Dvě miliardy tun černého uhlí budou na Ostravsku a okolí zatopeny a šachty zasypány!

Dvě miliardy tun černého uhlí budou na Ostravsku a okolí zatopeny a šachty zasypány! Tykač zavírá dvě tepelné elektrárny na uhlí, protože emisní povolenky likvidují českou elektřinu i české uhlí! Cílem tohoto procesu je zbavit ČR energetické soběstačnosti a následně diktovat ceny energií z Bruselu a dovážet uhlí do ČR z Polska a zejména “valutové” uhlí z Ukrajiny! Známe podrobnosti!

Před několika dny přinesla česká média několik informací o tom, že na Ostravsku a Karvinsku se zasypávají šachty, chystá se zatopení a znepřístupnění obrovských zásob černého uhlí, a že miliardář Pavel Tykač vedle toho oznámil [1], že dojde k uzavření dvojice tepelných elektráren v Severních Čechách a jedné teplárny z důsledku ekonomické likvidace podnikání v oboru výroby elektřiny z uhlí uvalením emisních povolenek z Bruselu.

K této věci jsem chystal článek, když ale koncem týdne se nám do redakce ozval zdroj, jestli bychom neměli zájem informovat o plánu Evropské unie na dovoz ukrajinského uhlí do EU, že prý nás to bude zajímat a lecos to prý vysvětlí. Dostali jsme k dispozici anglicky psané memorandum a je to síla.

Dokument pochází z března tohoto roku a je označen jako “Confidential” (Důvěrný) a jde o přílohu dohody mezi Evropskou komisí a ukrajinskou vládou. Nedostali jsme svolení k publikování skenů dokumentu, ale můžeme z něj citovat. V dokumentu se uvádí, že Evropská unie připraví a přichystá podmínky pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a připraví rámec pro ekonomické propojení průmyslu Ukrajiny a Evropské unie.

V tom by nebylo nic zvláštního a výbušného, co by stálo za řeč. Nicméně na straně č. 8 je uvedeno, že Evropská unie “zajistí odbyt a výjimky pro import ukrajinských fosilních zdrojů a paliv, především černého uhlí.” A to není všechno. Hned na stránce č. 3 se uvádí, že… “Ukrajině bude umožněno splácet úvěrové rámce rovněž dodávkami fosilních zdrojů a “valutovým uhlím” do Evropské unie. Evropská unie se zavazuje, že zajistí plynulý odbyt a poptávku v EU po těchto zdrojích.” No, a je to venku!

“Valutové uhlí” z Ukrajiny jako forma poválečné pomoci od EU

Podle našeho zjištění jde o tzv. Annex, tedy přílohu k veřejné smlouvě mezi EU a Ukrajinou podepsanou již v roce 2021 s názvem EU and Ukraine Strategic Partnership on Raw Materials [2], která se týká cenných kovů. Tato důvěrná příloha z března tohoto roku k této smlouvě z roku 2021 ale zjevně přidává navíc k cenným kovům i uhlí a závazek pro vytvoření trhu, odběru a poptávky po takovém uhlí v EU. Valutovým uhlím se podle našeho informačního zdroje myslí exportní uhlí vyvážené do EU naproti tzv. valutovému účtu, což je jeden z nástrojů Mezinárodního měnového fondu. Uhlí je v takovém případě valutováno, tedy použito na splácení úvěrů od MMF, Světové banky a rovněž od EU.

Ukrajině i po válce, pokud tedy Rusové nevezmou Ukrajině celý východní břeh Dněpru, zůstanou k dispozici dvě obrovské uhelné pánve zobrazené níže na obrázku, a to západní část Doněcké pánve, která zasahuje hluboko na západ mimo geografickou oblast Donbasu na východě, a rovněž Lvovská pánev na západě Ukrajiny. Z memoranda totiž vyplývá, že v důsledku války a úvěrů bude Ukrajině umožněno splácet úvěry tím, čeho Ukrajina bude mít nejvíc, a to právě uhlím. To však vyžaduje, aby byla po tomto uhlí v EU vytvořena poptávka.

A toho se má dosáhnout více způsoby. Jednak udělením výjimek na emisní povolenky pro ukrajinské uhlí, ale rovněž brutální a šílenou likvidací uhelné konkurence v EU, tedy zatopováním a zasypáváním uhelných dolů v zemích EU, které se stále spalování uhlí nevzdávají, a rovněž uvalováním likvidačních emisních povolenek na uhlí vytěžené v EU. Najednou to všechno zapadá logicky do sebe jako puzzle.

Český rozhlas před pár dny uvedl [3], že na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence.

Zasypávání a zatopování černého uhlí je zločin, který je motivován plány Bruselu na odstranění překážek pro import uhlí z Ukrajiny po skončení války

„Nic netrvá věčně. Čekat se to dalo, ale ne, že to bude tak brzo,“ říká pro Český rozhlas Ostrava Petr Szwanczar, závodní báňský záchranář ve společnosti OKD. S koncem těžby je smířený, i když stejně jako další na šachtě o nevytěžených zásobách ví. V různých dobývacích prostorech kolem dolů zůstává od několika desítek až po 120 milionů tun černého uhlí u Orlové. Jednoznačně největší ložisko je v Beskydech, potvrdil geolog v podniku DIAMO Matěj Fuka. „Ve Frenštátě, konkrétně v ložisku Frenštát-východ a Frenštát-západ, které se nikdy nevykopalo, zůstává přibližně 1,5 miliardy tun,“ dodává. A televize CNN Prima News přinesla dokonce i reportáž [4] o zasypávání šachet na Ostravsku a Karvinsku.

Celé podzemí se bude postupně zatápět vodou. Dostat se pak někdy k tomuto uhlí bude podle něj možné jenom teoreticky. „Spíš hypoteticky. Někdo by řekl, že tou vodou to může být konzervováno, ale myslím si, že dosažitelnost uhlí zůstává science fiction,“ doplňuje s tím, že uhlí tak zůstane spíš ztracené. Přesto jakási zadní těžební vrátka pro budoucnost existují směrem k polské hranici. Ukázaly to dřívější průzkumy.

„Uhelná pánev tam pokračuje až do Polska a teoreticky by tam mohla existovat nějaká možnost další těžby,“ říká Fuka. Pro srovnání, také ze statistik státem vlastněné společnosti Diamo, černého uhlí se v celém ostravsko-karvinském revíru vytěžila od roku 1770 asi 1,7 miliardy tun, tedy méně než pod povrchem zůstane! Jinými slovy, tohle je energetická sebevražda ČR a dost možná i zločin proti našemu lidu a národu! Proto jsme v redakci připravili data o uhlí v ČR, abyste to viděli na vlastní oči.

Investigativní rámec: podezření kolem uzavírání hlubinných dolů v ČR

V rámci přípravy našeho investigativního článku vyvstala řada závažných otázek, které se týkají skutečných důvodů uzavírání hlubinných dolů na Ostravsku a Karvinsku. Z mnoha svědeckých výpovědí, které nám chodí do redakce, se opakovaně objevuje podezření, že útlum těžby v České republice mohl být motivován snahou odklidit konkurenci pro černé uhlí z Polska a z Ukrajiny a pro budoucí export ukrajinského uhlí.

Aby bylo možné tuto hypotézu objektivně posoudit, bylo nutné shromáždit a porovnat tvrdá fakta a ověřitelná data. V úvodu této analýzy padly čtyři klíčové otázky:

• 1) Jaký je aktuální a historický objem těžby černého uhlí v Polsku a na Ukrajině?
• 2) Jaké jsou objemy těžby na Ukrajině, zejména před a po roce 2014 a 2022?
• 3) Jaká byla těžba černého uhlí v České republice do doby útlumu OKD?
• 4) A nakonec: kolik černého uhlí se v ČR skutečně spotřebovalo (pro průmysl, teplárny, domácnosti)?

Teprve kombinace údajů o těžbě a údajů o spotřebě poskytuje kompletní obrázek. Ukazuje, zda český trh přirozeně nahrazoval domácí uhlí dovozy, nebo zda útlum domácí těžby vytvořil pro zahraniční producenty prostor, který není možné ignorovat. Následující analýza shrnuje všechna relevantní zjištění.

Spotřeba a těžba černého uhlí v ČR, Polsku a na Ukrajině: tvrdá data pro investigativní analýzu

Česká republika v posledních letech téměř ukončila hlubinnou těžbu černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru, zatímco Polsko i Ukrajina zůstávají producenty s násobně větší kapacitou. Pro investigativní pohled na otázku, zda útlum českých dolů mohl vytvořit prostor pro polské a potenciálně ukrajinské uhlí, je nutné porovnat nejen samotnou těžbu, ale také skutečnou spotřebu černého uhlí v České republice. Těžba a její likvidace totiž neodpovídá tomu, kolik uhlí český trh stále dosud a reálně využívá.

1. Těžba černého uhlí – základní přehled (ČR, Polsko, Ukrajina)

Z dostupných statistik (Euracoal, Eurostat, národní statistiky) vyplývá, že Polsko zůstává dominantním těžařem černého uhlí v EU, Ukrajina po roce 2014 dramaticky oslabuje a Česká republika se během poslední dekády prakticky bez důvodu stáhla z trhu.

2. Těžba černého uhlí na Ukrajině od roku 2000 do 2013

Následující tabulka zahrnuje objemy těžby na Ukrajině před vypuknutím Majdanu a státního převratu v únoru 2014. Tabulka zahrnuje všechny těžební zdroje, včetně Donbasu.

3. Kolik “valutového” uhlí bude Ukrajina těžit po skončení války?

Podle extrapolace dat a předpovědí MMF zůstane Ukrajině po skončení války přibližně 20% uhelných zdrojů. Vzhledem k objemům uhlí na Ukrajině to ale i tak budou velké objemy na evropské poměry, ročně půjde podle odhadu o zhruba 17 až 22 milionů tun uhlí ročně. Většina ho podle memoranda bude použita jako tzv. “valutové” uhlí pro export do EU na splácení ukrajinských půjček a úvěrů.

4. Odhadované zásoby uhlí v uhelných pánvích Ukrajiny

Níže je tabulka odhadovaných zásob v hranicích původní Ukrajiny, tedy se zahrnutím nových územních celků Novoruska. Odhady jsou čerpány ze zdrojů MMF a Rozvojově banky.

5. Spotřeba černého uhlí v ČR – proč je důležitá

Spotřeba ukazuje, kolik uhlí český trh reálně potřebuje. Liší se od těžby, protože zahrnuje dovoz, export i změnu zásob. Je tedy klíčová pro posouzení, zda útlum české těžby skutečně otevřel prostor zahraniční konkurenci.

Zásadní zjištění:

• Průmysl – ocelárny, koksovny, cementárny a teplárny tvoří naprostou většinu spotřeby.
• Domácnosti – v roce 2022 spotřebovaly jen cca 180 000 tun.
• Podniková spotřeba 2021 – cca 5,7 milionu tun (ČSÚ).
• Pokles 2023 – podniková spotřeba se propadla o ~20 %.

6. Časová řada: Spotřeba černého uhlí v ČR (2013–2023)

Níže je časová řada sestavená z ČSÚ, MPO a sektorových dat:

7. Co ukazují tato data v souvislosti s útlumem českých dolů

Data potvrzují, že česká spotřeba černého uhlí se reálně pohybuje mezi 4–6 miliony tun ročně, zatímco domácí těžba klesla na necelá 2% toho, co ČR v roce 2011–2012 těžila. To znamená, že i při úplném ukončení těžby musí být většina uhlí dovezena a nelze tvrdit a troubit do světa, že ČR se rozhodla pro Green Deal a skončila s uhlím. Rovněž je jasné, že pokles těžby v ČR není odvozený od nedostatku poptávky na trhu. Poptávka je, pouze stát na pokyn Bruselu likviduje těžbu domácího uhlí, zatímco spotřeba uhlí je pokrývaná uhlím z Polska a brzy, jak ukazuje uniklé memorandum, i z Ukrajiny.

Důležité závěry:

• ČR se z producenta změnila na téměř čistého dovozce.
• Těžba klesla mnohem rychleji než spotřeba – vznikl deficit krytý zahraničním uhlím.
• Prostor po OKD zaplňuje především polské uhlí.
• Ekonomický efekt, o kterém mluví svědci, je prokazatelný: útlum domácí těžby vytvořil značný tržní prostor, který obsadily zahraniční zdroje.

Tykač oznámil uzavření elektráren Počerady, Chvaletice a teplárny na Kladně!

Podnikatel v energetice Pavel Tykač natočil rozhovor a v něm popsal, že současná cena emisních povolenek zcela zničila ekonomiku uhelných provozů a vede ho proto k uzavření jím vlastněných elektráren v Počeradech, Chvaleticích i teplárny a elektrárny na Kladně. Uvedl, že megawatthodinu elektřiny dnes vyrábějí za zhruba 86 eur, z čehož 80 eur tvoří samotná emisní povolenka nakupovaná na burze v Lipsku, a pouhých 6 eur tvoří skutečné výrobní náklady – uhlí, doprava a provoz. Je to likvidace nejen tepelných elektráren, ale i producentů českého uhlí.

Česká republika byla energetickým exportérem a plně soběstačná, ale tento proces zatopování a zasypávání dolů a zavírání tepelných elektráren vede k tomu, že ČR se stane plně závislá na dovozu nejen uhlí potřebného pro průmysl v ČR, ale i elektřiny, která bude nakupována na burze v Lipsku. Jakmile skončí válka na Ukrajině, je vysoce pravděpodobné, že zastavené tepelné elektrárny v ČR se znovu rozběhnou, protože ukrajinské uhlí bude mít jako zázrakem mávnutí kouzelného proutku od EU udělené výjimky z emisních povolenek. A to s odkazem, že jde o pomoc Ukrajině během obnovy, aby mohla dodávkami uhlí splácet své dluhy.

Ukrajina bude své úvěry a půjčky z dob války a na obnovu země splácet vším možným, a uhlí je na prvním místě

Český trh každoročně spotřebuje 4–6 milionů tun černého uhlí. To je realita! Domácí těžba však prakticky na pokyn českých vlád zanikla a potřebu trhu musí pokrývat dovozy z Polska a podle plánu brzy i z Ukrajiny. Data potvrzují, že útlum českých dolů jednoznačně vytvořil tržní prostor pro zahraniční uhlí, zejména z Polska. A nově i pro Ukrajinu, tedy po konci války. Jenže, jedna věc je útlum těžby, a druhou věcí ze zničení a trvalé znepřístupnění dolů jejich zasypáním a dokonce zatopením. To je zločin!

Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že odstřelování těžebních věží na Ostravsku, zatopování a zasypávání dolů a uvalování likvidačních emisních povolenek na spalování českého uhlí je součástí plánu vyklízení a umetání trhu v ČR od české domácí konkurence a transformace ČR do plné závislosti na dovozu z Polska a výhledově právě i z Ukrajiny!

Zapomeňte na kauzu lithium. To nebylo nic ve srovnání s tím, co se v ČR děje teď při zatopování a zasypávání miliard tun černého a dokonce i antracitového uhlí! Tohle by měla Babišova vláda, Hnutí ANO, Motoristé a SPD okamžitě stopnout! Už dokonce se rozjela i petice [5]. Nová koalice by neměla dovolit, aby si ČR ničila a likvidovala tak obrovské zdroje černého uhlí a zbavovala se na pokyn Bruselu energetické soběstačnosti!

-VK-