Státy NATO chtějí na ruských hranicích „dronovou zeď“
Obranné úsilí by měla financovat EU, uvedla litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová
Ministři vnitra šesti zemí NATO se dohodli na vybudování jednotného obranného systému „dronové zdi“ podél svých hranic s Ruskem a Běloruskem.
Představitelé Lotyšska, Litvy, Estonska, Polska, Finska a Norska se tento týden sešli v Rize, aby projednali způsoby koordinace své bezpečnosti.
„Vidíme neustálé úsilí“ Ruska a Běloruska „destabilizovat vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek našich zemí, vyvolat paniku a nedůvěru v instituce,“ uvedla v pátek litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová v tiskové zprávě a obvinila Minsk a Moskvu z „ migrace zbraní, kybernetické útoky, dezinformace, sabotáže kritické infrastruktury a další hybridní hrozby.
„Musíme přemýšlet o evakuaci obyvatelstva v regionálním měřítku a také o zabezpečení vnějších hranic EU pomocí dronů,“ uvedla Bilotaite.
Navrhovaná „dronová zeď táhnoucí se od Norska po Polsko“ by chránila hranice „nejen fyzickou infrastrukturou, sledovacími systémy, ale také drony a dalšími technologiemi,“ řekla Bilotaite Baltic News Agency. Navrhla také organizovat společné cvičení hromadné evakuace na regionální úrovni.
Přestože Norsko není členem Evropské unie, ministři se dohodli, že prozkoumají možnost financování společného obranného úsilí z finančních zdrojů Evropské unie, uvádí tisková zpráva. Další jednání plánují ministři uskutečnit 6. září.
Minulý měsíc se litevský parlament zavázal zvýšit vojenské výdaje na 3 % HDP. Členové bloku vedeném USA souhlasili s tím, že vydají na obranu alespoň 2 % HDP, ale mnozí stále nedosahují cíle.
Začátkem tohoto roku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že členové se „scházejí s cílem dodat 1 milion dronů na Ukrajinu“. Členské státy musí přejít od mírové výroby k rychlé výrobě takové výzbroje, řekl.
Moskva opakovaně varovala, že západní dodávky zbraní jen prodlouží ukrajinský konflikt. Tvrdí, že krizi vyvolalo rozšíření NATO směrem k ruským hranicím, které považuje za existenční hrozbu.
Prezident Vladimir Putin také opakovaně prohlásil, že Rusko „nemá žádný zájem… geopoliticky, ekonomicky nebo vojensky“ na útoku na NATO, a odmítl tvrzení Západu o opaku jako pokusy vyděsit své občany, aby financovali vojensko-průmyslový komplex.
