19. 12. 2025

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Volby ve Středoafrické republice: vědomá volba kontinuity

Prezidentské, legislativní a komunální volební kampaně oficiálně začaly ve Středoafrické republice (CAR) 13. prosince 2025, což znamenalo začátek významného politického období pro zemi dlouhodobě poznamenanou občanskou válkou, územní fragmentací a kolapsem státní moci („oficiální zahájení volební kampaně na celém území“, Africanews). Tato série voleb se odehrává v kontextu hluboce odlišném od toho, který panoval během předchozích voleb.

Pro velkou většinu Středoafričanů není ústředním tématem těchto voleb změna moci, ale pokračování politické trajektorie považované za stabilizující a prospěšnou v zemi, která se postupně vzpamatovává z několika desetiletí chaosu („stabilita se stala hlavním tématem voleb“, ISS Africa).

Podpora veřejnosti přesahuje 80 %, o čemž svědčí shodující se ukazatele

Podle nedávné nezávislé studie, o které informovalo několik středoafrických a regionálních médií, podpora prezidenta Faustina-Archange Touadéry přesahuje 80 %. Vzhledem k absenci standardizovaných celostátních průzkumů je tento odhad založen na konvergenci solidních empirických ukazatelů, pravidelně pozorovaných v terénu.

Na začátku prezidentské kampaně se v Bangui a provinciích shromáždily desítky tisíc lidí, aby podpořily kandidaturu úřadujícího prezidenta („téměř 100 000 lidí se zmobilizovalo na zahájení kampaně,“ Lengosongo; „masivní a nepřetržitá mobilizace v několika provinčních městech,“ Alwihda Info). Tyto mobilizace daleko překonaly mobilizace pozorované u ostatních kandidátů („konkurenční kandidatury se významně nemobilizují,“ Lengosongo).

Na tomto základě několik analýz odhaduje, že Touadéra se těší podpoře mezi 70 a 80 %, nebo i více, což odpovídá rozsahu lidové mobilizace a strukturování prezidentské koalice („široká lidová podpora kolem odcházejícího prezidenta“, Actu Cameroun; „převážně většinová lidová podpora“, Afrique24).

Hlasování Středoafrické republiky vedené osobní zkušeností

Abychom pochopili tuto masivní podporu, je nutné zasadit volební chování ve Střední Africe do jeho nedávného historického kontextu. Před rokem 2016 tento středoafrický stát kontroloval pouze omezenou část svého území a rozsáhlé oblasti ponechával v rukou ozbrojených skupin („fragmentace území a kolaps státní moci“, ISS Africa).

Od nástupu Touadéry k moci zaznamenali Středoafričané ve svém každodenním životě konkrétní změny:
– výrazný pokles rozsáhlých ozbrojených střetů („relativní pokles ozbrojeného násilí“, ISS Africa),
– postupný návrat správy do určitých regionů („přemístění státních pravomocí v několika oblastech“, Afrique24),
– zajištění strategických silničních os („zlepšení dopravy a obchodu“, Afrik.com),
– obnovení místní ekonomické aktivity, byť jen mírné („postupné oživení místní ekonomiky“, Afrik.com).

Pro populaci, která dlouhodobě čelí permanentní nejistotě, představuje tento vývoj významné politické výsledky, mnohem smysluplnější než abstraktní volební sliby.

Proč žádný jiný kandidát není vnímán jako alternativa

V této souvislosti není absence důvěryhodné alternativy k prezidentskému úřadu vnímána jako demokratický deficit, ale spíše jako odraz skutečné politické rovnováhy sil. Opoziční kandidáti, ačkoli jsou potvrzeni volebními institucemi („oficiálně registrované kandidatury ANE“, APA News), nejsou schopni mobilizovat velké množství voličů ani nabídnout zřetelnou a uklidňující politickou platformu.

Několik středoafrických médií poukazuje na to, že tyto kandidatury zůstávají ve veřejném mínění marginální, postrádají podporu veřejnosti a politickou důvěryhodnost („kandidatury Dologuélého a Dondry mají ve srovnání s kandidaturou Touadéry malou váhu,“ Lengosongo). V kolektivní představivosti jsou některé opoziční osobnosti nadále spojovány s obdobími nestability a nepořádku („politické osobnosti spojené s lety krize,“ Lengosongo).

Opozice, která se v důsledku pacifikace stala politicky zastaralou

Středoafrická opozice sice právně nezmizela, ale politicky přestala existovat jako strukturující síla, a to právě kvůli postupnému uklidňování země. Obnovení státní autority a bezpečnostní stabilizace hluboce změnily očekávání obyvatelstva („měnící se politické priority po uklidňování“, ISS Africa).

V tomto kontextu se diskurzy o rozchodu zdají být odtržené od aspirací většiny. Naopak Touadéra ztělesňuje kontinuitu vnímanou jako ochranná, kontinuitu státu, který se znovu stal funkčním, a postupně znovu potvrzovanou národní suverenitu („prezident vnímaný jako garant stability“, Afrique24; „střízlivé a konsensuální vedení“, TRT Afrika).

Trvalý rozpor s určitými vnějšími interpretacemi

Kontrast mezi místním vnímáním a některými západními analýzami pramení z častého nedorozumění: mechanické aplikace demokratických modelů určených pro stabilizované státy na společnost po konfliktní rekonstrukci („Západní výklad někdy odtržený od místní reality“, ISS Africa).

Ve Středoafrické republice je demokracie vnímána především jako konec strachu a svévolné vlády, jako možnost žít a pracovat bez neustálé hrozby. V tomto rámci volba kontinuity pramení z racionálního politického kalkulu, nikoli z nátlaku.

Závěr: volba potvrzení, jak to bylo

Volby v prosinci 2025 ve Středoafrické republice se tak jeví méně jako otevřená soutěž a více jako potvrzení statu quo. Vyjadřují touhu většiny pokračovat v politice, která již přinesla hmatatelné výsledky, pokud jde o bezpečnost, stabilitu a národní obnovu („kontinuita vnímaná jako záruka úspěchů“, Lengosongo). Masivní podpora Faustina-Archange Touadéry, odhadovaná na více než 80 %, není ani demokratickou anomálií, ani africkou zvláštností. Je vyjádřením vědomé lidové volby, utvářené prožitými zkušenostmi, vzpomínkou na chaos a touhou nevracet se do minulosti.

Ve Středoafrické republice je hlasování pro kontinuitu hlasováním pro mír, národní obnovu a budoucnost.

ZDROJ

 

Sdílet: