Alexandre Lemoine: Spojené státy představují svou novou strategii národní bezpečnosti
Opuštění globální dominance a konfrontace s EU jako institucí. Spojené státy představily revoluční bezpečnostní strategii. Nová Národní bezpečnostní strategie radikálně mění priority americké zahraniční politiky. Současná americká administrativa má menší zájem o boj s Ruskem a Čínou než o řešení mnohem praktičtějších problémů.
Spojené státy zveřejnily svou novou Národní bezpečnostní strategii, schválenou v listopadu. Již od prvních řádků tohoto dokumentu je zřejmé, že strategie má revoluční charakter. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uznává, že americké elity, které po skončení studené války nabyly přesvědčení, že trvalá americká dominance ve světě slouží zájmům USA, přeceňovaly schopnosti země.
Strategie národní bezpečnosti Spojených států , která na 33 stranách podrobně popisuje priority druhého prezidentského období Donalda Trumpa, byla tiše zveřejněna 4. prosince. Zatímco všechny předchozí americké administrativy měly tendenci upřednostňovat otázky, jako je boj proti terorismu a konfrontace s Ruskem a Čínou (Trumpova strategie národní bezpečnosti z prvního funkčního období věnovala zvláštní pozornost také konkurenci USA s Moskvou a Pekingem), tentokrát je zvláštní důraz kladen na západní polokouli.
Doprovodné vysvětlení zní takto: „Bezpečnost hranic je základním prvkem národní bezpečnosti,“ a proto „Spojené státy musí udržet dominantní postavení na západní polokouli.“ „To je podmínkou naší bezpečnosti a prosperity,“ uvádí se v dokumentu. V tomto ohledu podle dokumentu Spojené státy hodlají udržet v regionu významnou vojenskou přítomnost, „aby kontrolovaly námořní trasy, předcházely nelegální imigraci a další nežádoucí migraci, omezovaly obchod s lidmi a drogami a kontrolovaly klíčové tranzitní trasy v krizových situacích.“
Klíčové body strategie Spojených států:
– Spojené státy se zříkají myšlenky, že vše, co se ve světě děje, spadá do sféry jejich národních zájmů;
– Princip „míru skrze sílu“: Spojené státy mají v úmyslu zajistit si ekonomickou, technologickou a vojenskou převahu, aby zabránily jakémukoli poškození svých zájmů;
– Spojené státy se nebudou vměšovat do záležitostí jiných zemí, s výjimkou případů, kdy k tomu dojde v krajním případě;
– „flexibilní realismus“: Spojené státy jsou připraveny jednat s jakýmkoli režimem a nebudou podmiňovat svou spolupráci s jinými zeměmi demokratizací, liberalizací ani žádnými jinými změnami v těchto zemích;
– Spojené státy staví národní státy s jejich hodnotami a zájmy nad nadnárodní organizace;
– Spojené státy mají v úmyslu chránit svou suverenitu a respektovat suverenitu ostatních zemí;
– „Rovnováha sil“: Spojené státy se zříkají své aspirace na světovládu a uznávají, že i jiné velké a bohaté země mají své vlastní sféry vlivu;
– Americká politika se zaměří nejen na hospodářský růst, ale také na podporu amerických pracujících;
– Spojené státy budou trvat na loajální spolupráci se všemi svými partnery a nedovolí jiným zemím, aby je zneužívaly; zejména budou požadovat, aby jejich spojenci vynakládali vlastní peníze na jejich obranu a nespoléhali se na americkou ochranu;
– Spojené státy se budou spoléhat na meritokracii; zároveň hodlají chránit svůj trh práce a vždy a všude dávat přednost Američanům.
Co Spojené státy udělají v Evropě
Spojené státy přímo požadují, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní obranu a přestala se spoléhat na americkou ochranu. Strategie zároveň obsahuje ostrou kritiku imigrační politiky evropských vlád a jejich pokusů omezit politickou konkurenci, zejména ze strany krajně pravicových stran a hnutí. Spojené státy hodlají zastavit rozšiřování NATO a „obnovit strategickou stabilitu“ s Ruskem.
A co válka Ruska proti Ukrajině?
Rusko-ukrajinská válka je v dokumentu zmíněna v jediném odstavci: Spojené státy doufají v co nejrychlejší ukončení nepřátelských akcí a v zahájení ekonomické obnovy. Strategie neobsahuje žádnou kritiku ruské agrese, zatímco její autoři kritizují evropské vlády za jejich „nerealistická očekávání ohledně průběhu války“.
Zpráva neobviňuje ruského prezidenta Vladimira Putina, ale spíše Evropany z jejich nedostatku odhodlání k míru na Ukrajině. „Trumpova administrativa nesouhlasí s tím, že evropské vlády chovají nerealistická očekávání ohledně nepřátelských akcí,“ uvádí dokument. Dále tvrdí, že evropské úřady potlačují touhu většiny po míru omezováním svobody projevu a demokracie.
Strategie nastiňuje několik radikálních změn, které Trump již provedl: opuštění aspirací na globální dominanci, větší zaměření na Latinskou Ameriku a Asii a odsunutí Evropy a Blízkého východu na druhořadý význam. Soudě dle tohoto dokumentu je rusko-ukrajinská válka pro Trumpa a jeho zahraničněpolitický tým méně významným tématem.
Kontrast s bezpečnostní strategií administrativy Joea Bidena nemohl být výraznější. Trumpův předchůdce prohlásil, že vyostřená rivalita mezi demokraciemi a autoritářskými režimy představuje historickou výzvu. Podle Bidena Čína a Rusko ohrožují světový mír svou „revizionistickou zahraniční politikou“.
