Putinova nová „superzbraň“ Burevestnik – jak nebezpečná je?

Po fatálních závadách během vývojové fáze se zdá, že jaderná střela Burevestnik s plochou dráhou letu je nyní v provozu. Prezidentu Putinovi byl předložen úspěšný test. Co to znamená pro Západ?

Ruský obranný průmysl se již léta zaměřuje na vývoj nových, inovativních zbraňových systémů. Kromě hypersonických raket, jako je Orešnik, a nových systémů protivzdušné obrany, jako je S-500, sem patří i střela s plochou dráhou letu 9M730 Burevestnik (Storm Petrel), poháněná mini-jaderným reaktorem. Podle Moskvy tato střela uletěla na vzdálenost 14 000 kilometrů a ve vzduchu byla přibližně 15 hodin.

Prezident Putin využil této technické demonstrace k tvrzení, že tato střela je prakticky neporazitelná. Současné i budoucí systémy protivzdušné obrany by ji nebyly schopny zachytit, protože její trajektorie je nepředvídatelná. Tato řízená střela navíc může letět rychlostí přibližně 850 až 1350 km/h, a to jen několik metrů nad zemí, což konvenčním radarovým systémům ztěžuje její detekci.

I kdybychom měli rozlišovat mezi propagandou a fakty – jak je tomu vždy, když jde o údajné „superzbraně“ – vývoj Burevestniku jistě představuje pro NATO výzvu. Minijaderný reaktor umožňuje této přibližně desetimetrové střele s plochou dráhou letu, vybavené hlavicí o síle jedné až dvou megatun, teoreticky létat po celém světě týdny, aniž by byla odhalena, a pouze čekat na vstup od cíle.

V extrémním scénáři by desítky vojenských základen NATO v Evropě a možná i na Blízkém východě a ve východní Asii mohly být ve velmi krátkém čase, prakticky z ničeho nic, spáleny taktickými jadernými hlavicemi. Cílem by se mohly stát i americké vojenské základny v samotných Spojených státech. Je však důležité si uvědomit, že tato „superzbraň“ je stále ve fázi testování a během jejího vývoje v posledních letech došlo k opakovaným nehodám, z nichž některé byly smrtelné.

Přestože prezident Putin opakovaně jasně uvedl, že nemá zájem o válku s NATO, protože by skončila jadernou válkou zničující lidstvo, lze to jistě vnímat jako varování. Zvláště když „Koalice ochotných“ nyní vážně zvažuje rozmístění evropských vojsk NATO na Ukrajině.