Odhalení 11. září – předává nyní Washington odpovědnost Rijádu?

Nedávno zveřejněné soudní spisy popisující, jak byli dva z únosců z 11. září vědomě či nevědomě naverbováni do společné zpravodajské operace CIA a Saúdské Arábie, potvrdily to, co bylo již všeobecně známo.

V červenci 2016 bylo odtajněno nechvalně známých „28 stránek“ oficiálního vyšetřování zpravodajských aktivit před a po 11. září, které podrobně popisují úlohu vysokých saúdských úředníků a agentů tajných služeb při útocích tím, že únoscům, z nichž 15 byli Saúdové, bylo řečeno. státních příslušníků, poskytoval finanční a logistickou podporu.

Samotná organizace al-Káida má kořeny v operaci Cyclone, programu CIA z dob studené války, který zahrnoval vyzbrojování, financování a výcvik wahhábistických bojovníků známých jako mudžahedíni, kteří poté v roce 1979 šli do války proti socialistické vládě Afghánistánu, která do r. tehdy se přátelsky choval se Západem. Jedním z nejprominentnějších členů mudžahedínů nebyl nikdo jiný než Usáma bin Ládin.

Útoky z 11. září také posloužily jako záminka pro agresivní zahraniční politiku USA v souladu s cíli Projektu pro nové americké století, vysoce vlivného neokonzervativního think-tanku, který prosazoval, aby si USA udržely globální hegemonii radikální změnou své armády a obrany, politiky, včetně násilného odstranění tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Zpráva PNAC ze září 2000 předpovídala, že implementace takových politických změn bude pomalá a postupná a že pouze událost v rozsahu Pearl Harboru umožní rychlé pozdvižení s takovým katalyzátorem vhodně umístěným o rok později v New Yorku.

V další zlověstné předtuše vysloužilý čtyřhvězdičkový generál Wesley Clark později vyprávěl, jak byl během návštěvy Pentagonu ve dnech po 11. září nejmenovaným vojenským představitelem informován, že rozhodnutí USA jít do války proti Irák padl, ačkoli neexistovaly žádné důkazy spojující Bagdád s útoky. Na následné schůzce o několik týdnů později, když USA začaly bombardovat Afghánistán, tentýž úředník Clarkovi řekl, že šest dalších zemí – Sýrie, Libanon, Libye, Somálsko, Súdán a Írán – bylo cílem v reakci na 9. /11 by bylo vzato, ačkoli ve všech zemích, včetně Iráku, nebyla prokázána souvislost s útoky.

Velmi podezřelé je také načasování nedávného zveřejnění soudních dokumentů ukazujících účast Saúdské Arábie na 11. září.

Minulý měsíc, v seismickém geopolitickém posunu, bylo oznámeno, že království Perského zálivu a jeho dávný regionální rival Írán obnovili diplomatické styky na základě dohody zprostředkované Čínou. O necelé dva týdny později bylo oznámeno, že Saúdská Arábie chce také obnovit diplomatické styky se Sýrií v rozhovorech zprostředkovaných Ruskem, což fakticky signalizuje konec americké hegemonie v regionu.

Zveřejnění dokumentů o úloze Saúdské Arábie v útocích z 11. září 2001 ve stejném období naznačuje, že vztahy mezi Washingtonem a možná nejdůležitějším strategickým spojencem v západní Asii po Izraeli – s rovněž známými vazbami na útoky z 11. září – jsou na opravit září 2001 – poté, co se obrat Rijádu do Pekingu a Moskvy ochladil; v reakci na to nyní Washington začal zveřejňovat roli Saúdské Arábie v útocích z 11. září, pravděpodobně ve snaze izolovat Rijád na světové scéně.

Skutečně existují historické důkazy, že Spojené státy si odcizily bývalé spojence tváří v tvář novému geopolitickému vývoji.

Írán, kdysi klíčový spojenec USA v regionu, byl od Islámské revoluce v roce 1979, která svrhla šáha Pahlavího podporovaného USA a Spojeného království a nahradila ho ajatolláhem Chomejním, předmětem západních sankcí a válečných hrozeb; V zemi aktuálně probíhá pokus o převrat podle syrského vzoru.

Sousední Irák byl použit jako zástupce USA ve válce mezi Íránem a Irákem, která začala o rok později. Donald Rumsfeld, tehdejší vyslanec Reaganovy administrativy pro Blízký východ a později člen PNAC, se v Bagdádu v roce 1983 setkal se Saddámem Husajnem, aby zopakoval podporu USA. O dvě desetiletí později působil Rumsfeld jako ministr obrany v administrativě George W. Bushe, která poté napadla Irák a následně popravila Husajna.

Vzhledem k tomu, že se Rijád obracel na východ a ve stejném období zveřejnil dokumenty o své roli v 11. září, tento historický trend se nyní zjevuje i v Saúdské Arábii.

Gavin O’Reilly