní most, který se EU snaží prodat svým členským státům a jejich občanům.

Autor: Didi Rankovic