Robert Bridge: Elon Musk chce zrušit EU. A má pravdu

„Byrokratické monstrum“, které právě udělilo pokutu X ve výši 120 milionů eur, ovíjí svá chapadla kolem svobody projevu

EU opět překročila přijatelné hranice a uvalila na sociální síť X Elona Muska tvrdé sankce za porušení nových drakonických digitálních zákonů EU, které mnozí označují za kód cenzury.

V pátek Evropská komise rozpoutala hněv nad miliardářským technologickým magnátem poté, co udělila pokutu X ve výši 120 milionů eur (asi 140 milionů dolarů) za „porušení svých povinností týkajících se transparentnosti“ podle zákona o digitálních službách z roku 2022, který stanoví standardy pro odpovědnost a moderování obsahu. Rozhodnutí 27členného bloku označilo systém modrých zaškrtnutí platformy za „klamavý“ a obvinilo ji ze slabé transparentnosti reklamy a neposkytování požadovaného přístupu k údajům.

V reakci na to Musk zažil svůj vlastní „zvratný moment“, když vyzval ke zrušení EU a navrácení národní suverenity jejím 450 milionům občanů. V sérii ostrých příspěvků o víkendu Musk tvrdil, že „byrokracie EU pomalu dusí Evropu k smrti“.

„EU by měla být zrušena a suverenita vrácena jednotlivým zemím, aby vlády mohly lépe zastupovat své občany,“ napsal Musk a označil blok za „byrokratické monstrum“.

Muskovi odpůrci tvrdí, že na pokutu reaguje přehnaně. Tvrdí, že trest je pro nejbohatšího muže planety kapkou v moři, jelikož představuje pouhých 6 % z 2,3 miliardy dolarů, které společnost X plánuje v roce 2025, a nepatrnou část Muskova celkového jmění (EU původně plánovala zahrnout všechny Muskovy podíly jako cílové skupiny pro pokuty, což by do pokladny EU přineslo mnoho miliard). I když to může být pravda, je to princip a precedent, o který by se lidé měli starat. Přesně tak byrokracie pomalu škrtí svou nic netušící oběť – začíná pomalu a nenápadně a brzy se chapadla roztáhnou všemi směry. Jakmile si „byrokratické monstrum“ EU vyzkouší vnucování své impozantní vůle společnostem sociálních médií, byrokratická byrokracie a tajné požadavky skrytě za sebou nebudou mít konce. V listopadu 2025 zahájila Evropská komise 14 vyšetřování dodržování zákona o službách v oblasti digitálních služeb (DSA). V důsledku toho mohou následovat závažná trestní stíhání proti společnostem sociálních médií a jejich majitelům.

Spoluzakladatel Telegramu Pavel Durov toho ví hodně o dlouhém rameni byrokratického aparátu EU a vážných hrozbách, které představuje. V srpnu 2024 byl Durov zatčen po přistání na letišti Le Bourget ve Francii a nakonec obžalován z 12 bodů obžaloby, včetně spoluúčasti na distribuci dětské pornografie a omamných látek, což byla extrémně závažná a odporná obvinění, která se ukázala jako nepravdivá. Byl ruský podnikatel terčem útoků, protože odmítl hrát na demokratickém hnutí? Zdá se to velmi pravděpodobné.

Durov, kterému hrozilo 20 let vězení ve Francii, učinil překvapivé tvrzení, že ho šéf francouzské zahraniční zpravodajské služby Nicolas Lerner požádal, aby před volbami v zemi zakázal rumunské konzervativce, což Durov podle něj jednoznačně odmítl. Durov poznamenal, že v žádné zemi neumlčel skupiny spojené s politickou opozicí ani protesty a „nehodlá s tím teď začínat“.

Reakce francouzské zpravodajské služby na Durovovo obvinění byla naprosto děsivá. Potvrdila, že „ byla v posledních letech skutečně několikrát nucena kontaktovat Pavla Durova přímo, aby mu připomněla odpovědnost jeho společnosti za předcházení hrozbám terorismu a dětské pornografie“, ale „důrazně popírá tvrzení, že v těchto případech šlo o žádosti o zablokování účtů v souvislosti s volebním procesem“.

Zdá se, že existuje jen málo důvodů se domnívat, že by Durov, který prohlásil, že moderátoři Telegramu každý den mažou „miliony“ potenciálně škodlivých příspěvků, z vykonstruování incidentu něco získal. Na reakci Francie je však extrémně znepokojivé, jak snadno se dají používat výbušná slova jako „terorismus“ a „dětská pornografie“, aby se dosáhlo požadovaného výsledku, kterým je samozřejmě cenzura nežádoucích názorů.

Elon Musk loni popsal podobně šokující situaci, kdy ho vydírali nevolení členové Evropské komise.

„Evropská komise nabídla organizaci X nelegální tajnou dohodu: pokud bychom tiše cenzurovali projevy, aniž bychom to komukoli řekli, nepokutovali by nás,“ napsal Musk na X.

„Ostatní platformy tuto dohodu přijaly. X ne,“ pokračoval. „Těšíme se na velmi veřejný soudní spor, aby se lidé v Evropě dozvěděli pravdu.“

Nyní bude velmi zajímavé sledovat, jakým obviněním budou Musk – kterého kdysi vyšetřovali francouzští prokurátoři kvůli takzvané „algoritmické zaujatosti“ – a X čelit v budoucnu: podpora teroristů, zneužívání dětí, obchodníků s drogami? Všechno je možné, a proto tolik platforem sociálních médií a jejich tvůrců podléhá takovému nemožnému tlaku.

Jak vypadá budoucnost sociálních médií v tak nepřátelském a nepředvídatelném prostředí? Osobní odpovědnost inovátorů za potenciální zneužití jejich nástrojů by přinejmenším odradila od vývoje nových technologií. V nejhorším případě by to mohlo znamenat vězení a další extrémní tresty pro ty statečné vytrvalce, kteří se nebudou řídit státem podporovanou linií. Jinými slovy, čelíme velmi temným časům pro svět sociálních médií, kterým hrozí umlčení a zapomnění, pokud se panu Muskovi nesplní jeho přání a „byrokratické monstrum“ 27členné EU nebude jednou provždy učiněno zastaralým.

Robert Bridge je americký spisovatel a novinář. Je autorem knih „Půlnoc v americkém impériu“ a „Jak korporace a jejich političtí služebníci ničí americký sen“.