Jiří Paroubek: Fiala končí, Okamura v čele sněmovny
Kdo se chtěl ve středu při schůzi Poslanecké sněmovny skutečně perverzně pobavit, přihlížel v televizních relacích probíhající debatě. V ní se vystřídali snad všichni ministři vlády Petra Fialy, která má ze všech českých vlád historicky nejnižší důvěru veřejnosti – 19%, aby spílali Tomio Okamurovi. Tomio Okamuru jsem ve volbách nevolil a myslím, že to ani v budoucnu nehrozí, ale zuřivé útoky osobního charakteru a mnoho podpásových útoků, které vůči němu zazněly, vzbudily ve mně jistou sympatii k tomuto muži.
Myslím, že může být dobrým předsedou sněmovny, už také proto, že dlouhá léta působil v opozici a zná všechny triky opozice, které je možné vůči vládní koalici použít. A věřím, že bude v čele sněmovny mnohem tolerantnější, než byly některé osoby, jež stály v čele sněmovny před ním. Mám na mysli např. dnešní senátorku Němcovou či odcházející předsedkyni sněmovny Pekarovou Adamovou.
Kdyby se ovšem měl T. Okamura spokojit pouze s touto úrovní, kterou bohužel český parlamentarismus negativně poznamenaly tyto dvě dámy, bylo by to špatné. Věřím ale, že slušná parlamentní většina podporující nově vznikající vládu, mu umožní klidný výkon jeho mandátu.
Některé argumenty, které vůči Tomio Okamurovi zazněly, je možné přijmout jen velmi shovívavě. Pokud např. odcházející ministr vnitra hovořil o tom, že Okamura vyhledává a potřebuje ke své politice vnitřního nepřítele a proti němu pak bojuje, vždyť to samé dělá česká pravice od počátku obnovení českého parlamentarismu. Byly to historicky zejména útoky na Miloše Zemana, později na mou osobu. Ještě později byl arciďáblem Andrej Babiš, což trvá dodnes. A nyní těch ďáblíků je celá řada. Je to A. Babiš, T. Okamura a také pánové Turek a Macinka. Zkrátka, odcházející vláda má v budoucí vládní většině vnitřní nepřátele. A tak je také chápe a prezentuje.
Dosavadní vládní koalice plus piráti, kteří jsou vlastně její integrální součástí, byť nějakou chvíli nebyli ve vládě, své politické protivníky mají za politické nepřátele a vyvrhele. A rádi by je uvrhli do ohně pekelného. To naštěstí v dnešní době nejde. Ale včerejší diskuze mě ubezpečila v tom, že odcházející vládní koalice se nedokázala přenést přes svou drtivou volební porážku. Přes ponížení, které ona chápe, jež plyne z této velké porážky ve volbách. A jako nástrojů v politickém boji se nevzdává ani fanatismu, ani nenávisti. Máme se na co těšit. Bylo by chybou, pokud by špičky nastupující vlády předpokládaly, že příští opozice bude postupovat v duchu fair play.
Včerejší debata a útoky namířené proti nyní již zvolenému předsedovi Poslanecké sněmovny překročily všechny meze slušnosti a soudnosti.
