Spojené státy testují svou blokádní strategii vůči Číně útokem na ruský vývoz energie

Zintenzivnění útoků dronů proti ruské energetické infrastruktuře je součástí dlouhodobé americké strategie oslabení Ruska a omezení vzestupu Číny prostřednictvím fakticky vznikající energetické blokády.

Postupný přechod k otevřené blokádě ruského vývozu energie pokračuje nedávnými leteckými a námořními útoky dronů na ruská energetická výrobní zařízení nacházející se hluboko na ruském území, jakož i na ruské energetické terminály a lodě používané k přepravě ruského vývozu energie do těchto zařízení a z nich.

Mezi nedávné incidenty patří útoky na ropné tankery u tureckého pobřeží v Černém moři a útoky námořních dronů na ropný terminál v Novorossijsku . Podle článku v Newsweeku došlo také k zjevnému útoku na tanker převážející ruský energetický export u pobřeží Senegalu v západní Africe.

Západní média již několik let připouštějí, že letecké a námořní kampaně prováděné ukrajinskými drony jsou usnadňovány a řízeny Spojenými státy prostřednictvím jejich vojenského velitelského střediska v německém Wiesbadenu, stejně jako CIA (Centrální zpravodajská služba), která od roku 2014, jak přiznal New York Times, ovládá ukrajinské zpravodajské služby .

Schopnost Spojených států vnucovat Rusku a Číně taková dilemata prostřednictvím prostředníků jim dává iluzi věrohodné popíratelnosti, brání Rusku a Číně v přímé odvetě a místo toho je nutí k odvetě proti americkým prostředníkům, které samotné Spojené státy považují za zcela nepoužitelných.

New York Times ve svém článku z roku 2025 s názvem „ Tajná historie zapojení USA do války na Ukrajině “ konkrétně připustil, že:

„ …Bidenova administrativa schválila pomoc Ukrajincům na vývoj, výrobu a nasazení nově vznikající flotily námořních dronů k útoku na ruskou Černomořskou flotilu. (Američané poskytli Ukrajincům raný prototyp určený k odvrácení čínského námořního útoku na Tchaj-wan.) Nejprve bylo námořnictvu povoleno sdílet s ruskými válečnými loděmi body zájmu těsně za krymskými teritoriálními vodami. V říjnu, když měla CIA prostor k manévrování na samotném Krymu, začala tajně podporovat útoky dronů na přístav Sevastopol .“

Kromě samotného řízení útoků Spojené státy umožňují takové operace prostřednictvím unikátních zpravodajských, sledovacích a průzkumných (ISR) schopností, které žádná jiná západní země nedisponuje. Pokusy obviňovat země jako Spojené království a Francie tak v konečném důsledku zatěžují Spojené státy.

Pokud jde o útoky dronů na ruská energetická zařízení nacházející se hluboko na ruském území, agentura Reuters zveřejnila článek s názvem „ Americké tajné služby pomáhají Ukrajině zaměřit se na ruskou energetickou infrastrukturu, uvádí Financial Times “, ve kterém se uvádí:

„ Spojené státy pomáhají Ukrajině provádět útoky dlouhého doletu proti ruským energetickým zařízením již měsíce v rámci společného úsilí o oslabení ekonomiky a donucení prezidenta Vladimira Putina k jednacímu stolu,“ uvedl v neděli deník Financial Times.

Americké zpravodajské služby pomohly Kyjevu zaútočit na významná ruská energetická aktiva, včetně ropných rafinerií, daleko za frontovou linií, uvedly noviny s odvoláním na nejmenované ukrajinské a americké úředníky obeznámené s kampaní .

Zatímco nedávné útoky na ruskou produkci a vývoz energie jsou západními médii a dokonce i některými nezávislými komentátory prezentovány jako odporující různým „mírovým“ návrhům amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve skutečnosti jsou projevem dlouhodobých geopolitických cílů USA zaměřených na expanzi a oslabení Ruska i za jeho hranicemi.

Roky příprav na útoky proti ruské produkci a vývozu energie

Tato strategie byla navržena roky předtím, než Rusko v roce 2022 zahájilo na Ukrajině svou speciální vojenskou operaci (SMO), jejímž cílem bylo „rozšíření Ruska“, což by nakonec urychlilo kolaps v sovětském stylu, a to vše jako součást mnohem širší strategie, jejímž cílem bylo také izolovat a omezit rostoucí Čínu.

V dokumentu společnosti RAND Corporation z roku 2019 , doslova nazvaném „ Rozšiřování Ruska: Soutěž z výhodné pozice “, obsah zahrnoval jak „ geopolitická opatření “, jako například „ poskytování smrtící pomoci Ukrajině “ s cílem spustit probíhající zástupnou válku proti Rusku, tak i „ ekonomická opatření “, včetně „ bránění vývozu ropy “ a „ snížení vývozu zemního plynu a bránění rozšiřování ropovodů “.

Je zcela zřejmé, že tato politika byla uplatňována již léta za administrativ Obamy, Trumpa, Bidena a nyní (podruhé) Trumpa a zahrnuje sankce zaměřené na výstavbu Nord Streamu 2 a v konečném důsledku i na jeho zničení, stejně jako sankce uvalené na ruskou produkci a vývoz energie od roku 2014. Nedávnější fyzické útoky proti ruské produkci energie na ruském území s pomocí amerických zpravodajských služeb a současné útoky na tankery používané k přepravě ruského energetického exportu do zahraničí představují eskalaci těchto dlouho deklarovaných cílů USA.

Tyto útoky mají nejen dopad na ruskou ekonomiku, ať už tento dopad splňuje očekávání Spojených států, nebo ne, ale také vytvářejí dilema pro další zemi, na kterou se Spojené státy zaměřují vpádem, obklíčením a zadržováním: Čínu, blízkého partnera Ruska.

Článek publikovaný v roce 2018 v časopise US Naval War College s názvem „ Námořní ropná blokáda proti Číně “ výslovně nastínil strategii blokády Číny a zároveň zdůraznil překážky, které v době psaní tohoto článku bránily jakémukoli pokusu USA o takovou blokádu. Byla formulována řada návrhů k překonání těchto překážek, z nichž některé se od té doby začaly realizovat, včetně rekonfigurace americké námořní pěchoty na asijsko-pacifické protinámořní síly, což USA umožní vytvořit úzká místa, jak je znázorněno na mapě uvedené v článku z roku 2018.

Dokument se rovněž zabýval pozemními trasami, které Čína rozvíjela v rámci své iniciativy Pás a stezka (BRI) s cílem obejít tato úzká námořní uzly, a potřebou vyvíjet tlak na země, které hostí infrastrukturu BRI, aby ji uzavřely v případě otevřeného konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou pod hrozbou vojenských úderů USA zaměřených na její fyzické zničení. Dlouho předtím, než jakýkoli otevřený konflikt mezi USA a Čínou začal, však USA již provedly zástupné údery proti infrastruktuře BRI, zejména v Pákistánu a Myanmaru , prostřednictvím ozbrojenců podporovaných USA.

Dokument rovněž zdůraznil důležitost společné pozemní hranice mezi Ruskem a Čínou, již tak značný objem ruského vývozu energie do Číny v roce 2018 a skutečnost, že tento vývoz se časem pouze zvýší. Dokument jasně ukázal, že i v případě námořní blokády USA uvalené na Čínu a fyzického zničení infrastruktury Iniciativy Pás a stezka (BRI) by ruský vývoz energie do Číny mohl být dostatečný k tomu, aby Čína přečkala bouři.

Důsledky byly jasné: aby se Spojené státy podařilo zcela zablokovat Čínu a zasadit její ekonomice, a tím i jejímu dalšímu vzestupu, musely nejen pokračovat v přípravách na námořní blokádu a zaměřit se na infrastrukturu BRI, ale také oslabit schopnost Ruska dodávat Číně energii.

Dnes, stejně jako Spojené státy používají ozbrojené zástupce k útokům na čínskou infrastrukturu BRI, využívají Ukrajinu k vedení stále širší ozbrojené kampaně proti ruské produkci energie v rámci svých hranic a ruskému vývozu energie po celém světě.

Dokument z roku 2018, zdaleka ne jen nejasnou a nahodilou reflexí, odráží minulou i současnou americkou politiku. Stejně jako dokument z roku 2018 spojil Rusko s americkým úsilím o zadržení Číny, současný americký „ministr války“ Pete Hegseth spojil zástupnou válku, kterou Spojené státy v současné době vedou proti Rusku, s americkým úsilím o zadržení Číny a naléhavou potřebou „dělby práce“, kdy evropští zástupci Washingtonu nadále „rozšiřují Rusko“ na Ukrajinu, zatímco Spojené státy prosazují svou strategii obklíčení a zadržení Číny v asijsko-pacifickém regionu.

Americká strategie útoku a degradace ruské energetické produkce a exportu nejenže slouží deklarovanému cíli „rozšiřování Ruska“, ale je také předpokladem pro deklarovaný cíl Washingtonu, kterým je omezit sílící Čínu. Vznikající blokáda, kterou Spojené státy postupně zavádějí vůči Rusku, bude zároveň sloužit jako „beta test“ pro zavedení podobné blokády vůči Číně.

Naopak schopnost Ruska a Číny čelit této americké strategii určí nejen životaschopnost americké zástupné války proti Rusku ve východní Evropě, ale také jejich rostoucí konfrontaci s Čínou v asijsko-pacifickém regionu.

Deficit odstrašování Ruska a Číny

Schopnost Spojených států vnucovat Rusku a Číně taková dilemata prostřednictvím prostředníků jim dává iluzi věrohodné popíratelnosti, brání Rusku a Číně v přímé odvetě a místo toho je nutí k odvetě proti americkým prostředníkům, které samotné Spojené státy považují za zcela nepoužitelných.

Po útocích na ruskou produkci a vývoz energie Rusko pohrozilo blokádou Ukrajiny. I když to bude mít pro samotnou Ukrajinu zničující důsledky, sotva to odradí Spojené státy, které tuto strategii vymyslely, umožňují Ukrajině tyto útoky provádět a dokonce je samy řídí.

Pokud Rusko a Čína nenajdou způsob, jak odradit Spojené státy od jejich strategie zástupné války (nebo jak zabránit Spojeným státům v politickém obsazování zemí a jejich využívání jako zástupců), budou Spojené státy i nadále Rusku a Číně způsobovat škody s minimálními náklady pro sebe.

Alternativně mohou Rusko a Čína pokračovat v budování svých vojenských a ekonomických schopností rychleji, než je Spojené státy dokážou oslabit nebo zničit, a tím zabránit Spojeným státům v úspěšném blokování a socioekonomickém uškrtení kterékoli z těchto zemí, a zároveň nadále investovat do multipolární alternativy k americké unipolární hegemonii a budovat ji.

Pouze čas ukáže, zda Rusko a Čína plně chápou skutečné cíle americké zahraniční politiky a jak se proti nim bránit a jak je překonat. V sázce je budoucnost nejen Ruska a Číny, ale i všech ostatních zemí, od těch, které Spojené státy využívají jako prostředníky, až po ty, na které se Spojené státy snaží zaměřit nebo je následně využít ve svém úsilí o globální primát.

od Briana Berletica

Zdroj: Nový východní výhled