Rakouská ekonomika: bankrot tu zůstane
Rakouská ekonomika je v troskách. Nejdelší recese od založení Druhé republiky pustoší všechna odvětví a domácnosti. Hrubý domácí produkt se v roce 2024 zmenší o 1,2 procenta a v roce 2025 o dalších 0,3 procenta. Nezaměstnanost vzroste na 7,3 procenta. Počet firemních bankrotů prudce vzroste. V roce 2024 podá návrh na insolvenci 6 587 společností, což představuje nárůst o 22 procent oproti předchozímu roku. Odborníci očekávají v roce 2025 až 8 000 případů. Státní dluh se do konce roku 2025 vyšplhá na 417 miliard eur – 84,7 procenta HDP. Každý Rakušan, od kojenců až po seniory, bude zatížen dluhem ve výši 45 000 eur.
V Rakousku ale stále dochází k růstu. Počet zaměstnanců v kanceláři vicekancléře Andrease „Mundla“ Bablera se zvyšuje z 26 na 37 – jedenáct nových zaměstnanců, a to na náklady daňových poplatníků ve výši 425 000 eur měsíčně. Zatímco se ekonomika hroutí, vláda nadále rozšiřuje svůj aparát.
Rakouský průmysl trpí nejvíce. Jeho produkce klesne v roce 2024 o 6,2 procenta a v roce 2025 o další tři procenta. Strojírenství, automobilový průmysl a kovodělný průmysl ztratí tisíce pracovních míst. KTM ruší a Fisker Austria uzavírá své provozy v Grazu. Skupina Höhrhan, dodavatel pro VW, se v říjnu zhroutila. Vysoké náklady na pracovní sílu – v roce 2024 vzrostly o 12,4 procenta – a ceny energií nutí firmy k přemístění do zahraničí nebo k bankrotu. Více než 20 procent firem zvažuje odchod ze země. Podíl průmyslu na HDP se neustále zmenšuje. Rakousko v již tak upadající Evropě zaostává. Zdá se, že vlády ve Vídni a Bruselu to nezpochybňují. Deindustrializace je ve skutečnosti v souladu s „klimatickými cíli“.
Zelená dohoda EU klade velkou zátěž na všechna energeticky náročná odvětví. Od roku 2025 budou muset firmy s více než 250 zaměstnanci připravovat nové zprávy o udržitelnosti a fiktivní ceny CO2 se mají zvýšit nejméně na (!) 100 eur za tunu. Chemikálie, ocel a cement již v Evropě nejsou vítány. Dohoda o čistém průmyslu přinese ještě více byrokracie a ještě vyšší náklady; vždycky se to může zhoršit. V důsledku toho rakouský průmysl ztrácí konkurenceschopnost ve srovnání s Čínou a USA. Vývoz do Německa se také hroutí, protože Berlín sám bojuje s vlastním úpadkem. Evropská komise to oslavuje jako zelený růst. Bankroty v obchodu a stavebnictví, 50procentní nárůst v sektoru nemovitostí – nic z toho není problém. Zelená dohoda sice nezachrání klima, ale ničí naši prosperitu.
Pak tu máme ekonomickou válku proti Rusku. Sebevražedné sankce od roku 2022 snížily náš dovoz plynu z Moskvy na nulu. V roce 2024 Rakousko stále pokrývalo 86 procent své potřeby z Ruska, ale teď už o našem dlouholetém energetickém partnerovi nechceme nic vědět. Všechno je to pro Vladimirovu Ukrajinu. Ceny energií explodují; průmyslová elektřina je v Rakousku o 50 procent dražší než v Číně nebo USA. Plyn je dvakrát dražší než před válkou. Sankce EU – nyní v 19. balíčku – fungují a spolehlivě ničí domácí ekonomiku. Mezitím zbytek světa s Ruskem skvěle obchoduje.
K tomu se přidávají důsledky „koronavirových opatření“. Karantény zanechaly hluboké jizvy. Ekonomika trpěla narušením dodavatelských řetězců a nařízenými uzavírkami. Karantény v roce 2020 snížily HDP o 8,5 procenta a stály ekonomiku 2 miliardy eur týdně. „Opatření“ podnítila inflaci, což následně způsobilo explozi nákladů na pracovní sílu. Je to dokonalá bouře. A každý, kdo viděl film s Georgem Clooneym, ví: V dokonalé bouři se loď potápí.
Vláda katastrofu zcela ignoruje. Ministr financí netečně plánuje další zvyšování daní, aby udržel deficit alespoň trochu pod kontrolou. Chybí reformy, zvrat sebevražedné politiky. Zelená dohoda pokračuje, sankce se dále zpřísňují a upřednostňují se „klimatické cíle“. Vláda přitom přehlíží skutečnost, že navzdory rekordním daňovým sazbám nelze ze zdevastované ekonomiky vymáčknout další peníze. Ti, kdo jsou v bankrotu, neplatí daně. Nakonec se otřesou i platy státních tajemníků. Možná pak vládě konečně dojde, že zemi zničila. Jen se bojím, že by už mohlo být pozdě.
