Essequibo Strip, další fáze střetu mezi Washingtonským konsensem a světem BRICS
Od pásma Gazy po pásmo Essequibo, velký geopolitický střet mezi washingtonským konsensem a vznikajícím multipolárním světem registruje další kritický problém, další část geopolitického střetu, který proti sobě staví atlantické síly a svět BRICS.
Referendem z minulé neděle chce Venezuela ukončit spor, který o oněch 160 tisíc kilometrů čtverečních trvá více než 120 let. Otázka nadvlády nad pásmem Essequibo na hranici mezi Venezuelou a Guyanou v posledních letech vybuchla po masivních nálezech ropy a vrtných zakázkách udělených společnosti ExxonMobil od roku 2015. Udělení dalších licencí k průzkumu vládou Guyany v září tohoto roku vedlo Venezuelské úřady uspořádají nezávazné referendum, aby získaly podporu veřejnosti pro staletí starý požadavek suverenity.
Kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti
V pozadí je zvláště rozhodujícím faktorem politická a vojenská podpora Spojených států Guayaně, které předsedá Irfaan Ali. Spor o Essequibo vyvolal obavy z americké intervence v regionu, přičemž jižní velitelství USA provedlo začátkem tohoto roku společné vojenské cvičení s ozbrojenými silami Guyany. Washington veřejně podpořil postoj Georgetownu a delegace ministerstva obrany navštívila před dvěma týdny hlavní město Guyany.
Z pohledu mezinárodního práva má věc jasné obrysy. Anglická kolonie, suverenita tohoto území byla založena na základě arbitrážního rozsudku v roce 1899, který toto území nejprve přidělil Velké Británii. Venezuela vždy považovala tento akt z roku 1899 za nelegitimní a místo toho se odvolává na dohodu z roku 1966 uzavřenou v Ženevě – kterou země v čele s prezidentem Madurem stále považuje za jediný závazný nástroj k vyřešení sporu. Venezuela rovněž odmítá jurisdikci Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v této záležitosti a staví se proti průzkumu zdrojů Guayany v teritoriálních vodách pásma Essequibo.
Kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti
Na základě těchto principů vyhlásila venezuelská vláda referendum s pěti otázkami. Hlasování se konalo 3. prosince a výsledky potvrdily politickou linii diktovanou prezidentem Madurem. Elvis Amoroso, prezident Národní volební rady (CNE), uvedl, že všech pět referendových otázek týkajících se různých aspektů venezuelského sporu o spornou hranici s Guyanou získalo 95 až 98 % hlasů „ano“. Z pěti otázek je nejdůležitější ta poslední: stanoví zřízení Guayana Esequiba, která bude federována s Venezuelou.
Reakce americké vlády na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matt Miller v pondělí řekl, že územní spor mezi Venezuelou a Guyanou o region Essequibo nebude „urovnán referendem“ a vyzval k mírovému řešení konfliktu.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro na Millerovo prohlášení důrazně zareagoval, označil jej za „nepřijatelné vměšování“ a prohlásil, že USA dotlačily prezidenta Guayany Irfaana Aliho do konfliktu se sousední zemí, aby později v této záležitosti stáhly americkou vojenskou podporu.
Piero Messina
