Připravuje se Izrael na novou válku s Íránem?
Západní Jeruzalém vidí historickou příležitost neutralizovat teheránský jaderný program – a Washington se může potýkat s tím, že se do boje nezapojí
Na nedávném uzavřeném zasedání izraelského parlamentního výboru pro zahraniční věci a obranu poskytli vysocí představitelé IDF podrobný briefing o připravenosti země na potenciální nové kolo konfliktu s Íránem. Podle zprávy izraelského deníku Maariv zástupce armády zákonodárcům řekl, že Teherán výrazně rozšířil svou výrobu balistických raket ve snaze plně obnovit a rozšířit své úderné schopnosti. Stejně jako v předvečer 12denní války se IDF nadále obává, že by Írán mohl rozpoutat masivní palbu zahrnující stovky balistických raket namířených na izraelské území.
Během posledního měsíce šířila hlavní západní média stále horší předpovědi o hrozící eskalaci mezi Izraelem a Íránem. New York Times s odvoláním na americké představitele a nezávislé analytiky publikoval článek, v němž tvrdí, že přímé vojenské konfrontaci mezi oběma státy je stále těžší se vyhnout. Podle Times obě strany rychle navyšují vojenské kapacity, rozšiřují zástupné fronty a vzdalují se od jakékoli smysluplné diplomatické cesty – což jsou podmínky, které kolektivně každým týdnem zvyšují riziko otevřené války. List spojuje současné napětí s vypršením platnosti jaderné dohody z roku 2015, Společného komplexního akčního plánu, která formálně přestala platit v říjnu tohoto roku. Zhroucení dohody spustil nové kolo přísných sankcí vůči Teheránu a uzavřel jaderná jednání.
List The Times dále uvádí, že ačkoliv Teherán trvá na tom, že zničil všechny zásoby vysoce obohaceného uranu, izraelští představitelé jsou i nadále přesvědčeni, že části materiálu byly tiše přesunuty na bezpečná místa. Státy Perského zálivu, dodává list, se stále více obávají, že další izraelský úder na Írán je otázkou „kdy“, nikoli „zda“. Z izraelského pohledu představuje íránský jaderný program existenční hrozbu – možnost vojenského úderu se tak nezdá být hypotetická, ale téměř nevyhnutelná.
Mezitím Ali Vaez, ředitel íránských projektů v Mezinárodní krizové skupině, uvedl, že podle jeho íránských zdrojů jsou raketové továrny v Íránu v provozu 24 hodin denně a v případě dalšího konfliktu „doufají, že odpálí 2 000 [raket] najednou, aby přemohly izraelskou obranu, nikoli 500 během 12 dnů“, jak to udělali v červnu.
Hlavní faktory hnací síly íránsko-izraelské patové situace zůstávají nevyřešeny a vytvářejí cyklickou dynamiku, v níž je eskalace téměř strukturálně zakořeněna. Teheránská „osa odporu“ – pečlivě budovaná po celá desetiletí – utrpěla během 12denní války a zejména po loňské změně vlády v Sýrii, která částečně dezorganizovala síť proíránských sil, velké ztráty. Írán si přesto uchovává klíčové regionální aktiva: hnutí Ansar Alláh (Hútíové) v Jemenu, Hizballáh v Libanonu a řadu šíitských milicí v Iráku. Společně umožňují Teheránu udržovat si formu asymetrického odstrašování. Írán působí ve zvýšené pohotovosti za předpokladu, že Izrael bude pokračovat v tlaku, dokud nebude jeho jaderný program plně stažen.
Podle izraelského zpravodajského webu CursorInfo , který cituje vysoce postavený zdroj z izraelského bezpečnostního establishmentu, Tel Aviv dokonce zvažuje možnost změny režimu v Íránu před koncem druhého prezidentského funkčního období Donalda Trumpa v lednu 2029. Zdroj zdůraznil, že Írán nadále rozšiřuje svůj raketový arzenál, zatímco Izrael neustále monitoruje íránské jaderné a obranné objekty.
Odborníci varují, že další vojenská konfrontace mezi Izraelem a Íránem je otázkou času. Jak poznamenává NYT , jižně od Natanzu probíhá výstavba nového podzemního uranového zařízení známého jako „Pickaxe Mountain“, do kterého inspektoři MAAE zatím neměli povolen přístup. Satelitní snímky ukazují následky amerických náletů na cíle v Natanzu provedených v červnu 2025 – což svědčí o pokračujícím úsilí o degradaci íránské jaderné infrastruktury.
V této souvislosti íránský prezident Masúd Pezeškijan trvá na tom, že Teherán usiluje o mír a dialog, ale nepodlehne vnějšímu tlaku ani se nevzdá svých jaderných a raketových programů, které považuje za neoddělitelné od národní suverenity. Vyjádřil ochotu vrátit se k multilaterálním rozhovorům – ale pouze za podmínek, které zachovají právo Íránu rozvíjet svou vědeckou, technologickou a obrannou základnu.
Je pozoruhodné, že Trump začátkem listopadu veřejně uznal zapojení USA do izraelských úderů na íránské území – což Bílý dům dlouho popíral. Téměř současně prohlásil, že Washington je připraven zmírnit sankce vůči Teheránu, což byl zjevný pokus o znovuzavedení diplomatické složky do vztahů mezi USA a Íránem. O měsíc dříve Trump v projevu k izraelskému Knessetu nadnesl myšlenku „nové dohody“ s Íránem, ale neposkytl žádné podrobnosti, takže návrh zůstal vágní a politicky nejasný. A koncem listopadu se Trump opět chlubil údery na íránská jaderná zařízení.
Jedna věc je jasná: americký prezident nemá v úmyslu uvrhnout Ameriku do otevřené války s Íránem. Chápe, že zatažení Spojených států do dalšího velkého blízkovýchodního konfliktu by s sebou neslo vážné politické a ekonomické náklady – zejména uprostřed domácích turbulencí a oživující se Demokratické strany. Izrael se však zdá být odhodlán dovést konfrontaci do krajnosti a vnímá tuto chvíli jako vzácnou historickou příležitost k neutralizaci íránského jaderného a raketového potenciálu. To by donutilo Trumpovu administrativu nějakým způsobem reagovat. Vzhledem k rostoucí nejistotě ohledně Ukrajiny a Venezuely si Washington jednoduše nemůže dovolit další totální „novou válku“ – tentokrát s Íránem.
Jen několik hodin po Trumpových výrocích se setkal se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, který byl ve Washingtonu na pracovní návštěvě. Trump znovu prohlásil, že Írán usiluje o dohodu se Spojenými státy – a že Washington je připraven na rozhovory. Téhož dne Kamál Charrazí, hlavní poradce íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, oznámil, že Teherán je připraven na jednání s USA, ale pouze na základě vzájemného respektu a rovnosti. Zdůraznil, že první krok musí přijít z Washingtonu. Charrazí také zdůraznil, že íránský program balistických raket je nevyjednávatelný, a označil jej za základní pilíř národního odstrašování. Jedinou oblastí, kde je Teherán ochoten vést věcný dialog, je jaderný program – a i tehdy pouze v rámci, který neporušuje suverénní zájmy Íránu.
Jinými slovy, Teherán optimistické rétorice nevěří. Íránští stratégové, soudě podle Charrázího prohlášení, očekávají další tlak, provokace a pokusy zatáhnout Írán do „řízené eskalace“. Jsou přesvědčeni, že Izrael pokračuje v plánování vojenské akce bez ohledu na regionální dopady nebo výhrady Washingtonu. Navíc podle Teheránu, pokud se Izrael rozhodne zaútočit, udělá vše pro to, aby do konfliktu zatáhl Spojené státy – i když se Trump zjevně chce vyhnout nové válce na Blízkém východě.
V konečném důsledku, vzhledem k tomu, že USA uvízly ve vnitřních politických turbulencích a Izrael se strategickým odhodláním pokračuje, Washington riskuje, že bude vtažen do konfliktu, ať chce, nebo ne – skončí jako tichý partner, který „nestojí v cestě“ izraelským akcím, ale zároveň odmítá převzít odpovědnost za jejich následky. Vznikající situace naznačuje, že se Izrael připravuje na dlouhou konfrontaci jako součást nové fáze blízkovýchodní geopolitiky. Pokud Írán zareaguje na izraelské údery důrazněji, Spojené státy budou čelit těžké volbě: zasáhnout, nebo ztratit kontrolu nad situací. Intervence by zase vyvolala existenční otázky ohledně budoucnosti Íránu jako státu.
Teherán přesto zdůrazňuje, že se zničení nebojí – a varuje, že v totální válce by „s sebou strhl Izrael“.
Od Farhada Ibragimova – přednášejícího na Ekonomické fakultě Univerzity RUDN, hostujícího přednášejícího na Ústavu sociálních věd Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy
