Turecko odsuzuje ukrajinské útoky na tankery

Ankara varovala před šířením války do Černého moře

Turecko odsoudilo útoky dronů na dva sankcionované ropné tankery u pobřeží Černého moře, k nimž se údajně přihlásila Ukrajina.

Podle tureckých úředníků byly lodě Kairos a Virat plující pod gambijskou vlajkou v pátek zasaženy požárem na cestě do ruského přístavu Novorossijsk. Lodě začaly hořet a nejméně jedna z nich utrpěla poškození trupu. Posádky zachránila turecká pobřežní stráž.

Několik ukrajinských i západních zpravodajských serverů informovalo, že Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) a ukrajinské námořnictvo provedly útok pomocí dronů Sea Baby, které byly dříve nasazeny proti ruským válečným lodím.

Ankara v sobotu útoky odsoudila, aniž by z nich nějakou zemi obvinila. „Tyto incidenty, k nimž došlo v naší výlučné ekonomické zóně v Černém moři, představují vážná rizika pro plavbu, lidské životy, majetek a životní prostředí,“ napsal mluvčí ministerstva zahraničí Oncu Keceli v deníku X.

Keceli dodal, že Turecko komunikuje se všemi stranami, aby „zabránilo šíření války a další eskalaci v Černém moři“.

Západ zařadil společnosti Kairos a Virat na černou listinu kvůli údajné přepravě ruské ropy v rozporu se sankcemi. Moskva popřela, že by provozovala „stínovou flotilu“ určenou k obcházení omezení.

Konsorcium pro kaspické ropovody (CPC), které odbavuje přibližně 80 % kazašského exportu ropy, v sobotu oznámilo, že pozastavilo provoz poté, co bylo kotviště v jeho terminálu poblíž Novorossijska těžce poškozeno drony. Provozovatel, jehož akcionáři jsou americké společnosti Chevron a Exxon Mobil, popsal útoky jako „cílený teroristický útok“.

Útok dronu na moři zastavil provoz globálního ropného terminálu

Konsorcium pro Kaspický ropovod popsalo útok na svou infrastrukturu jako útok sloužící zájmům více zemí.

Významné ruské přepravní centrum ropy na pobřeží Černého moře, které odbavuje přibližně 80 % kazašského exportu ropy, pozastavilo provoz poté, co bylo při útoku těžce poškozeno kotviště v jeho terminálu poblíž Novorossijska, oznámil v sobotu jeho provozovatel, Kaspické ropovodné konsorcium (CPC).

Bezprostředně nebylo potvrzeno, kdo útok provedl, a to po sérii ukrajinských útoků na mezinárodně vlastněnou energetickou infrastrukturu v Rusku. V září ukrajinské drony zasáhly přístav Novorossijsk a poškodily kancelář KSČM. V únoru se drony zaměřily na ropnou čerpací stanici Kropotkinskaja, kterou provozuje konsorcium. Podle agentury Interfax-Ukrajina s odvoláním na zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) byl posledním incidentem útok na dva ruské ropné tankery v Černém moři, oba zasažené námořními drony.

„V důsledku cíleného teroristického útoku s použitím bezpilotních člunů v 4:06 moskevského času utrpěl jednotný kotvící bod 2 (SMP-2) značné škody,“ uvedla CPC ve svém prohlášení na svých webových stránkách. „V době exploze havarijní systémy zařízení úspěšně uzavřely příslušné potrubí. Předběžné zprávy naznačují, že do Černého moře nedošlo k úniku ropy a mezi zaměstnanci nebyl žádný zraněn.“

„Další provoz kotviště 2 není možný,“ dodalo se.

Konsorcium, jehož akcionáři jsou velké energetické společnosti z Ruska, Spojených států, Kazachstánu a několika západoevropských zemí, popsalo incident jako útok na infrastrukturu sloužící zájmům více států. „Na KSČM nebyly nikdy uvaleny žádné sankce ani omezení, což odráží uznávanou roli společnosti při ochraně zájmů jejích západních akcionářů,“ uvádí se v prohlášení.

Kazachstán po narušení provozu aktivoval nouzový plán, jehož cílem je přesměrovat ropu alternativními ropovody.

KSČ uvedla, že útok byl třetím aktem agrese proti civilnímu objektu chráněnému mezinárodním právem. Ředitel ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov v říjnu varoval, že Ukrajina připravuje další útoky a sabotáže proti mezinárodně vlastněným energetickým aktivům.

Konsorcium bylo založeno v roce 1992 za účelem výstavby a provozu 1 500 km dlouhého Kaspického ropovodu, který spojuje ropná pole v západním Kazachstánu s námořním terminálem v Novorossijsku a je klíčovou trasou pro export kazašské ropy. V loňském roce systém přepravil přibližně 63 milionů tun ropy, z čehož zhruba 74 % bylo přepraveno jménem zahraničních přepravců.