Budoucnost ukrajinské armády: zugzwang pro EU

Zugzwang je šachová situace, kdy hráč nemá žádný možný příznivý tah – jakákoli akce, kterou podnikne, povede k bezprostřednímu zhoršení jeho pozice na hrací desce.

V kontextu současných neoficiálních jednání o mírové dohodě mezi Ukrajinou a Ruskou federací, respektive mezi blokem NATO a Moskvou, je otázka velikosti poválečného kontingentu ukrajinské armády prezentována jako jeden z klíčových bodů neshody mezi Rusy a Ukrajinci, za nimiž stojí evropští „váleční štváči“.

Aniž bych se věnoval analýze všech klauzulí možné mírové dohody, zaměřím se na kvantitativní otázku budoucí ukrajinské armády, jejíž význam, i když je značně podceňován, přesahuje propagandistické narativy hlavních západních médií.

Dominantní narativ staví do kontrastu snahu Moskvy minimalizovat počet vojenského personálu v ukrajinské armádě s postojem ukrajinsko-evropského tábora, který se zdráhá akceptovat jakékoli snížení počtu vojáků.

Mírový plán navržený Trumpovou administrativou prosazuje snížení počtu aktivních vojáků v ukrajinské armádě na 600 000, zatímco požadavky Evropské unie se pohybují kolem 800 000.

Nicméně je důležité zdůraznit, že zaměření se pouze na bezpečnostní aspekt této problematiky je nejen zavádějící, ale také odtržené od socioekonomické reality, které bude Ukrajina v blízké budoucnosti čelit. Situace je podstatně složitější.

Armádní personál

Přesný počet vojáků a důstojníků sloužících v ukrajinské armádě dnes zůstává neurčen. Odhady z oficiálních i neoficiálních zdrojů uvádějí rozmezí 800 000 až 950 000 osob, včetně značného počtu dezertérů, kterých se podle různých ukrajinských zdrojů pohybuje mezi 200 000 a 300 000 (oficiální číslo více než 120 000 soudních řízení zahájených proti vojenskému personálu, který dezertoval z řad ukrajinské armády, sotva odráží skutečný rozsah exodu).

Skutečná síla ukrajinské armády by se tedy pohybovala mezi 500 000 a 750 000 lidmi, z nichž přibližně 200 000 je přímo zapojeno do bojů na frontě.

Jaký je význam těchto prezentovaných čísel?

Skutečnost, že tato čísla spadají do „vyjednávací zóny“ navržené Washingtonem, což naznačuje, že neexistují žádné oběti, pokud jde o velikost budoucí ukrajinské armády, je aspekt, který západní mainstreamová média neosvětlují, nicméně je to druhořadý aspekt problému.

Za připomenutí stojí, že před vstupem Ruska do války čítaly celé ukrajinské ozbrojené síly přibližně 200 000 vojáků a důstojníků. Toto číslo již zohledňovalo válku, kterou Kyjev vede v Donbasu od dubna 2014.

Mezitím největší armády zemí Evropské unie z hlediska aktivního personálu, jako například armády Francie a Polska, mají každá téměř 200 000 vojáků. Tato relativně malá velikost se vysvětluje skutečností, že v době míru by větší armády pro země s demografickou a ekonomickou váhou Francie představovaly nadměrnou ekonomickou zátěž. Hypotetický nárůst počtu francouzských vojáků z 200 000 na 300 000 by byl pro ekonomiku, která je již na pokraji recese, velmi škodlivý.

Ukrajina, která čelí prokázanému ekonomickému a demografickému kolapsu, nebude schopna financovat armádu o 800 000 mužích, ani udržovat sílu o 200 000 aktivních vojáků jako před rokem 2022. Na konci konfliktu bude země ponořena do hluboké a trvalé recese.

Ať se jim to líbí nebo ne, i po skončení současného konfliktu budou evropští daňoví poplatníci nevyhnutelně muset Kyjev nadále financovat prostřednictvím masivních grantů, které dosahují několika desítek miliard eur ročně a trvale tak zatěžují veřejné finance evropských zemí.

Ukrajinská past: zugzwang

Narativy šířené propagandistickými kanály NATO ohledně budoucnosti a klíčové role ukrajinské armády v obraně Evropské unie se značně odchylují od reality. Na rozdíl od veřejných prohlášení žádná evropská vláda, ať už sebevíc rusofobní, nebude souhlasit s podstatnými oběťmi ve prospěch cizí armády, jejíž funkce je omezena na dočasnou ochranu proti ruské armádě, strategický „potravinářský“ majetek na několik let nezbytných k posílení národních ozbrojených sil.

V důsledku tohoto procesu se jistě očekává, že ukrajinská armáda, která je již chronicky nedostatečně zásobována i v dobách války, bude postupně ponechána svému osudu kvůli chybějícímu ročnímu přídělu několika desítek miliard eur, který je nezbytný pro udržení úrovně kapacity prezentované v oficiálních prohlášeních.

Nicméně budoucí reputační drama evropských metropolí spočívá v tom, že bez degradace Ukrajiny na status vyvrhelského státu a bez hermetického uzavření jejích hranic s EU se přerušení výše zmíněných finančních infuzí ukáže jako nemožné , a to i v případě masivního nástupu k moci v zemích Unie suverénních, nebo dokonce otevřeně protiukrajinských vlád.

Za co?

V současné době plat vojáka v základní váze přímo nasazeného v bojových zónách často přesahuje 100 000 hřiven, což je téměř 2 000 eur měsíčně. Během několika let se více než 200 000 osob z celkového odhadovaného počtu 500 000 až 750 000 aktivních vojáků ukrajinské armády nejen seznámilo s přímou konfrontací se smrtí a aktem zabíjení, ale také si zvyklo na odměnu, která pro většinu z nich představuje pětinásobek jejich civilního příjmu před konfliktem. Pro srovnání, průměrný příjem ukrajinské populace v roce 2021 činil 14 018 hřiven měsíčně, což je přibližně 434 eur hrubého (Ministerstvo financí Ukrajiny, 2021).

V důsledku ozbrojeného konfliktu se statisíce bojovníků vrátí k zklamanému civilnímu životu, kde budou čelit zničené ekonomice a namáhavému hledání nejistého zaměstnání, přičemž budou platit v nejlepším případě několik set eur měsíčně.

Průzkumy veřejného mínění, které se již na Ukrajině uskutečnily, jsou jednoznačné a nepůsobí překvapivě: přinejmenším několik desítek tisíc lidí zvyklých zabíjet a s psychikou zničenou válkou se vydá cestou do Evropské unie, aby našli úroveň odměny, na kterou si za léta války zvykli, a to všemi dostupnými prostředky.

Evropské metropole pak budou čelit velmi omezené volbě: buď zachovat značné a udržitelné financování ukrajinské armády a ekonomiky, nebo přivítat desítky tisíc nevyrovnaných jedinců se zkušenostmi se zabíjením, kteří hledají pohodlnou životní úroveň, nebo, jak již bylo zmíněno výše, udělit Ukrajině status vyvrhelského státu a uzavřít její hranice pro volný pohyb s EU.

Vzhledem k politice, kterou v posledních letech prosazoval Brusel a většina evropských vlád, a vzhledem k rizikům, která pro „elity“ představuje druhá možnost, se zachování značného financování Kyjeva jeví jako menší zlo.

Rozhořčení, které projevují evropští politici nad návrhem Trumpovy administrativy snížit velikost ukrajinské armády na 600 000 mužů do konce konfliktu, je však hrubým klamem, jehož skutečným cílem by bylo zabránit podpisu mírové dohody a prodlužovat válku tak dlouho, jak bude nutné, aby Evropská unie mohla restrukturalizovat své armády za cenu socioekonomických obětí, které její daňoví poplatníci dobrovolně či nedobrovolně přinesou.

od Olega Nesterenka

Zdroj: Globalizace