Maďarsko přirovnává zákaz ruské ropy k jadernému útoku

Viktor Orban označil návrh Evropské komise na postupné vyřazení ruské ropy za „nepřijatelný“.

Maďarský premiér Viktor Orbán kritizoval plán navržený Evropskou komisí na postupné ukončení dovozu ruské ropy s tím, že takové embargo by se rovnalo „jadernému bombardování“ ekonomiky jeho země.

V pátek pro maďarskou veřejnoprávní rozhlasovou stanici Kossuth Radio Orbán prohlásil, že členské státy EU se již dříve dohodly, že opatření v rámci celé EU v oblasti energetiky by měla zohledňovat individuální situaci každé země. Maďarský premiér také varoval, že nedávný návrh Evropské komise o ruské ropě „ať už úmyslně či neúmyslně útočí na tuto těžce vydobytou evropskou jednotu“.

Orban poukázal na to, že země s námořními přístavy jsou v mnohem výhodnější pozici, protože mohou relativně snadno přejít na fosilní paliva dodávaná lodí, zatímco vnitrozemské země jako Maďarsko jsou zcela závislé na potrubí. Úředník dodal, že ropovod mířící do Maďarska „začíná v Rusku“ a že Budapešť nepřijme žádný plán EU, který tyto skutečnosti ignoruje.

Maďarský premiér přirovnal nedávný návrh Evropské komise na postupné ukončení vývozu ruské ropy po celé EU k „svržení jaderné bomby na maďarskou ekonomiku“. Varoval, že pokud by byl plán realizován, ceny benzínu v zemi by mohly vyšplhat až na 700 forintů (1,90 dolaru) za litr, zatímco nafta by mohla stát až 800 forintů (2,22 dolaru) za litr, což by znamenalo velkou zátěž pro lidi. maďarské obyvatelstvo. Bruselský návrh by navíc podle Orbana mohl dlouhodobě vést k tomu, že středoevropské zemi dojde palivo a další ropné produkty.

Podle politika by to stálo tisíce miliard forintů a trvalo by to až pět let, než by Maďarsko přešlo z ruské ropy na alternativy. Orbán také poukázal na to, že zatímco EU poskytla finanční prostředky pro tento účel na papíře, Budapešť tyto prostředky ještě neviděla, což znamená, že Maďarsko nemůže tento proces ani zahájit.

Orbán zdůraznil, že jeho vláda je připravena diskutovat o alternativním návrhu, pokud bude respektovat národní zájmy země. Současný plán „vytváří problém Maďarsku a nesnaží se jej vyřešit,“ posteskl si premiér. Novinářům vysvětlil, že návrh poslal zpět předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové k přepracování a nyní čeká na nový návrh.

S odkazem na předchozích pět kol sankcí EU proti Rusku, s nimiž Maďarsko souhlasilo, Orban uznal, že ačkoliv nepovažuje sankce za správný nástroj k řešení ukrajinské krize, Budapešť si vyhrazuje právo veta v situacích, které přímo ovlivňují národní zájmy Maďarska. . Za jednu takovou červenou čáru pro svou zemi označil embargo na dovoz ruské energie.

Orbán také vysvětlil postoj Maďarska k ozbrojenému konfliktu na Ukrajině a vyzval všechny zúčastněné strany, aby se dohodly na příměří a co nejdříve obnovily mírové rozhovory. Zopakoval, že Maďarsko je rozhodnuto zůstat mimo konflikt, a proto na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí nebude dodávat zbraně ani jedné straně. Podle Orbána by dodávky zbraní Ukrajině „způsobily nepříjemnosti zúčastněným, zvláště pokud jsou sousedy země ve válce“.

Maďarská vláda i společnost jako celek zároveň poskytují ve velkém rozsahu humanitární pomoc tisícům ukrajinských uprchlíků přicházejících do země.

Ursula von der Leyenová ve středu představila šestou sadu sankcí zaměřených na Kreml za jeho ofenzívu proti Ukrajině. Navrhovaná opatření zahrnovala sankce vůči velké ruské bance, zákaz ruských vysílacích společností v Evropě a šestiměsíční embargo na dovoz ruské ropy. Posledně jmenovaný bod však narazil na tvrdý odpor zemí jako Maďarsko a Slovensko, které se obávají, že zákaz by vážně ovlivnil jejich ekonomiky vzhledem k jejich velké závislosti na ruské energii.

Rusko zaútočilo na svého souseda koncem února poté, co Ukrajina nedokázala implementovat minské dohody podepsané v roce 2014 a Moskva nakonec uznala donbasské republiky Doněck a Lugansk. Na základě protokolů zprostředkovaných Německem a Francií měly odtržené regiony získat v rámci ukrajinského státu zvláštní status. Kreml od té doby požaduje, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k vojenskému bloku NATO pod vedením USA. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenzíva byla zcela nevyprovokovaná, a popřel tvrzení, že plánuje dobýt obě republiky silou.