Proč EU nemá šanci přežít? Je slabá navenek a tvrdá dovnitř. Tohle skončí rozpadem
EU nemá šanci přežít. Slabá navenek – nedokáže prosazovat své zájmy v okolním světě. Tvrdá dovnitř – uplatňuje čím dál větší násilí vůči svým vazalům a poddaným. Tento vládnoucí model vždy skončí buď rozpadnutím, dobytím cizí mocností, nebo vnitřní revolucí, často kombinací všech tří.
Proč to tak je?
1) Vazalové a poddaní přestávají mít důvod loajalitu
Když říše není schopná ochránit své vazaly před vnějšími nepřáteli (nebo je dokonce vydá jiným mocnostem, aby si koupila klid), loajalita se rychle vytratí. Vazalové začnou hledat ochranu jinde – u silnějších sousedů, nebo se osamostatní.
2) Vnitřní represe žere zdroje, které chybí navenek
Udržet si tvrdou kontrolu nad provinciemi a obyvatelstvem vyžaduje obrovské množství peněz, vojáků a administrativy. Tyto zdroje pak chybí v ekonomice i na hranicích, kde by měly bránit říši. Výsledek: hranice se propadají, barbaři/kočovníci/sousedé postupují, ale říše nemá sílu reagovat, protože je „zaměstnaná“ doma.
3) Signál slabosti přitahuje predátory
Jakmile si okolní mocnosti uvědomí, že říše není schopná efektivně promítnout sílu za své hranice, začnou testovat. Nejprve malé nájezdy, pak větší, pak otevřená invaze.
Historické příklady (téměř učebnicové):
Pozdní Západořímská říše (400–476)
Ztráta provincií
Obrovské daně, represe
Rozpad + dobytí germánskými kmeny
Pozdní Byzanc (po 1204–1453)
Ztráta Anatolie
Daně, centralizace moci
Postupné zmenšování → pád Konstantinopole
Pozdní Čchingové (1830–1911)
Opiové války, povstání
Tvrdá represe Tchang-pching
Rozpad na sféry vlivu → revoluce 1911
Pozdní Osmané (1800–1922)
Ztráta Balkánu
Masakry Arménů, centralizace movi
Rozpad po 1. sv. válce
Sovětský svaz (1980–1991)
Afghánistán, ekonomická slabost
Gulagy, KGB, represe v RVHP
Rozpad 1991
Evropská Unie (2009-2029)
Porážka na Ukrajině, ekonomická slabost
Extrémní daně, centralizace moci, represe, inflace
Rozpad, vznik Trojmoří 2029
