Přehled manipulativních technik novinářů z Deníku N v kauze “screenshotů Filipa Turka”
Dámy a pánové. Děkuji, že jste sdíleli vyvrácení pravosti screenshotů údajných příspěvků Deníku N o Filipu Turkovi. Protože je kauza, i přes zjevnou manipulaci, pořád velmi živá a vede i k fyzickým útokům na Petra Macinku či Filipa Turka, pojďme si, krom nemožnosti ověřit pravost screenshotů, připomenout i falešné manipulativní taktiky médií, především Deníku N. Níže jsou konkrétní citace z podcastů a článků, které ilustrují nejdůležitější logické chyby na straně Deníku N a novinářů.
VIDEO (PRO TEXTOVOU VERZI POKRAČUJTE NÍŽE):
VERDIKT: DENÍK N UŽÍVÁ ZNÁMÉ MANIPULATIVNÍ TECHNÍKY!
KOMPLETNÍ ODŮVODNĚNÍ
1. Argument od množství svědků (argumentum ad populum):
Deník N staví autenticitu komentářů také na svědectví více lidí, kteří příspěvky údajně dříve viděli a pohybovali se dříve v blízkosti Filipa Turka. Cituji jeden z příkladů:
„Po vydání textu se nám už ozvalo několik lidí, kteří nám potvrzují, že i oni příspěvky viděli (…) Potvrdili nám tedy jejich pravost, a to i v případě, pokud by došlo na soud nebo jiná řízení.“
Pouze množství svědků samo o sobě nedokazuje pravost. Správně by samozřejmě měla rozhodnout odborná, tedy forenzní, analýza archivu. K té zatím nedošlo. Navíc, vzhledem k tomu, kolik lidí se Filipa Turka bojí, či ho pro jeho názory doslova nenávidí, je opravdu lehké sehnat dost svědků, kteří potvrdí, že příspěvky určitě viděli. Řeknou to s pocitem, že to nebudou moci jak prokázat a tak se ani neprokáže, že lžou. Nebudou tak mít žádné právní následky. Zároveň však uškodí někomu, koho nesnáší. Proto je takový argument zcela falešný.
2. Selektivní prezentace důkazů (Cherry picking):
Novinářka Zdislava Pokorná v kauze vyzdvihuje pouze nejzávažnější údajné příspěvky – například vulgarity a odkazy na Hitlera – aniž by analyzovala celý údajný archiv nebo zmínila jeho úplný rozsah a kontext. Cituji:
„Archiv obsahoval řadu výroků, které jsou nejen otevřeně rasistické, ale Turek se v nich opakovaně hlásí k Hitlerovi, zesměšňuje holocaust…“
Důvod je prostý. Pokud veřejnost dostane pouze výběr nejhrubších výrazů bez možnosti nahlédnout do kompletního kontextu, může být vnímání kauzy zkreslené. U některých screenshotů chybí datum, kdy byly údajné příspěvky napsány. Žádný příspěvek však neobsahuje celé vlákno, či původní příspěvek, ke kterému měl být komentář přidán. Čistě hypoteticky, co když Filip Turek jeden z horších komentářů napsal pod příspěvek vyzývající k napsání co nejhnusnějších vtipů, které kdy viděli? Neříkám, že to napsal, ale bez kontextu nelze říct, že tyto postoje reálně zastává. Novináři Deníku N citují jen to nejhorší, co údajně objevili, aby to vypadalo, že Filip Turek v podstatě nikdy nic jiného, než adoraci Adolfa Hitlera či rasismus, nepsal.
3. Argumentační skluz (Slippery slope) v kombinaci s falešným odvoláváním se na autority, takzvaným Argumentum ad verecundiam:
V souvisejícím článku i rozhovoru se objevuje předjímaný skluz v závěrech o budoucích dopadech kauzy:
„Pokud by byl ministrem, mohou jeho kauzy poškodit reputaci Česka, míní politolog Josef Mlejnek z FSV UK.“
Tvrzení automaticky spojuje obsah příspěvků s celonárodní reputační krizí, aniž by analyzovalo konkrétní reakce relevantních aktérů. Zde je nutné zároveň doplnit, že by se takovému reputačnímu riziku dalo zabránit. Jenže politici, kteří budou stát nejspíše v opozici, již otevřeně přiznávají, že svým kolegům ze zahraničí doslova cpou, že se ministrem zahraničí může stát nacista, který zesměšňoval pokus o vraždu dítěte. Otevřeně se tím chlubí například Tomáš Zdechovský, kterého se údajně kolegové ptají, zda fakt bude v české vládě nacista a on jim údajně smutně přikyvuje, že ano. Tím tu reputaci reálně poškozují Turkovi odpůrci, ne Filip Turek samotný.
Citace navíc splňuje definici takzvaného falešného argumentu z autority, známého latinským Argumentum ad verecundiam. Je to logický klam, který spočívá v tom, že se tvrzení považuje za pravdivé pouze proto, že ho podpořil nějaký autoritativní zdroj, jako je expert, celebrita nebo jiná uznávaná osobnost.
4. Odvolání na budoucí soudní spor místo aktuální důkazní povinnosti (jeden z druhů argumentačních faulů)
Novinářka uvádí:
„Filip Turek oznámil, že podá trestní oznámení (…) Může podat trestní oznámení a já, ale i redakce, budeme dokládat to, co jsme napsali, s tím, že si za tím stojíme.“
Odvolává se tak na budoucí obranu u soudu místo detailního doložení archivu veřejnosti teď. Nikdo nebrání uvedení zdroje, nikdo nebrání uvést důkazy. Slib, že důkazy přinesou až k soudu, je argumentačním faulem, prokazujícím, že se autorům z nějakého důvodu teď ty důkazy uvádět nechce, přestože jim v tom reálně nic nebrání. Je to náznak, že je potřeba kauzu nyní živit a možná budoucí prohra při nedostatečném prokazování není podstatná. Podstatné je teď přilít olej do ohně.
5. Paušální hodnocení motivů a morálních kvalit a opět argumentum ad verecundiam
V souvisejících komentářích a článcích narážíme na takové hodnotící soudy, cituji:
„Účast autora nehorázných a nepřijatelných výroků ve vládě České republiky by nás zařadila mezi politováníhodné národy, napsaly osobnosti.“
Závěr o „morální diskvalifikaci“ a národním úpadku je postavený pouze na medializovaných výrocích. A také na údajných autoritách, kterým přeci musíme věřit, bez ohledu na to, jaké jsou jejich osobní postoje a postoje k obviňované osobě, v tomto případě k osobě Filipa Turka, což je jen další kolo Argumentum ad verecundiam, tedy falešné odvolání se na autority, které známe z bodu číslo 3.
A nakonec
6. Záměna korelace a kauzality:
Některá tvrzení implicitně spojují existenci příspěvků s negativními společenskými jevy nebo dopady, bez přímých důkazů. Je strašně zajímavé, že tento argument zastávají například zastánci očkování proti covidu, přestože zde jsou důkazy daleko širší například ohledně vlivu na porodnost žen. Naprosto podobnou manipulativní techniku používají zastánci Green Dealu, kteří tvrdí, že zavedení drakonických zelených opatření v zemích EU nějakým způsobem zachrání celé globální klima.
Zkušení novináři z Deníku N vám prezentují sbírku manipulativních technik, která je známa všem průměrným studentům žurnalistiky. Ti se ji ale původně neučili proto, aby je používali, ale proto, aby se jim vyhnuli. Že můžeme rovnou minimálně šest až sedm takovýchto manipulativních a propagandistických technik přičíst jediné kauze na jediném médiu, prokazuje celkový úpadek žurnalistiky nejen v České republice.
PŮVODNÍ FACTCHECKING
Deník N o smazaných statusech Filipa Turka lže! Pokud nechcete být naprostá tupá ovce, dáte mi doslova pouhých několik minut na to, abych vám vysvětlil, jak je možné, že to vím, a níž bych Turka osobně znal, či se s ním na Facebooku spřátelil.
VERDIKT: LEŽ. NELZE PROKÁZAT EXISTENCI PŘÍSPĚVKŮ
VIDEO (PRO TEXTOVOU VERZI POKRAČUJTE NÍŽE):
KOMPLETNÍ ODŮVODNĚNÍ
Deník N vydal článek, kde tvrdí, že Filip Turek v roce 2010 obhajoval žhářský útok na romské děvče, označil například Obamu za hanlivé slovo na N a podobně. Příspěvky jsou z let 2010 až 2014. Nadpis článku Deníku N zní jasně, že se jedná o Turkův smazaný svět. A to je velká chyba autorů Zdislavy Pokorné a Michala Švece. Filip Turek totiž pověřil svoji známou a nyní kolegyni v Motoristech Sobě Gabrielu Sedláčkovou, aby mu profil projela a promazala od případných blbostí, které by v dnešní korektní době byly použity proti němu. To se stalo při jeho vstupu do politiky, tedy v době, kdy oznámil kandidaturu do Evropského parlamentu. Gabriela Sedláčková poznamenala, že přání k narozeninám, kde mu kamarád píše, cituji, Hitler s tebou, bratře a Turek odpovídá, cituji, děkuji, bratře, tam nechala, protože ho nepovažovala za problém samotného Filipa Turka, ale autora toho, kdo mu takto popřál. Jednalo se o příspěvek z roku 2017. Jenže ten na něj již média vytáhla v roce 2024 právě pří již zmíněné kandidatuře do Evropského parlamentu. Tehdy to dokonce řešila policie. Případ byl odložen.
Víme tedy, že současný článek má poukazovat na příspěvky, které mají být 11 až 15 let staré, některé dokonce nemají ani časový údaj, kdy byly napsané, k žádnému příspěvku neexistuje přímý odkaz a k promazání prokazatelně došlo ještě před kandidaturou do Evropského parlamentu v roce 2024. Gabriela Sedláčková tvrdí, že nic z toho, co tvrdí článek na Deníku N, nenašla. I kdyby našla, byly příspěvky smazané ještě před tím, než si Filip Turek změnil profilovou fotografii. Na ní je totiž zachycen s druhou europoslankyní, zvolenou za Motoristy s Přísahou Nikolou Bartůšek. Fotografie z volebního štábu Přísahy a Motoristů byla pořízena v květnu 2024, tedy dávno po smazání možných problémových příspěvků. Jak je tedy možné, že má Deník N k dispozici údajné screenshoty Filipa Turka z roku 2010 či 2024, který ale u těchto příspěvků má profilovku, vyfocenou až dávno po jejich smazání? To je naprosto zásadní věc. A vyvrací to celou existenci těchto komentářů. Za mě je to naprosto jasné. Všechny screenshoty jsou naprostý fake. Ostatně se takový screenshot dá udělat na kohokoliv. Existují služby, které vám za pár korun vytvoří falešný screenshot na míru. Jeden takový vidíte na obrazovce a Vít Rakušan ho určitě napsal. Nebo ne? Zkrátka se jedná o neověřitelnou, ale v tomto případě spíše naprosto vyvrácenou věc a kdokoliv to šíří, šíří vlastně obrovskou dezinformaci, která jde proti principům demokratického procesu v České republice. Navíc ti sdílející jsou fakt, mírně řečeno, hlupáci. Nemají žádné kritické myšlení. Jen to potvrdilo jejich pohled na svět.
Takže je to celý obrovská dezinformace. Leda že by… Tajné služby, tesně před smazáním problematických příspěvků, jeho profil nějakým záhadným způsobem hybridně archivovaly a čekaly, až bude hrozit, že se dostane na nějakou vysokou funkci, aby následně předaly takto archivovaný profil, zároveň s novější profilovou, Deníku N, ke kterému mimochodem čirou náhodou putuje prakticky jakýkoliv údajný únik ze spisů tajných služeb. Jenže předpokládat, že si agenti profil schovali, ještě aktualizovali profilový obrázek a pak ho předali svým kolegům agentům z médií? To je poněkud divoká konspirační teorie, nemyslíte? Takže vyvráceno! Definitivně!
Navíc, Filip Turek, na rozdíl od předchozích případů, kdy o něm média lhala, tentokrát kontaktoval právníky. Podle něj se jedná o překročení všech čar. Deník N by za tohle měl být hnán svinským krokem. K soudu, abych byl přesnější. A měl by platit tak mourovatě, že se nedoplatí ani ti, kteří ho platí skrytě za tyhle lži. A možná se ještě ptáte, jaká je vůbec motivace k vytvoření takové dezinformace? Zkusme si teoretizovat, kdo se jak vyjádřil a čí zájmy vlastně sleduje. Začneme na Pražském hradě.
Petr Pavel má po boku takzvaného věrného přítele Petra Koláře. Ten pracoval jak na ambasádě ruské, tak americké. Veřejně se diskutuje též o jeho možné tajné spolupráci s americkými tajnými službami. A Petru Pavlovi na Pražský hrad přivedl v roce 2023 Alexandra Sorose, syna amerického miliardáře a propagátora progresivistické ideologie George Sorose. Ten si ho proklepnul a na sítích se chlubil tím, že Petr Pavel bude spolupracovat. Sám přitom řekl, že se Open Society Foundation zaměří se svými vlivovými operacemi právě i na Českou republiku. Sorosova nadace pořádá novinářské ceny a ty často dostávají právě redaktoři Deníku N a ČT. A zrovna Petr Pavel doslova před několika dny vyjádřil obavy z toho, aby Filip Turek zastával funkci ministra zahraničí, přestože má magisterský titul z mezinárodních vztahů a zkušenosti s inaugurací polského či amerického prezidenta. A právě opozice proti Trumpovi, velmi často spojována s penězi rodiny Sorosů, může mít zájem na poškození Filipa Turka, českého spojence republikánského prezidenta. Jednat se tak může o vlivovou operaci s cílem na pozici ministra zahraničí dostat servilnějšího jedince, který bude dál prosazovat agendu, navazující na práci Jana Lipavského. Jenže tu jsou i vládní představitelé, jejichž spojenecká média jim chtějí pomoci.
Jednou z motivací tak může být i pozdržení jmenování nové vlády pod vedením Andreje Babiše. Hovoří se o tom, že na vládních úřadech pracují skartovačky na plné pecky. Například Jana Černochová na poslední chvíli rychle protlačuje miliardové armádní zakázky, z nichž drtivá většina je absolutně předražená a útočí i na jinak provládní novinky.cz, které se jí ptají na nepříjemné otázky například okolo zastaralých tanků Leopard, které kupujeme násobně dráž než jiní, kteří si navíc kupují novější. Dalším důvodem může být odvedení pozornosti. Promluvil koordinátor vládní bitcoinové kauzy, kterého umlčela samotná ministryně Decroix, když měl vydat pro vládu velmi nepříjemné informace a vyhodila ho. Petr Fiala nejen, že má kauzu kampeličky, ale je namočen do korupční kauzy IKEM, Rakušanův Dozimetr se řeší u soudu a Benda se vyjádřil otevřeně rasisticky, když řekl, že mu přijde nečeské, aby ve vládě byli poloviční Japonec a Slovák. I kamarád Petra Pavla Kolář má podezřelé milionové příjmy z ČVUT. Kauz téhle končící vlády a jejích spojenců je obrovské množství a je tak dost možné, že se někdo snaží odvést pozornost. To vysvětluje, že provládní aktivisté a politici článek uvítali s nadšením a během několika večerních hodin tento článek doslova zaplavil sociální sítě bez jakéhokoliv factcheckování.
Nebo je zde prostě obyčejná touha novinářů z Deníku N rozšířit nějaký virál a vydělat na proklicích a získání nových předplatitelů, protože celý článek je za platební branou. Každopádně je opravdu mrzutá nízká úroveň kritického myšlení a logického uvažování takzvaných liberálů, kteří to slepě sdíleli s vykřičníkama. Pak kdo tady šíří konspirační teorie řetězákama, že jo. Cílem je samozřejmě to, aby se Andrej Babiš leknul a zatlačil na Petra Macinku, aby nenavrhoval Turka na ministerstvo zahraničí.
Budu rád za sdílení tohoto příspěvku, aby se dostal mezi co nejvíce lidí. Je potřeba vyvracet tyhle šílené dezinformace pořád dokola a nikdy nepřestat. Takové šílené lži mohou v krajním případě vést i k násilí. Viděli jsme to v USA a i Filipa Turka v den voleb do Poslanecké sněmovny napadli. Důkazem toho, že média dokázala mnoho lidí přesvědčit, že jejich lži jsou pravdivé, je třeba to, že mnoho diskutujících zpochybňuje například jeho bakalářský titul, zatímco on si mezitím dodělal magistra.
INCORRECT.CZ
