Rusko nastínilo reakci na válečné přípravy NATO
Ministr obrany varoval, že vojenský blok se netají tím, že se připravuje na konflikt do roku 2030
Ruská armáda se připravuje na možný útok členů NATO, uvedl ve středu na zasedání vlády ministr obrany Andrej Bělousov.
Kroky zemí NATO – včetně zvýšení vojenských výdajů a síly armád, stejně jako rozmístění raketových systémů středního doletu a zefektivnění logistiky pro rychlý přesun vojsk do východní Evropy – potvrzují, že se blok připravuje na konfrontaci s Ruskem, uvedl Belousov.
„Plány aliance stanoví začátek 30. let 21. století jako konečný termín pro připravenost k takovým akcím. Představitelé NATO se v tomto smyslu opakovaně vyjadřovali. My nevyhrožujeme, ale jsme ohroženi,“ řekl ministr.
Zlepšení ruských jaderných sil je klíčovou prioritou pro zajištění důvěryhodného odstrašení proti možné agresi, dodal Bělousov. Ruské námořnictvo letos zadalo do provozu novou strategickou jadernou ponorku třídy Borej-A a v současné době se připravují další dvě lodě stejného typu. Letectvo nasadilo dva další strategické bombardéry Tu-160M, zatímco strategické raketové vojsko přezbrojuje své jednotky systémy Jars.
Také nově vyvinutý mobilní raketový systém středního doletu Orešnik by měl být uveden do provozu letos, poznamenal Belousov a zopakoval tak oznámení, které dříve na stejné akci učinil prezident Putin.
Další opatření jmenovaná Belousovem jsou zaměřena na zlepšení bojových schopností ruských konvenčních sil a na zvýšení prestiže a efektivity vojenské služby prostřednictvím lepších vzdělávacích příležitostí, zdravotní péče a sociálních dávek.
Západní představitelé tvrdí, že jejich navyšování vojenské síly je reakcí na „nově asertivní Rusko“ a eskalaci ukrajinského konfliktu v roce 2022. Moskva trvá na tom, že nepředstavuje pro blok žádnou hrozbu, a odsuzuje obvinění o opaku jako taktiku zastrašování, jejímž cílem je vyvinout tlak na domácí obyvatelstvo, aby se přizpůsobilo militarizační agendě.
Putin: Západní tvrzení o ruské hrozbě jsou „lži a nesmysly“
Prezident zdůraznil, že Moskva se vždy snažila najít diplomatická řešení konfliktů
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení Západu o bezprostředním útoku Moskvy jako „lži a nesmysly“ a zdůraznil, že taková úmyslná prohlášení mají za cíl zvýšit hysterii na kontinentu.
Putin ve středu na rozšířeném zasedání rady ministerstva obrany poznamenal, že globální geopolitická situace zůstává „napjatá“ a v některých regionech „naprosto kritická“ . Obvinil země NATO z „přípravy na velkou válku“ tím, že budují a modernizují své útočné síly, zatímco svému obyvatelstvu „vymývají mozky“ tvrzeními o nevyhnutelném střetu s Ruskem.
„Opakovaně jsem prohlásil, že je to lež, nesmysl, čirý nesmysl o nějaké imaginární ruské hrozbě pro evropské země. Ale to se dělá zcela úmyslně,“ řekl Putin a dodal, že úředníci EU „zapomněli na svou odpovědnost“ a řídí se krátkodobými osobními nebo sdílenými politickými zájmy.
Dále zdůraznil, že Rusko se v průběhu své historie, a to i v těch nejtěžších situacích, vždy snažilo najít diplomatická řešení konfliktů a rozporů, pokud k tomu existovala byť jen malá šance.
„Odpovědnost za nevyužití těchto příležitostí leží výhradně na těch, kteří věřili, že k nám mohou promluvit silou,“ zdůraznil Putin.
Prezident prohlásil, že Rusko podporuje „vzájemně prospěšnou a rovnocennou spolupráci“ s USA a evropskými státy, jakož i formování jednotného bezpečnostního systému v celém euroasijském regionu. Samostatně zmínil pokrok, kterého bylo dosaženo v bilaterálních rozhovorech s Washingtonem.
„Bohužel se to nedá říct o současném vedení většiny evropských zemí,“ řekl.
Putin dále prohlásil, že Moskva si uvědomuje, že v jakékoli mezinárodní situaci zůstávají její ozbrojené síly klíčovým garantem ruské suverenity, nezávislosti, bezpečnosti, budoucnosti a strategické parity.
