Skrytí viníci vaší chronické denní ospalosti

Pro každého třetího člověka, který zápasí s nadměrnou denní ospalostí, tím ohromujícím nutkáním usnout navzdory celonočnímu odpočinku, může příčina sahat daleko za hranice ložnice.

Průlomový výzkum publikovaný v odborném časopise The Lancet eBioMedicine identifikoval soubor specifických molekul v krvi, které jsou úzce spojeny s touto všudypřítomnou formou únavy.

Studie odhalila, že tajemství denní bdělosti nespočívá jen v množství spánku, ale je hluboce propojeno se složitou souhrou stravy, hormonů a vnitřní chemie těla. Tato zjištění otevírají novou cestu léčby prostřednictvím nutriční vědy.

Metabolická příčina únavy

Výzkumníci z  Massachusettského medicínského centra se pustili do rozsáhlého výzkumu s cílem rozluštit biologické základy nadměrné denní ospalosti. Analýzou vzorků krve od více než 6 000 dospělých naměřili 877 různých metabolitů – malých molekul, které vznikají při rozkladu potravy, léků nebo vlastních tkání těla.

Tyto metabolické profily pak porovnaly se skóre účastníků na Epworthově škále ospalosti, která reprezentuje standardní měřítko denní ospalosti.

Analýza identifikovala sedm klíčových metabolitů, které jsou konzistentně spojeny s nadměrnou denní ospalostí. Jedná se o významné zjištění, neboť posouvá hranice vnímání únavy jen jako příznaku nedostatečného spánku a začíná ji chápat jako samostatný metabolický stav.

Identifikované molekuly spadaly do několika kategorií, včetně steroidních hormonů a specifických typů tuků ve stravě, což poskytuje hmatatelný biologický podpis únavového stavu, který byl často subjektivní a obtížně kvantifikovatelný.

Spojenci a protivníci ostražitosti v naší stravě

Studie nabízí přesvědčivé důkazy o tom, že potraviny, které konzumujeme, přímo ovlivňují naši energetickou hladinu změnou chemického složení krve.

Mezi nejslibnější zjištění patřila ochranná role určitých mastných kyselin. Vyšší hladiny omega-6 tuků v krvi, jako je dihomo-linoleát, který se nachází v ořeších a semenech, byly silně spojeny se sníženou denní ospalostí.

Tyto tuky jsou známé tím, že podporují zdraví srdce a mozku a předpokládá se, že pomáhají při produkci melatoninu, hormonu, který reguluje spánek, čímž podporují regeneračnější odpočinek a následnou denní bdělost.

Další prospěšnou molekulou byl sfingomyelin. Jedná se o typ tuku koncentrovaného v nervovém systému, který je ovlivněn potravinami bohatými na cholin, jako jsou vejce a libové maso.

Naopak výzkum poukázal i na viníky zvýšené ospalosti. U mužů byly vyšší hladiny tyramin-O-sulfátu (sloučeniny získané ze zrajících sýrů, uzenin a fermentovaných potravin) spojeny se zvýšenou ospalostí.

To naznačuje, že u některých jednotlivců mohou stravovací volby skrytě podkopávat jejich energetické rezervy.

Hormonální energetická mapa

Kromě stravy studia zdůraznila i silnou roli vnitřních chemických poslů v těle. Několik metabolitů způsobujících zvýšenou denní ospalost bylo vedlejšími produkty steroidních hormonálních drah v těle.

Například vyšší hladiny pregnenediolsulfátu, metabolitu prekurzoru hormonu pregnenolonu, byly spojeny s větší bdělostí. Pregnenolon je neurosteroid, který vzniká z cholesterolu a pomáhá regulovat mozkové funkce a stresové reakce. Produkují ho nadledvinky a věkem jeho hladina klesá. Existuje také ve formě doplňku stravy.

Podobně byl identifikován i metabolit kortizolu, primárního stresového hormonu těla.

Výzkum naznačuje, že dobře fungující systém stresové reakce je klíčový pro udržení energetické rovnováhy. Když jsou tyto hormonální dráhy synchronizovány, tělo je lépe vybaveno pro zvládání denních požadavků, aniž by podlehlo únavě.

To poskytuje biologické vysvětlení, proč je chronický stres tak fyzicky vyčerpávající a proč jsou někteří jedinci náchylnější k jeho energeticky vyčerpávajícím účinkům.

Rodově podmíněná reakce na únavu

Výzkum odhalil, že metabolické faktory způsobující ospalost nejsou univerzální. Souvislosti mezi krevními metabolity a denní ospalostí byly výraznější u mužů, u kterých se projevilo několik jedinečných propojení.

Například, souvislost mezi tyraminem ze zrajících a fermentovaných potravin, jako jsou sýry, uzeniny, kysané zelí, ale i káva a čokoláda, a zvýšenou ospalostí byla zjevně specifická pro muže.

Výzkumníci teoretizují, že přirozené výkyvy hormonů u žen v důsledku menstruačních cyklů, těhotenství nebo menopauzy mohou ve velkých studiích maskovat některé z těchto metabolických vztahů.

Uvedená odchylka zdůrazňuje potřebu personalizovanějších přístupů k pochopení a léčbě únavy a uznává, že biologické pohlaví hraje klíčovou roli v tom, jak tělo reguluje energii a spánek.

Od krevních testů k praktickým řešením

Přestože měření specifických metabolitů v krvi ještě není standardní klinickou praxí, tento výzkum připravuje cestu pro budoucí terapie.

Silná souvislost mezi tuky ve stravě a bdělostí poukazuje na potenciál nutričních strategií jako první linie obrany proti nadměrné denní ospalosti. Autoři studie naznačují, že přijetí středomořské stravy bohaté na ořechy, semena, mastné ryby a čerstvé produkty by mohlo pomoci zvýšit hladiny prospěšných metabolitů.

Konečným cílem je přejít od korelace ke kauzalitě prostřednictvím klinických studií.

„Provedení klinické studie by bylo dalším velkým krokem a mohlo by nám pomoci pochopit, do jaké míry tyto metabolity a jejich velikost účinku ovlivňují nadměrnou denní ospalost,“ řekl hlavní autor Dr. Tariq Faquih.

Takové studie by mohly určit přesná doporučení týkající se stravování nebo vést k vývoji cílených doplňků určených k nápravě metabolických nerovnováh, které jsou základem chronické únavy, například zda by omega-3 a omega-6 mastné kyseliny získané ze stravy mohly pomoci snížit riziko denní ospalosti.

Energická budoucnost

Zmíněný výzkum představuje významný posun v tom, jak moderní medicína chápe chronickou únavu.

Posouvá diskusi od jednoduchého předepisování většího množství spánku nebo stimulantů k komplexnějšímu pohledu na tělo než integrovaný systém, kde jídlo, hormony a metabolismus určují naši denní hladinu energie.

Pro miliony lidí, kteří se přesouvají životem v mlze ospalosti, tato zjištění nabízejí nový zdroj naděje. Cesta k obnovení vitality se nemusí skrývat jen v dřívějším ukládání se do postele, ale i na našich talířích, v kvalitě našich živin a v křehké rovnováze naší vnitřní chemie.

Postupně jako věda neustále dekóduje mechanismy v naší krvi, jasně se vynořuje budoucnost, ve které je strava silným nástrojem proti únavě.

Autor: Willow Tohi, Zdroj: naturalnews.com