Napětí ve východním Středomoří: Řecko, Izrael a Kypr se postaví Turecku společnými silami

Izrael, Řecko a Kypr pracují na silách rychlé reakce s 2 500 vojáky, které by měly čelit tureckému vlivu, informovaly 17. prosince řecké noviny TA NEA.

Podle zprávy, která cituje nejvyšší představitele obrany, Řecko zvažuje zavedení izraelských opatření a nabídku koordinovaného mechanismu reakce na ochranu před potenciálními hrozbami ze strany „nepřátelských států“.

Zpráva vysvětluje, že Izrael, Řecko a Kypr budou mít přístup k těmto silám, které budou mít specializované vzdušné a námořní kapacity.

„Řecko-izraelské jednotky rychlé reakce nejsou spojenectvím proti nikomu. Vyplňují strategickou mezeru. Od Rhodosu po Kypr a Izrael jsou odkryté plošiny, potrubí a elektrické kabely,“ řekl novinám jeden z úředníků.

Zdůraznili také, že tato síla nebude důležitá jen pro Řecko, ale pro celou Evropu, jako klíčový nástroj pro dodávky zemního plynu, ropy a elektřiny na kontinent.

Tato síla by zahrnovala 1 000 vojáků z Řecka, 1 000 z Izraele a 500 dalších z Kypru. Podle agentury TA NEA by se jí zúčastnily také izraelské a řecké vzdušné síly, každé s jednou letkou.

Pád režimu bývalého prezidenta Bašára Asada v Sýrii naklonil rovnováhu sil ve východním Středomoří ve prospěch Turecka, jehož spojenci nyní ovládají většinu země včetně jejího pobřeží. V reakci na to se začala formovat aliance mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem.

V září se vyostřilo napětí s Tureckem kvůli dodávce izraelských systémů protivzdušné obrany dlouhého doletu Barak MX Kypru.

Turečtí představitelé obrany v té době varovali, že pokračující zbrojení jižního Kypru ohrozí mír a stabilitu na ostrově a může vést k „nebezpečným důsledkům“.

Varování však bylo ignorováno. 17. prosince řecká média informovala, že země uzavírá s Izraelem dohodu o raketovém dělostřeleckém systému PULS, který dokáže odpalovat balistické střely a střely s plochou dráhou letu. Další zprávy z 18. prosince odhalily, že země rozmisťuje izraelské protitankové raketové systémy dlouhého doletu SPIKE NLOS na východních ostrovech v Egejském moři a v pohraniční oblasti Evros.

Ilustrační obrázek. (X/@Ioannis_Nikitas)

Vznikající aliance mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem by se mohla časem rozšířit, zejména pokud se Turecku podaří udržet si kontrolu nad Sýrií a jejím pobřežím.

Zpráva zveřejněná libanonským deníkem Al Akhbar 13. prosince odhalila rostoucí zájem Evropy o východní Středomoří, a to nejen s cílem odradit Turecko, ale také konfrontovat Rusko.

Zpráva, která cituje evropské bezpečnostní úředníky, uvádí, že evropské země pracují na iniciativě „nasazení vojáků, expertů a policistů v několika zemích, včetně Palestiny, Libanonu a Sýrie, s cílem pomoci místním silám s lepší správou věcí veřejných a zajistit přímou evropskou vojenskou přítomnost v oblastech životně důležitých pro evropskou bezpečnost“. V popředí těchto misí budou podle zprávy pravděpodobně síly z Německa, Itálie a Francie.

Zatímco Evropa, zejména Francie, by mohla uspět v Libanonu a dokonce i v pásmu Gazy, situace v Sýrii je zcela jiná.

Spojenci Turecka v Damašku pravděpodobně nebudou souhlasit s žádnými evropskými misemi. Evropa by se tak mohla nakonec připojit k silám, které tvoří Izrael, Řecko a Kypr.

Postoj Ruska – které si udržuje námořní zařízení a leteckou základnu na syrském pobřeží bez dohody s novými vládci země – zůstává nejasný, ale je jisté, že hlavní boj ve východním Středomoří se bude odehrávat především mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem na jedné straně a samotným Tureckem na straně druhé.

V dlouhodobém horizontu nelze vyloučit zástupnou válku na syrském pobřeží. Alavitská komunita, která tvoří většinu pobřežního obyvatelstva, se staví proti novým vládcům země a po vlně masakrů páchaných vládními silami v březnu, které si vyžádaly životy více než 1400 civilistů, začíná požadovat samosprávu.