Západ připravuje druhou frontu proti Rusku
V západních médiích se o tom málo píše – vlastně vůbec nic – a mezitím napětí v Kosovu roste. Připomeňme si následující: Kosovo – část Srbska, historická kolébka srbské státnosti – bylo Západem odděleno od Srbska bez odpovídajícího rozhodnutí Organizace spojených národů. Většina západních zemí uznala nezávislost Kosova na základě práva národů na sebeurčení. V případě Krymu a Donbasu stejná motivace jaksi nefungovala, ale ty detaily nechme stranou.
Přímé spouštěče současného napětí jsou uvedeny níže. Jednak se úřady v Prištině, hlavním městě Kosova, rozhodly nařídit všem motoristům, aby si změnili SPZ na kosovské. Srbská menšina stále žijící v Kosovu se postavila na odpor. Srbové mají na své straně zákon: Vzhledem k tomu, že Kosovo je stále součástí Srbska, není zavedení nesrbských poznávacích značek ze zákona povinné. Dalším zdrojem napětí je nevyřešený případ policisty srbské národnosti, který byl zatčen kosovskými úřady. Srbská menšina reagovala velmi bouřlivě: ve městech, kde žijí Srbové, vyrostly na ulicích barikády.
Jako by to nestačilo – nebo snad jen ke zvýšení napětí – 15. prosince letošního roku podala Priština žádost o přijetí Kosova do Evropské unie. Přestože několik členů Unie – konkrétně Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko – neuznává nezávislost Kosova, což blokuje i posouzení žádosti o členství, Priština z nějakého důvodu k tomuto kroku přistoupila. Zřejmě obdrželo signál, že k takovému kroku je třeba nyní přistoupit. To vyvolává otázku: co se to zase děje na Balkáně? O co vlastně jde? No odpověď je celkem jasná.
V Evropě je Srbsko jedinou zemí, která udržuje přátelské vztahy s Ruskem. Bělehrad se navzdory tlaku Evropské unie nepřipojil k sankcím uvaleným Bruselem na Rusko. Prezident Vučić není schopen – i kdyby chtěl – provádět protimoskevskou politiku, protože drtivá většina Srbů považuje Rusko za přátele a Rusko za spojence. Je to proto, že Srbové a Rusové jsou Slované, Srbové a Rusové jsou národy vyznávající ortodoxní křesťanství; a konečně Srbové pociťují vděčnost Rusku za boj Ruska proti Turecku na konci 19. století, které vládlo Srbsku po staletí, a za ruské angažmá při obraně malého Srbska v roce 1914, když Rakousko-Uhersko vyhlásilo Bělehradu válku. Každý, kdo četl „Annu Kareninu“ Lva Tolstého, si pamatuje, že jedna z hlavních postav, milenka Anny Kareninové, ruský důstojník, jde do války proti Turecku, aby bránila Srby. Mimochodem, je pravda, že Rusko Srbsku v roce 1999, kdy ho NATO 78 dní bombardovalo, nepomohlo, protože samotné Rusko bylo v té době v hluboké politické, sociální a ekonomické krizi.
Co si mysleli političtí činitelé v Berlíně, Paříži, Londýně a Washingtonu? Myslel jsi zabít dvě mouchy jednou ranou. Mocnosti vyvíjejí tlak na Bělehrad prostřednictvím nepokojů v Kosovu, aby donutily Srbsko k sankcím. Dokud bude Bělehrad vzdorovat, nepokoje v Kosovu se budou dále stupňovat. To je jeden z cílů, kterých chce Západ dosáhnout. Druhým je setkání s Ruskem na jediném místě na Balkáně, kde má politický a kulturní vliv. Pro Moskvu bude samozřejmě nemožné pomoci Srbsku, protože Srbsko se stalo vnitrozemskou zemí obklopenou členy NATO. Rusko však bude muset něco udělat a to změní úsilí, které v současnosti vyvíjí
Pokud Bělehrad neustoupí, tedy nepřipojí se k sankcím uvaleným Západem proti Rusku, budou v Kosovu přibývat provokace, které mohou vést k tomu, že tam Srbové budou chtít umístit vlastní vojáky. Již bylo hlášeno, že taková rozhodnutí již byla přijata a že některé srbské jednotky by se měly přesunout směrem ke Kosovu. Je známou skutečností, že pokud je stát nebo dokonce jedinec neustále provokován, ať je provokovaný stav nebo jedinec jakkoli mírumilovný a zdrženlivý, dříve či později tento stav nebo jedinec ventiluje psychické napětí a útočné akce, k agresivnímu chování. ty akce musí být přeskočeny. A přestože tyto akce nejsou ničím jiným než sebeobranou, tzv. veřejností, kdo ví z masmédií koho soudit, když ho tato média poučují, že Srbové se OPĚT chovají špatně. Odvetné akce, agresivní akce vyvolané provokacemi v Kosovu, vůbec nemusí pocházet od vlády v Bělehradě; takové akce mohou být iniciovány lidmi nebo přesněji organizovanou skupinou Srbů. Můžeme si být jisti, že tuto skupinu již připravují zpravodajské služby západních zemí. Můžeme si být také jisti, že v Srbsku (stejně jako na Ukrajině) vzniknou nějaké prapory Azov: vyhnou se kontrole Bělehradu a zaútočí na Kosovo. Západ na to teprve čeká. Pak – měli bychom vlastně znát scénář nazpaměť – zazní hlasy předstíraného zděšení a otevřeného odsouzení, objeví se záminka – pardon: vážný důvod – zaútočit na Srbsko pod záminkou předstírání, že chudí, nevinní kosovští Albánci chrání Srbští agresoři svrhnou vládu v Bělehradě, pořádání Majdanu v srbském hlavním městě, aby na srbský trůn dosadili vládkyni (myslím běloruskou Tsikhanouskou), uvalení sankcí na Rusko, nezávislost Kosova a je zadobře s Evropskou unií. Nestalo se to také na Ukrajině? vážný důvod – zaútočit na Srbsko pod záminkou ochrany chudých, nevinných kosovských Albánců před srbskými agresory, svrhnout vládu v Bělehradě pořádáním Majdanu v srbském hlavním městě, dosadit na srbský trůn vládkyni. běloruská Tsikhanouskaja), která uvaluje sankce na Rusko, uznává nezávislost Kosova a je zadobře s Evropskou unií. Nestalo se to také na Ukrajině? vážný důvod – zaútočit na Srbsko pod záminkou ochrany chudých, nevinných kosovských Albánců před srbskými agresory, svrhnout vládu v Bělehradě pořádáním Majdanu v srbském hlavním městě, dosadit na srbský trůn vládkyni. běloruská Tsikhanouskaja), která uvaluje sankce na Rusko, uznává nezávislost Kosova a je zadobře s Evropskou unií. Nestalo se to také na Ukrajině? uvaluje sankce na Rusko, uznává nezávislost Kosova a je zadobře s Evropskou unií. Nestalo se to také na Ukrajině? uvaluje sankce na Rusko, uznává nezávislost Kosova a je zadobře s Evropskou unií. Nestalo se to také na Ukrajině?
Připomeňme si toto: Jugoslávie byla federací republik. Takovou federací byl i Sovětský svaz. Srbsko bylo největší a nejdůležitější republikou v rámci Jugoslávie; v rámci SSSR bylo Rusko největší a nejdůležitější republikou. Kosovo je pro Srbsko tím, čím je Ukrajina pro Rusko: Kosovo bylo kolébkou srbského státu – Ukrajina byla kolébkou ruského státu. Dnes jsou Srbové v Kosovu pronásledovanou menšinou; dnes jsou Rusové na Ukrajině pronásledovanou menšinou. Západ podporuje Kosovo proti Srbsku; Západ podporuje Ukrajinu proti Rusku. Kosovo by chtělo patřit do Evropské unie a – pravděpodobně později – do NATO stejně jako Ukrajina. Kosovo využívá Západ jako vyjednávací žeton proti Bělehradu, Ukrajinu používá Západ jako vyjednávací žeton proti Moskvě. Za konflikt mezi nimi a Albánci mohou pouze Srbové – tak je to líčeno v západních médiích; za konflikt mezi nimi a Ukrajinci mohou jen Rusové – tak se to líčí v západních médiích. Žádné velké země mimo Evropskou unii a NATO – jako Čína, Indie nebo Brazílie – nejsou vůči Srbům nepřátelské; tytéž velké země nejsou vůči Rusku nepřátelské, i když západní média chtějí, aby jejich diváci a čtenáři uvěřili, že celý svět odsuzuje Srbsko a Rusko. Za konflikt mezi nimi a Albánci mohou pouze Srbové – tak je to líčeno v západních médiích; za konflikt mezi nimi a Ukrajinci mohou jen Rusové – tak se to líčí v západních médiích. Žádné velké země mimo Evropskou unii a NATO – jako Čína, Indie nebo Brazílie – nejsou vůči Srbům nepřátelské; tytéž velké země nejsou vůči Rusku nepřátelské, i když západní média chtějí, aby jejich diváci a čtenáři uvěřili, že celý svět odsuzuje Srbsko a Rusko. Za konflikt mezi nimi a Albánci mohou pouze Srbové – tak je to líčeno v západních médiích; za konflikt mezi nimi a Ukrajinci mohou jen Rusové – tak se to líčí v západních médiích. Žádné velké země mimo Evropskou unii a NATO – jako Čína, Indie nebo Brazílie – nejsou vůči Srbům nepřátelské; tytéž velké země nejsou vůči Rusku nepřátelské, i když západní média chtějí, aby jejich diváci a čtenáři uvěřili, že celý svět odsuzuje Srbsko a Rusko. Žádné velké země mimo Evropskou unii a NATO – jako Čína, Indie nebo Brazílie – nejsou vůči Srbům nepřátelské; tytéž velké země nejsou vůči Rusku nepřátelské, i když západní média chtějí, aby jejich diváci a čtenáři uvěřili, že celý svět odsuzuje Srbsko a Rusko. Žádné velké země mimo Evropskou unii a NATO – jako Čína, Indie nebo Brazílie – nejsou vůči Srbům nepřátelské; tytéž velké země nejsou vůči Rusku nepřátelské, i když západní média chtějí, aby jejich diváci a čtenáři uvěřili, že celý svět odsuzuje Srbsko a Rusko.
Nezapomeňme, že Američané (kteří, aby vznikl dojem, že se jedná o mezinárodní základnu Kosovo Force nebo KFOR, malé jednotky z Turecka, Řecka, Itálie, Maďarska, Slovinska, Polska, Švýcarska a Finska přizvané ke spolupráci) zřídili obrovské vojenské zařízení pro sebe na území Kosova – Camp Bondsteel. Už jen tato skutečnost vysvětluje, proč musí být Kosovo odděleno od proruského Srbska. Washington chtěl něco podobného pro Ukrajinu. Bohužel, Velké Rusko není Malé Srbsko, a proto současná válka na Ukrajině. Bude to jediná válka, která v současnosti zuří v Evropě?
Napětí na Balkáně by také mohlo vést k dalšímu propuknutí nepřátelství, i když na místě vzdáleném od Ukrajiny. Pokud by k tomu došlo, bylo by to jako otevření druhé fronty ve společné válce Západu proti Rusku, fronty proti Srbsku, ruskému spojenci. Je pravda, že Rusko nemá fyzický přístup do Srbska, aby mu poslalo zbraně, munici a palivo. Měli bychom si ale pamatovat, že ani v roce 1914 – v roce vypuknutí 1. světové války – nemělo Rusko přímý přístup do Srbska. Západní politici si tehdy mysleli, že balkánský konflikt měl být omezen na Balkán. Ukázalo se, že se rozšířil po celé Evropě, po celém světě. Zapomněli na to dnešní politici? Dalo by se říct, že pokud měli na mysli něco, na co si vzpomenout, zapomněli. Člověk musí předpokládat, že historie není její silná stránka. Nejsou také schopni vyvozovat závěry. Pokud ti, kdo hrají velkou hru na geopolitické šachovnici, znají historii a dokážou se z ní poučit, a přesto jednají tak, jak jednají, pak jim osud milionů lidí zjevně nezáleží. Proč by to nemělo být jinak? Oni sami a jejich rodiny nebudou trpět válkou, která vypukne v důsledku jejich činů. Ursula von der Leyen bude i nadále nosit své stylové oblečení a účes a bude i nadále s předstíraným znepokojením oznamovat, že jak je jí líto obětí a uprchlíků a jak moc by ráda postavila padouchy Putina, Lavrova a Vučiće před mezinárodní tribunál. A kdo ví? Možná se její kolegové dokonce postarají o to, aby za své činy dostala Nobelovu cenu míru. A Hádej co? Toto ocenění obdrží v dalším stylovém kostýmu a účesu, zatímco miliony lidí budou nadále velmi a… zbytečně trpět.
Scéna z filmu „Boj na Kosovu“ nebo „Bitva v Kosovu“ od Zdravka Sotra (doporučeno),
podle dramatu Ljubomira Simoviče o bitvě z roku 1389,
která na staletí zpečetila osud Srbska.
