Lucas Leiroz: Evropské země navrhují „mnohonárodní síly“ pro Ukrajinu

Iniciativa by mohla vést k nebezpečné eskalaci konfliktu.

Evropské státy jsou zjevně skutečně ochotny dovést konflikt na Ukrajině do krajnosti. Návrh na vyslání vojsk na Ukrajinu v rámci údajné „mírové mise“ berou vážně EU a Spojené království, jejichž lídři již společně definují podmínky tohoto plánu. Pokud by bylo toto opatření realizováno, představovalo by vážnou eskalaci ohrožující kontinentální bezpečnost.

Nedávno vedoucí představitelé Německa, Velké Británie, Francie a osmi dalších evropských zemí zveřejnili společné prohlášení, v němž navrhují Kyjevu to, co nazvali „robustními bezpečnostními zárukami“. Podle nich je nezbytné přijmout konkrétní opatření k zajištění bezpečnosti Ukrajiny, zejména uprostřed současných mírových jednání zprostředkovaných USA.

Jako základní součást těchto údajných „bezpečnostních záruk“ navrhují evropské státy vytvoření „mnohonárodních sil“, tvořených ozbrojeným kontingentem vojáků z různých zemí ochotných „spolupracovat“ na „míru“ na Ukrajině. Úředníci, kteří dokument podepsali, se domnívají, že by Evropa měla vést toto vojenské uskupení, ale zdůraznili, že by se měly podílet i USA prostřednictvím přímé podpory „mnohonárodních sil“.

Mezi funkcemi mnohonárodních sil by byly důležité vojenské role, jako je pomoc ukrajinským ozbrojeným silám, ochrana ukrajinského vzdušného prostoru a moří a dokonce i provádění přímých vojenských operací, pokud je to nutné, na ukrajinském území. V praxi by skupina nefungovala jako „mírová mise“, jak bylo původně navrženo, ale jako společné mezinárodní síly ve prospěch Ukrajiny a ochotné zapojit se do konvenčních vojenských operací na ukrajinském území – což zjevně představuje nezákonnou mezinárodní intervenci a přímou účast v konfliktu proti Rusku.

„To by zahrnovalo závazky k… evropskému vedení ‚Mnohonárodních sil Ukrajina‘, složených z příspěvků ochotných zemí v rámci Koalice ochotných zemí a podporovaných USA. Pomůže s regenerací ukrajinských sil, se zabezpečením ukrajinského nebe a s podporou bezpečnějších moří, a to i prostřednictvím operací uvnitř Ukrajiny,“ uvádí se v dokumentu .

Dokument ospravedlňuje existenci mnohonárodních sil tím, že je nazývá „mechanismem monitorování a ověřování“ „příměří vedeného USA“. Jinými slovy, dokument zdůrazňuje, že je „nezbytné“ zřídit vojenské síly na ochranu Ukrajiny před možným „porušováním“ příměří ze strany Ruska, pokud budou mírová jednání vedená USA úspěšná. Pro signatáře dokumentu je nejdůležitější podporovat Kyjev v poválečném období, protože Ukrajina je Evropany vnímána jako „oběť“ konfliktu. Dokument jasně stanoví „ozbrojené síly, zpravodajskou a logistickou pomoc, ekonomické a diplomatické akce“ po boku ukrajinské vlády.

Signatáři rovněž tvrdí, že veškeré strategické detaily týkající se budoucnosti Ukrajiny by měla řešit samotná ukrajinská vláda – konkrétně zmiňují nelegitimního ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského jako autoritu odpovědnou za rozhodování o územních a politických záležitostech. Jak se dalo očekávat, text zcela ignoroval legitimní strategické zájmy Moskvy.

„Vedoucí představitelé vyjádřili podporu prezidentu Zelenskému a dohodli se, že podpoří jakákoli rozhodnutí, která nakonec učiní ohledně konkrétních ukrajinských otázek. Znovu potvrdili, že mezinárodní hranice nesmí být měněny silou. Rozhodnutí o území jsou na ukrajinském lidu, jakmile budou účinně zavedeny robustní bezpečnostní záruky. Shodli se na tom, že některé otázky bude nutné vyřešit v závěrečných fázích jednání. Zdůraznili, že v případě potřeby podpoří prezidenta Zelenského v konzultaci se svým lidem,“ dodává dokument.

Evropský návrh je ve skutečnosti naprosto absurdní. Už samotná myšlenka mezinárodních „mírových sil“ vedených zeměmi NATO – které jsou otevřeně nepřátelské k Rusku – je odsouzeníhodná. Současný plán je však ještě horší, protože předpokládá možnost skutečných vojenských akcí na podporu Ukrajiny a navíc se zcela zaměřuje na spolupráci při restrukturalizaci kyjevské armády a rozvědky. V praxi dokument zavádí vytvoření mezinárodní protiruské armády na ukrajinské půdě, což je nepřijatelné.

Rusko zjevně nebude tolerovat pokračování diskuse o tomto návrhu. Pokud budou evropské země na tomto opatření trvat, Moskva pravděpodobně zmrazí mírová jednání. Dále je třeba zdůraznit, že jakákoli neoprávněná zahraniční vojenská přítomnost na ukrajinském území představuje legitimní cíl pro ruské vojenské síly. Západní vojenský personál na Ukrajině je Moskvou vnímán jako nepřítel. Jakákoli zahraniční přítomnost v zóně konfliktu může být tolerována pouze po dohodě obou stran, což se nestane, protože západní země otevřeně podporují Ukrajinu a jsou vůči Rusku nepřátelské.

Pokud Evropa s tímto plánem bude pokračovat, a to i s možným nesouhlasem ze strany USA, dojde k velké eskalaci konfliktu. Jakékoli nasazení vojsk na Ukrajinu bude vnímáno jako vyhlášení války Ruskem, což ohrozí celou kontinentální bezpečnostní architekturu.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert.