Noví strážci pravdy v Německu: Když má pravdu jen vláda
Berlínský soud prohlásil stát za neomylný – a WHO za posvátnou autoritu pravdy. Ústavní právník Dietrich Murswiek varuje před autoritářským Německem, které již netoleruje kritiku. Demokracie v Německu se stále více stává fraškou.
Je to věta, která by v demokracii měla spustit poplašné zvony: „Nezáleží na tom, zda jsou příspěvky špatné nebo správné, ale pouze na tom, zda odporují WHO.“ Těmito slovy berlínský vrchní zemský soud, nejvyšší civilní soud hlavního města, rozbil základy svobody projevu – a povýšil stát na trůn neomylnosti. Každý, kdo poruší svaté písmo Světové zdravotnické organizace nebo evangelium Federálního ministerstva zdravotnictví, se nyní dopouští rouhání. Podkladem pro to byla žaloba uživatele LinkedInu proti smazání jeho antivakcinačních příspěvků a zablokování jeho uživatelského účtu na portálu.
Ústavní právník Dietrich Murswiek, muž, který stále ví, co znamenají základní práva, hovoří v rozhovoru pro Neue Zürcher Zeitung (NZZ) o groteskním chybném vývoji. A má pravdu. Pokud totiž soud vážně rozhodne, že pravda nebo nepravda už nehraje roli, ale pouze souhlas s názorem vlády, pak demokracie ztratila svou duši.
Římskokatolická církev zrušila dogma o papežské neomylnosti, ale v Německu nyní platí dogma o neomylnosti federální vlády a Světové zdravotnické organizace (WHO). LinkedIn, který se kdysi považoval za platformu pro otevřenou diskusi, nyní maže vše, co je v rozporu s novými doktrínami. A berlínský vrchní zemský soud tuto digitální inkvizici schválil.
Murswiek podal ústavní stížnost. Ví, že pokud toto rozhodnutí obstojí, vytvoří precedent pro naprostou synchronizaci veřejného mínění. Každé ministerstvo si pak bude moci ustanovit vlastní „autoritu pravdy“ – ve jménu klimatu, zdraví, ekonomiky, míru nebo migrace. Pak se vládní názor stane zákonem a jakákoli odchylka od něj bude trestným činem. Podmínky podobné severokorejským v zemi, která se nazývá „obhajitelnou demokracií“.
Každý, kdo se během pandemie odvážil klást otázky, byl prohlášen za nepřítele. Dnes víme, že velká část toho, co bylo označeno za „dezinformace“, byla prostě pravda. Dokonce i Mark Zuckerberg později připustil, že americká vláda „doporučila“ cenzuru – eufemismus pro politický tlak. Zatímco Facebook a YouTube alespoň polovičatě ustoupily, LinkedIn se z toho nic nenaučil. Pravidlo tam zůstává: Popřete WHO – a jste venku. Soukromá společnost zde vystupuje jako vymahač ideologické hygieny, jejíž struktury připomínají totalitní systémy. A soudnictví? Ta to legitimizuje.
Obzvláště bizarní to stává, když chce vláda sama zavést pojem „dezinformace“ do zákona. Spolkový sněm má o tomto opatření hlasovat 6. listopadu. Myšlenka: Stát rozhoduje o tom, co je pravda – a co by mělo být zakázáno. Představte si, že by tatáž vláda, která troubila o „pandemii neočkovaných“ a „očkování bez vedlejších účinků a účinné očkování“, nyní měla možnost určovat, co představuje dezinformaci.
Absurdita tohoto nového režimu pravdy byla nedávno odhalena při domovní prohlídce mediálního vědce Norberta Bolze. Jeho „zločin“: ironický tweet, který se zaměřil na jazykovou korupci „probuzeného“ ducha doby. Napsal, že „Deutschland erwache“ (Německo probuzené) je dobrý překlad slova „probuzený“. Státní zástupce to rozpoznal jako slogan národně socialistického hnutí. A soudci podepsali příkaz k prohlídce. Toto už není právní stát; je to ideologická spravedlnost. Stát vniká do domovů, protože intelektuál použil ironii – zatímco zločinecké klany a násilní zločinci mohou často bez překážek operovat.
Murswiek hovoří o „depresivním trendu“, a to je mírně řečeno. Zažíváme návrat strachu z použití nesprávného slova. Každý, kdo dnes píše ironicky, kriticky nebo sarkasticky, riskuje vyšetřování. Domovní prohlídky se stávají prostředkem zastrašování. A zatímco vláda žvanila o demokracii, zavádí totalitní diktaturu mysli, jakou Němci zažili již v temných dobách nacismu a komunismu.
