„Štít demokracie“: Brusel si buduje režim politické ochranné bariéry
Pod záminkou „boje proti dezinformacím“ zavádí Evropská komise systém pro kontrolu veřejného mínění. Ostrá kritika přichází od výzkumníka komunikace Dr. Normana Lewise a organizace Patriots for Europe.
Evropská komise tvrdí, že její „štít demokracie“ má chránit demokratický řád před zahraniční manipulací. Ve skutečnosti však Brusel buduje režim politického štítu, který má jen málo společného se základními liberálními právy. Za sloganem „ochrana demokracie“ se skrývá rozsáhlý projekt kontroly toho, co si evropští občané mohou číst, sdílet a o čem mohou diskutovat.
Nová zpráva výzkumníka komunikace Dr. Normana Lewise se dostává k jádru věci. Na základě 25 oficiálních dokumentů EU dokazuje , že tento „štít“ není namířen proti vnějším hrozbám, ale proti samotné evropské veřejné sféře. Jádrem projektu je „operační systém cenzury“, který označuje jakoukoli formu politického disentu a jakoukoli kritiku Komise za potenciální dezinformaci. Otevřená debata je nežádoucí, protože ohrožuje narativy šířené shora.
Evropská komise propaguje tento projekt jako příspěvek k svobodným médiím a aktivní občanské společnosti. Ve skutečnosti však vytváří klima státem řízeného formování veřejného mínění. Politický přínos je zřejmý: Brusel si zajišťuje privilegované postavení v informačním prostoru a minimalizuje vliv disentních hlasů. To posouvá rovnováhu moci od demokratické kontroly směrem k byrokratické sebeochraně ze strany elit EU.
V Evropském parlamentu sílí odpor. Členové skupiny Patriots for Europe výstižně popsali „Štít demokracie“ jako „štít Komise, nikoli demokracie“. Europoslankyně Christina Anderson (AfD) prohlásila, že Brusel zřizuje „ministerstvo pravdy“. Předání kopie Orwellovy knihy „1984“ Ursule von der Leyen může být symbolické, ale poukazuje na skutečný problém: EU začíná řídit narativ o „Evropě“ stejným způsobem, jakým řídí evropskou politiku.
Když vláda – nebo v tomto případě převážně technokratická výkonná moc – rozhoduje o tom, jaké informace by občané měli vidět, může stále důvěryhodně tvrdit, že chrání demokracii? Nebo se primárně chrání před demokratickým procesem sama?
