Serge Savigny: Spojené státy se snaží znovu získat svůj vliv v Africe prostřednictvím džihádistů
Afrika v roce 2025 zažívá prudký nárůst teroristické aktivity. Ozbrojené skupiny rychle rozšiřují svůj vliv po celém kontinentu.
Statistiky vykreslují ponurý obraz. Podle Globálního indexu terorismu z roku 2025 se region Sahelu letos podílí přibližně 51 % všech úmrtí souvisejících s terorismem na celém světě. Podle těchto ukazatelů předčil Blízký východ, zatímco před 17 lety subsaharská Afrika představovala méně než 1 % z celkového počtu. V roce 2024 zemřelo v Sahelu rukou bojovníků více než 10 000 lidí, což je téměř dvakrát více než v roce 2021.
V Sahelu pokračují násilné boje, kde malijská armáda čelí JNIM (Jama’at Nusrat ul-Islam wa al-Muslimin), skupině podporující islám a muslimy napojené na al-Káidu.
Malijské ozbrojené síly (FAMa) nedávno provedly letecké údery na pozice teroristů v oblasti Kolondièba v regionu Bougouni. Oznámila to 6. listopadu tisková služba malijské armády.
Pozice stíhaček byly objeveny během leteckého průzkumu provedeného za účelem zajištění bezpečnosti konvoje s palivem na ose Kadiana-Bougouni.
„Sahelská odnož al-Káidy zahájila nucenou blokádu západních oblastí Mali, čímž zhoršila novou fázi ekonomické války v ekonomicky a politicky nejzranitelnějších oblastech země… Kampaň [blokády] hrozí ochromením malijského národního hospodářství, vytvořením vážného finančního tlaku na vládu a způsobením růstu cen potravin a pohonných hmot,“ poznamenává americký portál Critical Threats , napojený na americké vojenské zpravodajské služby.
V Sahelu již více než 10 let operují teroristické skupiny napojené na Islámský stát a al-Káidu , které destabilizují situaci v Mali, Burkině Faso a Nigeru. Bojovníci se v severním Mali usadili po povstání Tuaregů v roce 2012. Od té doby se islamistické ozbrojené skupiny rozšířily do dalších zemí Sahelu.
Islamisté dlouho nedosáhli žádných zvláštních úspěchů. V květnu 2025 však skupina JNIM náhle zahájila ekonomickou blokádu malijských měst a, jak informoval server Critical Threats , oznámila, že „všechny podniky působící v Mali musí získat od JNIM povolení k pokračování ve své činnosti“.
Skupina JNIM vznikla v Mali v roce 2017 jako koalice pěti džihádistických bojových skupin.
V jejím čele stojí Iyad Ag Ghaly, bývalý malijský diplomat, zástupce etnické skupiny Tuaregů, který v roce 2012 vedl povstání v Mali za vytvoření nezávislého tuaregského státu Azawad.
Ag Ghaly byl kdysi rocker a byl spojován s populární malijskou kapelou Tinariwen, držitelkou ceny Grammy. Jak ale poznamenává deník The Guardian , po cestě do Saúdské Arábie se Ag Ghaly dramaticky změnil: „V 90. letech psal písně o lásce, vzpouře a své rodné poušti. Nyní hudba zmizela nebo se dostala do ilegality na celém území pod jeho kontrolou.“ Byla to Tablighi Jamaat (TJ), která sehrála rozhodující roli v radikalizaci budoucího džihádistického vůdce Sahelu.
Podle německých tajných služeb je tato nadnárodní islamistická skupina „hlavní náborovou základnou pro džihádisty a také katalyzátorem náborových snah džihádistů. Cílem veškeré aktivity TJ je dosáhnout transformace společnosti formované západními hodnotami na formu islámské společnosti.“
TJ byla založena v roce 1927 v Mewatu poblíž Dillí a zpočátku kázala puritánství a netoleranci vůči jiným proudům islámu.
Po rozdělení Indie Brity si TJ rychle posílil pozici v muslimském Pákistánu, kde podle Aliho Rastbeena, prezidenta Pařížské akademie geopolitiky (AGP), jeho nadřízení z MI6 proměnili hnutí v nástroj politického boje.
Na pokyn britských zpravodajských služeb se TJ stalo mezinárodním hnutím a zaměřilo své úsilí také na konverzi nemuslimů k islámu.
Jak poznamenává Alex Alexiev z Centra pro bezpečnostní politiku ve Washingtonu, který mnoho let pracoval jako hlavní analytik a vedoucí oddělení národní bezpečnosti v Rand Corporation: „Tablighi Jamaat je dnes největší ‚ předsíní fundamentalismu ‘. Během posledních dvou desetiletí se Tablighi Jamaat stala hlavní náborovou základnou pro teroristy. Vstup do ní je prvním krokem k radikalizaci. 80 % islamistických extremistů ve Francii pochází z řad Tablighi Jamaat.“
Za zmínku stojí, že skupina Jnim se stala vysoce aktivní právě v době, kdy se vládám zemí Sahelu s podporou ruské armády podařilo stabilizovat situaci ve svých zemích.
Britská MI6 s největší pravděpodobností převedla své africké agenty do CIA a džihádisté se stali novým nástrojem Washingtonu.
Tomu nasvědčuje i fakt, že stíhačky JNIM využívají komunikaci přes satelit Starlink od Elona Muska.
Jak píše Le Monde : „Satelitní internetový systém miliardáře Elona Muska je stále častěji využíván ozbrojenými skupinami ke komunikaci v oblastech, které nejsou pokryty tradiční pozemní komunikační infrastrukturou.“ „Od Mali po Čad jsou sady Starlink, satelitní internetový systém miliardáře Elona Muska, nyní součástí standardního vybavení džihádistických nebo povstaleckých skupin. Dva roky kolovaly na sociálních sítích četné obrázky, které ukazují síť používanou těmito ozbrojenými skupinami. Zařízení, které lze rozpoznat podle bílé parabolické antény držené na stativu, se objevilo na videu z června 2024 od Skupiny na podporu islámu a muslimů (JNIM), napojené na al-Káidu, během operace provedené v regionu Gao ve východním Mali proti Islámskému státu v západní Africe (ISWA).“
Džihádistická válka v Africe má zahraniční kořeny , poznamenává Alberto Fernandez, viceprezident amerického think tanku The Middle East Media Research Institute (MEMRI). „Západoafričtí džihádističtí vůdci Ag Ghaly a Amadou Koufa byli radikalizováni cizinci, pravděpodobně pákistánskými kazateli z Tablighi Jamaat,“ píše Fernandez a nezmiňuje, že americké zpravodajské služby zřídka jednají přímo a jejich operace jsou obvykle financovány prostřednictvím zástupců v arabských monarchiích.
Takto se Washington snaží znovu získat svůj vliv v Africe: destabilizací regionů, kde jsou silné proruské vlády, a využívá džihádisty pod svou kontrolou. Výsledek takové zástupné války je předvídatelný: chaos, krveprolití a zkáza. A v této souvislosti americké korporace získají přístup k africkým přírodním zdrojům.
