EU chce cenzurovat „dezinformace“ a „nenávistné projevy“ pod rouškou prosazování lidských práv

Na prvním místě programu pro rok 2024

Evropská unie (EU) aktivně prosazuje politiku regulace takzvaných nenávistných projevů a dezinformací online, aby vytvořila bezpečnější digitální prostředí. To vyžaduje komplexní síť právních rámců na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

Důležitým krokem v tomto směru bylo, že Evropská komise v prosinci 2021 přijala sdělení, které navrhuje rozšířit seznam „zločinů EU“ podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o zločiny z nenávisti a rozšířit nenávistné projevy. Pokud Rada tento návrh přijme, mohlo by to EU připravit cestu ke kriminalizaci dalších forem projevů nenávisti a trestných činů z nenávisti, které přesahují rasistické nebo xenofobní motivy.

Přístup Evropské komise zahrnuje řadu opatření, jako je podpora vnitrostátních orgánů v boji proti projevům nenávisti a trestným činům z nenávisti, zaměření na podporu obětí a zlepšení školení pro orgány činné v trestním řízení. Konkrétně v roce 2016 zahájila Komise dobrovolný kodex chování s velkými IT společnostmi s cílem bojovat proti nezákonným nenávistným projevům online. To odráží celoevropské úsilí v boji proti nenávisti online, včetně konkrétních forem nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti zaměřených na různé komunity.

V kontextu širší debaty o regulaci online prostor poslanci Evropského parlamentu (EPS) zdůraznili potřebu zákonů, nejen politik platforem, které by regulovaly sociální média. Tato diskuse nabývá na důležitosti vzhledem k práci EU na zákonu o digitálních službách (DSA) a zákonu o digitálních trzích (DMA), od nichž se očekává, že budou obsahovat pravidla pro online platformy a opatření pro boj proti škodlivému nebo nezákonnému obsahu, jako je „dezinformace“.
Zatímco někteří poslanci požadovali jasná pravidla pro internetové giganty a ochranu demokratické diskuse na sociálních sítích, jiní vyjádřili obavy z potenciálu cenzury a dopadu na svobodu projevu. Systém „notice and take down“ byl například kritizován, protože by mohl vést k cenzuře, protože platformy by mohly být nuceny filtrovat obsah pomocí algoritmů, což by vedlo k příliš opatrnému nebo politicky korektnímu moderování.

Úsilí EU v této oblasti, zejména s ohledem na velké americké technologické společnosti, by mohlo mít mezinárodní důsledky, včetně možných dopadů na svobodu projevu občanů USA.

Přístup EU k regulaci je v rozporu s ochranou prvního dodatku USA, která omezuje schopnost vlády regulovat řeč.

Delegace EU v sídle OSN v Ženevě představila své priority pro práci OSN v oblasti lidských práv do roku 2024.

Není divu, že odkazuje také na závazek EU bojovat proti nenávistným projevům a dezinformacím.

Závěry zveřejněné Evropskou radou, orgánem EU pro tvorbu politik, jsou rozděleny do nejméně 40 bodů, z nichž dva se týkají „nenávistných projevů“ a tři „dezinformací“.

Druhá kategorie hrozeb pro lidská práva, o kterých EU tvrdí, že je chrání, se vyskytuje ve společnosti věcí, jako jsou války, autoritářství a také „tlak proti rovnosti pohlaví“.

Po této zdánlivě náhodné sbírce hrozeb se dezinformace znovu objevují v sekci o všeobecných lidských právech a základních svobodách. Zde dokonce EU tvrdí, že nejen „aktivně prosazuje“ právní stát, ale činí tak konkrétně v souvislosti s rozvojem umělé inteligence a internetu.

Tento vývoj a používání by mělo být i nadále prováděno podle „demokratických“, ale také „odpovědných, bezpečných a důvěryhodných“ principů – a v závěrech se uvádí, že AI by měla být regulována „vhodně“.

Pak pokračuje intelektuální gymnastika: Za prvé, EU slibuje upozornit na online cenzuru, blokování internetu atd. (ale nebude proti tomu zasahovat). – Ale hned další věta zmiňuje „dezinformace“.

Zneužívání tohoto termínu a zveličování údajně nového fenoménu dezinformací ve světě, kdy se různé vlády, média a sociální platformy snaží cenzurovat uživatele a obsah, je dobře známé a dokonce zdokumentované.

V každém případě jsou v dokumentu zmíněny „dezinformace“ spolu s kyberzločinem a „technologicky povoleným online sexuálním obtěžováním a zneužíváním“. EU chce na tyto věci nejen upozorňovat, ale vlastně s nimi „bojovat“.

Politika je prezentována jako prostředek ke zlepšení ochrany údajů, „online prostor občanské společnosti“ a to, co EU považuje za „odpovědné“ řízení platformy.

Poté se vrátíme ke slibu podporovat otevřený, bezplatný, bezpečný a interoperabilní internet, včetně ochrany jeho základny mnoha zúčastněných stran.

EU chce, aby to bylo zahrnuto do globálního digitálního paktu OSN, a závěry naznačují, že EU se chce také aktivně podílet na jakýchkoli budoucích globálních rámcích správy AI.

Nenávistné projevy jsou zmíněny spolu s rasismem, rasovou diskriminací, xenofobií a velmi širokým pojmem intolerance.

Definování vážných problémů, jako jsou tyto, aniž by byly skutečně definovány, je oblíbenou metodou společností a organizací proti jazykům, protože pod takovou nedefinici může spadat široká škála porušení a „přestupků“.

V závěrech EU se výslovně uvádí, že závazek řešit toto zneužívání vychází z právních rámců, jako je akční plán EU pro boj proti rasismu 2020–2025.

EU v této souvislosti prohlašuje, že bude spolupracovat s Organizací spojených národů, tedy že se bude podílet na příslušných mechanismech světového orgánu, ať už se na jejich vypracování podílela či nikoli.

Nenávistné projevy jsou opět zdůrazněny v závěru o ochraně práv menšin. Za prvé, EU prohlašuje svůj záměr „i nadále“ vyzývat „všechny státy“, aby respektovaly Deklaraci o právech osob patřících k národnostním nebo etnickým, náboženským a jazykovým menšinám.

Organizace znovu potvrzuje, že bude chránit svobodu slova a projevu a zároveň se postaví nejen proti podněcování k násilí a nenávisti, ale také proti nenávistným projevům „online i offline“.

Jeden závěr uvádí, že EU bude nadále „varovat“ před narůstající státní kontrolou online prostoru, ale poté podnikne „proaktivní opatření proti manipulaci se zahraničními informacemi“ a bude podporovat „informační integritu v boji proti dezinformacím“.

Tématem, které se jako společná nit vine závěry, je oddělování témat lidských práv a genderové rovnosti, ale také jejich propojení. Cílem tohoto přístupu by mohlo být zvýšení viditelnosti posledně jmenovaných.

Způsob, jakým EU prosazuje svá stanoviska k různým otázkám, které považuje za relevantní pro lidská práva (jako je nejen obecné porušování lidských práv, podpora vzdělávání, zdravotnictví atd., ale také práva LGBTI, různorodá občanská společnost, změna klimatu atd.) vyzkoušený je labyrint různých iniciativ OSN.

Patří sem také budoucí summit k realizaci cílů udržitelného rozvoje (SDGs).