FLOP 30: Je klimatický podvod konečně u konce?

Hádejte co, lidi! Klimatická nouze byla zrušena!

Přesně tak, jak moji posluchači nyní vědí, i slavný klimatický aktivista Dr. Bill Gates nyní připouští, že změna klimatu „nevede k pádu lidstva“.

Jak už vědí i moji věrní posluchači, Gates má své důvody k odvolání svého desetiletí trvajícího klimatického panikářství. (SPOILER: Není to proto, že by si najednou uvědomil, že klimatická panika je podvod!)

Není divu, že právě tato veřejná změna názoru vyvolala mezi klimatickými alarmisty značný rozruch. Vezměte si například Michaela Manna – ano, toho Michaela Manna. Už napsal dlouhý článek, v němž kritizuje Billa za to, že zničil přehlídku klimatických alarmů.

Co se týče samotného starého Billyho, ten chce, aby všichni věděli, že ho naprosto špatně pochopili! ManBearPig to myslí pořád super vážně, lidi! Billovy výdaje na klimatickou křížovou výpravu dokonce rostou!

Ale bez ohledu na to, zda se Gatesovi podaří svým obratem získat zpět své přátele, kteří se bojí klimatu, pravděpodobně nejdůležitější částí jeho nového klimatického poselství bylo načasování jeho zveřejnění. Víte, „Tři tvrdé pravdy o klimatu“ – blogový příspěvek, ve kterém oznamuje svůj změněný pohled na klimatickou krizi – patřil k podtitulu „Co chci říct všem účastníkům COP30“ a byl zveřejněn v předvečer COP30, každoročního globálního klimatického summitu OSN.

Co nám tato (antropogenní) bouře v šálku čaje říká o budoucnosti klimatického podvodu? Pojďme to zjistit.

COP30

Pokud jste to náhodou neslyšeli: V Brazílii právě teď probíhá večírek!…

Ale nedělejte si příliš velké naděje; není to taková párty. A pokud nejste součástí globalistické jet setu, rozhodně nejste pozváni.

Ne, právě probíhající večírek je #COP30, známý také jako „Konference smluvních stran“ nebo výroční globální konference OSN o klimatu. Pokud chcete skutečně vědět, co je COP a jakou roli hraje ve vznikající struktuře globální správy, měli byste si přečíst můj úvodník z loňského listopadu: „Jak funguje globální správa (a co bude dál…)“.

Stručně řečeno: „Konference smluvních stran“ je každoroční zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Byla zřízena článkem 7 UNFCCC jako „nejvyšší orgán“ Úmluvy a jejím úkolem je „pravidelně přezkoumávat závazky smluvních stran“ vůči Smlouvě. Hodnotí také opatření a strategie smluvních stran ke zmírnění změny klimatu a „mobilizuje finanční zdroje“ k naplnění kapes kleptokratů OSN… ehm, myslím samozřejmě k uklidnění rozzlobených bohů počasí.

Jak jsem loni vysvětlil ve svém úvodníku, jelikož nikdo nikdy nečte drobné písmo v byrokratických dokumentech, mohli klimatičtí technokraté vkládat nejrůznější drobnosti přímo do jednacího řádu UNFCCC-COP, například pravidlo 30:

Zasedání Konference smluvních stran jsou veřejná, pokud Konference smluvních stran nerozhodne jinak.

A pravidlo 32:

Nikdo nesmí promluvit na zasedání Konference smluvních stran bez předchozího svolení předsedy.

A pravidlo 42:

Rozhodnutí o zásadních záležitostech se přijímají konsensem, s výjimkou rozhodnutí o finančních záležitostech, která se přijímají dvoutřetinovou většinou.

Ještě před deseti či dvěma lety, kdy drtivá většina veřejnosti stále věřila, že klimatický podvod je „prokázaným vědeckým faktem“ a že vědci nikdy nebudou lhát ani překrucovat pravdu pro politické účely (ach, jak naivní!), byla každoroční konference COP skutečně nervy drásající záležitostí. Každý rok hrozilo, že tato globalistická podívaná zatluče další hřebík do rakve národní (natož individuální) suverenity a přiblíží svět o krok blíže ke světové vládě vedené OSN.

Účastníci COP to ve skutečnosti svými vlastními slovy přiznali. Vzpomínáte si například, že v předvečer konference COP 15 v Kodani prezident EU (a poskok Bilderbergu) Herman von Rompuy prohlásil rok 2009 za „první rok globální správy věcí veřejných“ a zdůraznil, že COP v Kodani je „dalším krokem ke globální správě naší planety“?

Tehdy, když bylo náboženství klimatických změn na vzestupu, se zdálo, že nic nedokáže zastavit globalisty a jejich snahy o vytvoření globální vlády založené na vykonstruované „klimatické krizi“.

Je však zajímavé, že se kulturní nálada v posledních letech změnila a zdá se, že COP30 se již rýsuje jako propadák pro klimatické konfabulátory.

FLOP30

Není to jen Bill Gates, kdo kazí večírek na COP30. Americká vláda se již rozhodla, že na letošní klimatickou konferenci nevyšle žádné vysoce postavené zástupce.

Dokonce i zastánci klimatických konspirací – kteří si možná uvědomují směr, kterým vane politický vítr – se zdráhají s touto teorií pokračovat. K minulému měsíci pouze 64 ze 198 stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu předložilo své národní plány na snížení emisí skleníkových plynů – plány, které jsou povinné od každé strany Pařížské dohody z roku 2015. A podle klimatických pesimistů a korporátních šiřitelů falešných zpráv, kteří se vydávají za „novináře“ v deníku The Guardian, tyto předložené plány „daleko zaostávají za tím, co je potřeba k odvrácení nejhorších dopadů klimatických změn“.

Samozřejmě, že je to všechno vymyšlený nesmysl. Účastníci COP by si stejně tak mohli lámat hlavu nad tím, kolik andělů tančí na špičce špendlíku nebo kolik přesně jednorožčích prdů je potřeba k pohonu jejich bilionového podvodu se zelenou energií. Jak nyní vědí reportéři z Corbettu, existují desítky otázek, které je třeba si položit (a zodpovědět), než budeme moci vůbec určit, co „průměrná globální teplota“ vlastně znamená. Nemluvě o platnosti teplotních záznamů, na kterých jsou taková hodnocení založena, nebo o spolehlivosti modelů použitých k extrapolaci těchto pochybných dat.

Nové zprávy, které se objevují každý týden, vrhají více světla na to, jak byl podvod s klimatickou krizí spáchán. Nepříjemná pravda pro klimatické podvodníky tohoto týdne? Nová studie ukazuje, že snižování znečištění ovzduší ve skutečnosti zhoršuje globální oteplování.

Dalo by se očekávat, že se podvodníci budou stydět za to, že nadále tak bezostyšně lžou veřejnosti… Ale pokud očekáváte, že se tito moceradostní patokraté budou stydět za své činy, pak jste zjevně neviděli film „Dissent Into Madness“. Místo toho, aby projevili lítost, psychopatičtí podvodníci zdvojnásobují své podvody a odlétají do Brazílie, aby zinscenovali další frašku ve jménu „záchrany planety“.

První analýza – a bohužel také bod, u kterého se mnoho kritiků Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a její „Konference smluvních stran“ obvykle zastaví – je jednoduše poukázat na pokrytectví účastníků summitu.

VIP osoby létají soukromými tryskáči a relaxují v resortech za 1 000 dolarů za noc, zatímco nám, obyčejným lidem, přednášejí o tom, jak můžeme snížit naši poměrně malou uhlíkovou stopu.

V rámci příprav na akci na záchranu Země brazilská vláda vykácela desítky tisíc hektarů amazonského deštného pralesa a zničila životně důležitý ekosystém, aby mohla postavit novou dálnici z místního letiště k místu konání summitu.

Pokrytectví, které se na těchto každoročních večírcích projevuje, je ve skutečnosti tak velké, že na něj začali upozorňovat i klimatičtí aktivisté.

Ale tohle vlastně není o „pokrytectví“. Abych citoval má vlastní slova o Mattu Hancockovi – autoritářském covidiotovi, který zavedl na Británii lockdowny a zároveň porušil svá vlastní pravidla, aby mohl mít tajný poměr: Lidé, kteří naléhají na veřejnost, aby snížila svou uhlíkovou stopu, nejsou motivováni zvyšovat tu svou drzou mentalitou „pravidla pro tebe, ne pro mě“. Ne, dělají to proto, že vědí, že celá ta narativ o „klimatické nouzové situaci“ je nesmysl.

Ve skutečnosti se nejedná o vědu. Nikdy se o ni nejednalo. Proto byla nepohodlná fakta, která odporují náboženství rozzlobeného boha počasí, ignorována a vymazána z paměti.

Naštěstí si více lidí než kdy dříve konečně uvědomuje, že „věda“ v této věci ještě definitivně nerozhodla. Začínají si uvědomovat, že posledních 40 let byli klamáni skupinou panikářů, kteří nemají zájem o záchranu Země, ale spíše o to, aby lidi zastrašili, aby se vzdali své moci ve prospěch globálních technokratů.

Proto Bill Gates změnil svůj narativ. Najednou už nejde o teplotu. Teď jde o zdraví! Máte rádi zdraví, že?

Vzhledem k tomu, že COP30 je na pokraji kolapsu a nikdo neočekává, že z ní vzejde něco významného, ​​mohli bychom být v pokušení jednoduše prohlásit vítězství, prohlásit klimatický podvod za ukončený a přejít k další zprávě týdne.

Ale možná bychom se měli blíže podívat na to, co se tu doopravdy děje, než si my, klimatičtí realisté, uspořádáme vlastní večírek.

STOP30

Především je třeba poznamenat, že zprávy o konci klimatického podvodu mohou být zcela předčasné. Ty ubohé, pomýlené duše, které stále věří, že nový multipolární světový řád zemí BRICS nás zachrání před zákeřnými západními technokraty, by se měly informovat o tom, jak země BRICS v současné době zavádějí „multipolární“ trhy s uhlíkem, aby udržely Agendu 2030 na správné cestě.

Ale co si máme myslet o prominentních klimatických technokratech, jako je Bill Gates, kteří zjevně mění svůj narativ o scénáři klimatické katastrofy?

Ano, Gates obrací scénář rozzlobeného boha počasí naruby. Uvědomil si, že veřejnost už nevěří absurdní teorii, že CO₂ je jakýsi magický termostat, pomocí kterého můžeme libovolně zvyšovat a snižovat „průměrnou globální teplotu“. Proto nám najednou chce sdělit, že teplota není nejlepším měřítkem dopadů klimatických změn. Nyní chce, abychom se zaměřili na jiné měřítko: zlepšení kvality našeho života.

Toto je příležitost znovu se zaměřit na měřítko, které by mělo být ještě důležitější než emise a změny teploty: zlepšení životních podmínek. Naším hlavním cílem by mělo být předcházení utrpení, zejména těch, kteří žijí v nejdrsnějších podmínkách v nejchudších zemích světa.

A víte co? Kdyby to Gates nechal být, měl by vlastně (víceméně) pravdu. Bez ohledu na desetiny stupně (desetiny stupně, uvědomte si!) změny „průměrné globální teploty“, ke které mohlo (nebo nemuselo) dojít v postindustriální éře, je skutečným problémem zlepšení kvality života lidí v oteplujícím se (nebo ochlazujícím se) světě. K tomu připočtěte fakt, že relevantními faktory jsou také kvalita životního prostředí a blahobyt divoké zvěře, ale jinak je to mnohem rozumnější přístup než přístup klimatických alarmistů, kteří trvají na tom, že musíme ukončit průmyslovou civilizaci, jíst hmyz (nebo Impossible Burgers) a žít v uzavřených 15minutových městech, abychom zabránili dlouho předpovídanému, ale nikdy neuskutečněnému teplotnímu nárůstu.

Samozřejmě, jak jsem nedávno vysvětlil v pořadu Jimmyho Dorea, Gates má pro tuto změnu názoru své vlastní finanční a jiné motivy.

Jak se ukazuje, Gatesovi nejde o skutečný blahobyt lidí. Zajímá ho odstranění všech překážek bránících výstavbě energeticky náročných datových center s umělou inteligencí a také má zájem o pokračování klimatické agendy pod jinou rouškou: One Health.

Víte, klimatická agenda se nikdy doopravdy netýkala teplot, skleníkových plynů ani prevence klimatické katastrofy. To byly jen nesmysly, které byly vnucovány veřejnosti, aby vytvořily skupinu opravdových věřících (známých také jako užiteční idioti), kteří by byli ochotni prosazovat skutečnou agendu.

Skutečná agenda se vždy točila kolem kontroly. Šlo o to, zavřít lidi do jim přidělených eko-ghett, zatímco skuteční vládci planety létali nad hlavou a monopolizovali přírodní zdroje Země. Šlo o to, abychom my, neofeudální rolníky, byli zavřeni do našich klimatických chatrčí, abychom si zajistili alespoň minimální přežití s ​​uhlíkovými dávkami, které nám byly přiděleny v rámci programu univerzálního základního zotročení nové světové vlády.

To je vize, na které klimatičtí technokraté (a jejich ubozí, pomatení praví věřící) pracují.

Takže i když Gates zavede novou metriku pro měření pokroku směrem k tomuto technokratickému cíli, nemění samotný cíl. Nyní se on (a nepochybně někteří jeho globalističtí spojenci) zaměří na další fázi tohoto klamu: malthusiánskou, misantropickou agendu „Jedno zdraví“.

Stručně řečeno: Ano, COP30 bude FLOP30. Globální vláda nebude oznámena v čerstvě odlesněném amazonském deštném pralese. Ve skutečnosti sotva kdo bude věnovat pozornost čemukoli, co vzejde z letošní klimatické konference.

To však neznamená, že boj proti globalistickým technokratům skončil. Naopak, vstupujeme do nové fáze tohoto konfliktu.

Pamatujte: Nejde o „citlivost klimatu v rovnováze“, nepřesnost klimatických modelů ani o neexistenci meteorologických stanic. Jde o pokus o vytvoření světové vlády. A až pohádka o změně klimatu přestane technokratům fungovat, budou nám prostě vyprávět novou, dokud jim úplně nepřestaneme naslouchat.

Teď není čas si plácat po zádech. Zatím nemůžeme usnout na vavřínech. Spíše musíme zdvojnásobit naše úsilí varovat lidi před tímto novým podvodem a informovat je, že je (v podstatě) stejný jako ten starý.

od Jamese Corbetta