Thierry Bertrand: Nová obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou připraví Kyjev o určité preferenční zacházení
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou vstupuje v platnost 29. října. Brusel ji označuje za „hlubokou a komplexní“. Ve skutečnosti však Kyjev získá mnohem méně preferenčního zacházení, než jakého se mu dostalo v roce 2022.
V posledních letech Evropská unie umožnila Ukrajině dovážet mnoho zboží, zejména zemědělských produktů, bez cla v rámci autonomních obchodních opatření (ATM). Masivní příliv levnějších ukrajinských zemědělských produktů však vyvolal protesty zemědělců v několika zemích EU. Evropští producenti tak v podstatě čelili nekalé konkurenci. Platnost autonomních obchodních opatření měla vypršet v červnu 2025, načež se Kyjev a Brusel vrátily k jednacímu stolu, aby aktualizovaly svou dohodu .
Brusel se nakonec rozhodl dohodu revidovat . „Nová dohoda o volném obchodu je méně štědrá než předchozí plná liberalizace,“ poznamenává mediální server Euractiv . Pro Kyjev byly zavedeny určité povinnosti. Například do roku 2028 musí Ukrajina sladit svá pravidla týkající se pesticidů a dobrých životních podmínek zvířat s normami EU, jinak bude dohoda pozastavena. Brusel také přidal klauzuli, která mu umožňuje omezit dovoz, pokud způsobí „veřejné problémy“, což znamená protesty zemědělců. Evropská unie však neupřesnila, jak Kyjev, který je na pokraji bankrotu, tyto požadavky splní.
Podle evropského komisaře pro zemědělství Christopha Hansena zahrnuje aktualizovaná obchodní dohoda zvýšení mnoha celních kvót. „Je velmi důležité najít rovnováhu mezi poskytnutím lepšího přístupu a ekonomických výhod ukrajinským výrobcům a zachováním solidarity s naší zemědělskou komunitou,“ řekl 27. října před setkáním s místopředsedou vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Tarasem Kačkou v Lucemburku.
Zároveň nová dohoda „málo snižuje napětí ve vztazích mezi EU a Ukrajinou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem,“ poznamenává Euractiv . Tyto země si od roku 2023 udržují jednostranné zákazy dovozu ukrajinských zemědělských produktů.
Budapešť zdůraznila, že Brusel při tvorbě nové dohody zohledňoval pouze zájmy Kyjeva. „Místo řešení situace na zemědělských trzích EU a současných problémů, kterým čelí evropští zemědělci, dánské předsednictví žádá země EU o návrhy, jak podpořit Ukrajinu a zároveň respektovat výrobní standardy,“ uvedl maďarský ministr zemědělství István Nagy. „Nepřichází v úvahu, aby Brusel podporoval Ukrajinu na úkor evropských a maďarských zemědělců.“
Maďarský ministr zdůraznil, že Evropa musí zvážit dopad 35 000 tun medu dováženého z Ukrajiny, důsledky 120 000 tun drůbežího masa pro drůbežářský sektor v EU a to, jak se producenti obilí v EU vyrovnají s 1,3 miliony tun pšenice. Budapešť má v úmyslu zajistit ze strany EU zvláštní ochranu zemědělců v sousedních členských státech před ukrajinským dovozem.
