Věda potvrdila emoční sílu kávy – avšak s jednou kritickou výhradou

 Pro miliony lidí je ranní kávový rituál posvátný: mletí kávových zrn, bublání kávy v kávovaru, první doušek za přítomnosti horké páry.

Je to každodenní akt víry, že tento šálek nejen probouzí tělo, ale také pozvedá ducha. Nyní průlomový výzkum potvrzuje, že vaše dosavadní intuice je hluboce správná a odhaluje, že ranní káva aktivně vytváří jasnější emocionální stav.

Tento univerzální přínos však s sebou přináší důležitou, biologicky podmíněnou výjimku, která vysvětluje, proč je káva pro některé radostí a pro jiné nervózní noční můrou.

Tým vědců z Bielefeldské univerzity v Německu a Univerzity ve Warwicku v Británii publikoval v odborném časopise Scientific Reports zajímavou studii.

Výzkumníci sledovali 236 mladých dospělých během čtyř týdnů a shromáždili téměř 30.000 zpráv o náladě v reálném čase prostřednictvím chytrého telefonu. Díky tomu se výzkumníci dostali za hranice laboratoře, aby zachytili vliv kofeinu na realitu každodenního života.

Údaje představují přesvědčivý příběh: kofeinová rána konzistentně přinášela měřitelné zvýšení veselosti, motivace a celkově pozitivních pocitů, přičemž účinek vrcholil během prvních 2,5 hodiny po probuzení.

Biochemie lepšího rána

Metodologie studie, známá jako vzorkování zkušeností, poskytla bezprecedentní pohled do každodenních emocionálních stavů.

Účastníci byli 7krát denně vyzváni, aby nahlásili svou náladu a nedávný příjem kofeinu. Tento přístup odhalil, že primární síla kofeinu nespočívá v potlačování pochmurnosti, ale v aktivním zesilování radosti.

Toto pozitivní povzbuzení se ukázalo jako pozoruhodně konzistentní a prospívalo účastníkům studie bez ohledu na jejich typickou úroveň konzumace, úzkost nebo kvalitu spánku.

Biologické vysvětlení je elegantní. Po probuzení je mozek ve stavu nízké bdělosti. U pravidelných konzumentů dochází k mírné noční abstinenční reakci, protože se hromadí adenosin, neurotransmiter podporující spánek.

Ranní kofein působí jako klíč, který blokuje adenosinové receptory. Současně působí proti abstinenčním příznakům a nastartuje mozkové systémy podporující probuzení, včetně drah dopaminu, chemické látky spojené s potěšením a odměnou.

Samotný rituál – aroma, teplo, zvyk – dále aktivuje mozkové okruhy očekávání, čímž vytváří silnou synergii chemie a psychologie.

Proč káva jednomu prospívá, ale druhému ne

Přestože účinek na zlepšení nálady byl rozšířen, výzkum také objasnil dlouhodobý paradox kávy: proč je pro některé všelékem a pro jiné přítěží. Určujícím faktorem je genetika, konkrétně variace v genu zvaném CYP1A2, který řídí jaterní enzym zodpovědný za metabolismus kofeinu.

Jednotlivci zdědí dvě kopie tohoto genu, což vede k výrazně odlišným profilům.

1. „Rychlí metabolizéři“ zpracovávají kofein efektivně a obvykle si užívají jeho kognitivní a emocionální přínosy s minimálními vedlejšími účinky.

2. „Pomalí metabolizéři“ však kofein rozkládají pomalu. To vede k dlouhodobému působení kofeinu v těle, při kterém může kofein nadměrně stimulovat nervový systém, zesilovat úzkost, nervozitu a srdeční frekvenci – čímž se tělo v podstatě dostane do stavu trvalé stresové reakce nízkého stupně.

Tato genetická propast vysvětluje, proč jeden člověk dokáže prosperovat ze čtyř šálků denně, zatímco jiný se cítí neklidně už po jednom espressu.

U lidí s pomalým metabolismem, zejména u těch, kteří mají predispozice k úzkosti, může kofein přímo zhoršit příznaky a negovat jakékoli potenciální zlepšení nálady.

Studie zjistila, že důležitý je i kontext. Výhody kofeinu se zvětšily ve dnech neobvyklé únavy, ale snížily ve společenském prostředí, kde samotná interakce ovlivňovala náladu.

Za hranicemi laboratoře: Historický zvyk

Posedlost pochopením kávy má daleko od akademického zkoumání. Jak poznamenává vedoucí autor studie, profesor Sakari Lemola, konzumace kofeinu je téměř univerzální lidské chování, přičemž přibližně 80% dospělých na celém světě konzumuje kofeinové nápoje.

Užívání kofeinu sahá hluboko do historie a jeho přitažlivost není ani lidská. Včely a čmeláci přednostně vyhledávají nektar z rostlin obsahujících kofein.

Tato studie je důležitá, protože dešifruje mechanismy globálního denního rituálu a odděluje lidovou moudrost od biochemických faktů.

Pro ty, kteří kávu dobře snášejí, výzkum navrhuje strategie pro maximalizaci jejích benefitů. Načasování je klíčové: První šálek do 2,5 hodiny po probuzení přináší maximální emocionální přínos.

Na rozdíl od některých obecně rozšířených rad studie nenašla žádné důkazy o tom, že by okamžitá ranní konzumace vedla k odpoledním energetickým kolapsům.

Nejdůležitějším pravidlem je respektovat svou biologickou realitu. Pokud káva neustále vyvolává úzkost, pravděpodobně máte pomalý metabolismus, pro kterého může být snížení nebo vyloučení kávy tou pravou cestou k lepší náladě a jasnějšímu myšlení.

Kofein je navíc jen posilovač nálady, nikoli jejím základem. Může zlepšit stávající náladu, ale neřeší její základní nedostatky. Podpora emocionálního zdraví vyžaduje dostatečný spánek, správnou výživu, včetně omega-3 mastných kyselin a vitamínu D, a zvládání stresu.

Přínosy kávy se však také projevují jako klesající – omezení její konzumace na ráno pomůže zabránit narušení spánku, které v konečném důsledku sabotuje náladu na další den.

Tento výzkum přináší jasný a oboustranný verdikt. Důrazně potvrzuje, že ranní kávový rituál je účinný a vědecky ověřený nástroj k posílení pozitivních emocí, který nabízí legitimní zvýšení veselosti a motivace právě tehdy, když to lidé nejvíce potřebují.

Zároveň však zdůrazňuje, že tento benefit není univerzálním pravidlem, ale genetickou výsadou. „Hlavní výjimka“ je zapsána v naší DNA a určuje, zda kofein působí jako jemný povzbuzovač nebo spouštěč úzkosti.

Závěr

Ano, káva může ovlivnit náladu. Nízké dávky zlepšují vnímání a pohodu, ale nadměrný příjem již narušuje duševní činnost a vede k obtížím s koncentrací. Konkrétně se zdůrazňuje její role při úzkosti, protože může zvýšit duševní aktivitu.

Pro lidi s rychlým metabolismem je první sklenice skutečně ranním zázrakem, nyní podloženým přísnou vědou. Pro jiné může cesta k lepšímu ránu ironicky začít odložením sklenice.

Konečným ponaučením je personalizace: Naslouchejte svému tělu, ono vám nejlépe řekne, co je pro něj dobré.

Autor: Ava Grace, Zdroj: naturalnews.com