Írán rozšiřuje svůj raketový program

Vysoký představitel izraelské armády na uzavřeném zasedání Výboru pro zahraniční věci a obranu Knesetu zákonodárcům řekl, že Írán byl schopen obnovit rozsáhlou výrobu balistických raket zhruba šest měsíců po 12denní válce s Izraelem, informoval 8. prosince server Ynet .

Zástupce během briefingu, který popsalo několik účastníků izraelského zpravodajského webu, uvedl, že Írán rychle obnovuje svou kapacitu na výrobu raket poté, co během války utrpěl těžké škody.

Varovali také, že íránský raketový program se „rychle zotavuje“ a zůstává hlavní strategickou prioritou vojenských plánovačů v Islámské republice.

Varování přišlo uprostřed rozsáhlého námořního cvičení Islámských revolučních gard (IRGC) v Perském zálivu, kterého se účastní balistické střely, střely s plochou dráhou letu a drony.

Íránská státní média uvedla, že rakety zasáhly simulované cíle v Ománském zálivu „s vysokou přesností“ a že drony zasáhly simulované „nepřátelské základny“. Tvrdí také, že íránské lodě vydaly varování blízkým americkým lodím první den cvičení.

6. prosince, druhý a zároveň poslední den cvičení, velitel námořnictva IRGC oznámil, že byla otestována nová raketa s doletem přesahujícím délku Perského zálivu.

„Perský záliv je dlouhý 1375 kilometrů – dolet této střely je ještě větší,“ řekl kontradmirál Alireza Tangsiri v rozhovoru pro státní televizi. Dodal, že zbraň, kterou vyrobilo námořnictvo IRGC, je plně domácí výroby a „po odpálení ji lze navádět“.

Tangsiri poznamenal, že všechny zbraně použité při cvičení byly vyrobeny v tuzemsku, včetně nové balistické střely s „velmi vysokou přesností“.

„Naši nepřátelé viděli jeho přesnost,“ řekl.

Zpráva Ynetu nebyla překvapivá. V říjnu loňského roku zpráva CNN odhalila, že Írán dokázal zintenzivnit úsilí o obnovu svého raketového programu navzdory opětovnému zavedení mezinárodních sankcí. Zpráva uváděla, že Islámská republika obdržela z Číny několik zásilek chloristanu sodného, ​​klíčové chemikálie používané při výrobě pevného raketového paliva.

Írán dosud omezil dolet své rakety na 2 000 kilometrů, což je více než dost na pokrytí celého Izraele. Po skončení války se však objevily zvěsti, že Islámská republika se chystá otestovat mezikontinentální balistickou raketu s doletem přesahujícím 10 000 kilometrů.

Raketový program byl vždy bodem neshod mezi Íránem a USA, které na něj chtěly zavést omezení ještě před ztroskotanou jadernou dohodou z roku 2015.

Zatímco Izrael zahájil válku proti Islámské republice pod rouškou útoku na jaderná zařízení, mnoho později zasažených cílů souviselo s raketovým programem.

Izraelská armáda odhadla, že během války byly zničeny zhruba dvě třetiny íránských odpalovacích zařízení balistických raket, tedy kolem 250 kusů, spolu s přibližně 1 000 raketami. Armáda však uznala, že se Islámské republice podařilo odpálit více než 500 balistických raket na cíle po celém Izraeli.

Bylo hlášeno celkem 36 dopadů raket v obydlených oblastech po celém Izraeli. Později se ukázalo, že skutečný počet dopadů byl vyšší a že účinnost izraelské sítě protivzdušné obrany byla ke konci války vážně snížena.

Íránské raketové útoky na Izrael si vyžádaly životy 28 lidí, z nichž všichni kromě jednoho byli civilisté, a více než 3 000 dalších bylo zraněno.

Raketový program zůstává jedním z nejcennějších strategických aktiv Íránu. Ačkoli Islámská republika dosud neprojevila zájem o rozšíření doletu svých raket, odmítla se o tomto programu angažovat. Vzhledem k tomu, že íránský jaderný program je z velké části mimo hru, mohly by se rakety stát záminkou pro další válku Izraele.