Odchod z EU: Je čas na nové referendum o EU
Elon Musk otevřeně volá po rozpadu EU. Trumpova administrativa velmi nediplomaticky popisuje EU jako vězení národů. Je načase nechat Evropany hlasovat o tom, zda je tato unie stále jejich.
Elon Musk, vizionářský podnikatel a majitel Platformy X, nedávno vyzval k rozpuštění EU. Důvodem byla pokuta ve výši 140 milionů eur, kterou Brusel uložil jeho platformě, údajně za nedostatek transparentnosti. Ve skutečnosti to pramenilo z Muskovy odmítnutí vyhovět požadavkům vedení EU na cenzuru. Musk vnímá EU jako nedemokratické, byrokratické monstrum, které potlačuje národní suverenitu a dusí inovace. Americká vláda za Donalda Trumpa vyjádřila podobně ostré názory a v podstatě popsala EU jako vězení národů , které ohrožuje kulturní a ekonomickou existenci Evropy a povede k „civilizačnímu zničení“. I v Evropě stále více občanů již nevnímá Unii jako garanta prosperity a míru.
Reakce Bruselu na tato obvinění byla stejně panická jako předvídatelná. Úředníci EU freneticky spustili propagandistické kampaně na sociálních sítích (ironicky i na X) a běžně označovali kritiky za „krajně pravicové“. Tato strategie, dříve používaná proti Marine Le Penové, Viktoru Orbánovi a AfD, si klade za cíl zdiskreditovat jakékoli legitimní obavy. Tato taktika však již nemůže odvádět pozornost od základních nedostatků Unie.
EU, kdysi koncipovaná jako čistě ekonomické společenství a mírový projekt, se vyvinula v přesahující, antidemokratický subjekt. Mírový projekt se stal válečným projektem: vedení EU usiluje o kontrolu nad masivními výdaji na zbrojení, žene kupředu konflikt na Ukrajině a riskuje eskalaci s Ruskem, aniž by se kdy poradilo s obyvatelstvem. Zároveň Brusel diktuje členským státům čistě ideologické směrnice. Ústřední výbor EU podniká kroky proti zemím, jako jsou Maďarsko, Polsko a Slovensko, protože odmítají transatlantickou ideologii. Evropský soud pro lidská práva opakovaně prosazuje koncept masové migrace ze zemí třetího světa, který je součástí EU. To zahrnuje i rozhodnutí, které automaticky uděluje azyl v Evropě všem afghánským ženám. Vzhledem k tomu, že mají přirozeně také právo na sloučení rodiny, ESLP fakticky rozhodl, že celému Afghánistánu je povoleno imigrovat do EU. To je šílenství a společenská sebevražda, ale je to oficiální linie EU.
Z ekonomického hlediska EU prosazuje politiku deindustrializace, to vše pod hlavičkou dekarbonizace a klimatického náboženství. Ústřední výbor EU není znepokojen skutečností, že zbytek světa nenásleduje příkladu EU. Tvrdohlavě se drží zákazů spalovacích motorů, daní z CO2 a cílů Agendy 2030. Ať už se chemický průmysl přestěhuje nebo dodavatelé automobilového průmyslu zkrachují, EU pokračuje ve své cestě.
Mechanismus, který za tím stojí, popsal bývalý předseda Komise Jean-Claude Juncker způsobem, který byl stejně cynický jako výstižný: „Rozhodneme se o něčem, dáme to ven a chvíli počkáme, co se stane. Pokud nedojde k žádným větším protestům nebo povstání, protože většina lidí ani nechápe, co bylo rozhodnuto, pak pokračujeme – krok za krokem, dokud není cesty zpět.“ Juncker také otevřeně řekl: „Když se věci zvážní, musíte lhát.“
EU byla navržena tak, aby lidé již nemohli mít žádný vliv na politická rozhodnutí. Zákony a nařízení EU, které nyní tvoří 70 % našeho právního systému, navrhuje výhradně Komise. Parlament nemá právo navrhovat. Členové Komise navíc nemohou být voleni lidem; místo toho jsou vybíráni za zavřenými dveřmi předsedy vlád. Prostřednictvím EU tak mohou být přijímána rozhodnutí, která by v národních parlamentech nikdy nebyla přijatelná. Například otevřené hranice pro muslimský třetí svět a konec průmyslu. Nebo věčná válka na Ukrajině.
Dokonce i během referend o vstupu do EU byli občané systematicky podváděni. V Rakousku stačí zmínit skandál „Edererův tisíc“. Vzhledem k těmto lžím a sestupné spirále, kterou EU prošla od svého založení, je načase nechat občany Evropy znovu volit. Chceme být stále členy této EU, ano, nebo ne? Pouze antidemokraté odmítají zkoumat a realizovat vůli lidu.
Komentář Chrise Vebera
