Geopolitické šoky: Izrael ničí Trumpovu mírovou dohodu, Čína se vrací zpět americké ekonomice

Svět v přechodu

Globální scéna v současné době zažívá řetězec dramatických událostí, které by mohly trvale změnit geopolitickou rovnováhu sil. Během pouhých 24 hodin Izrael zničil tzv. mírovou dohodu pro Gazu vyjednanou Donaldem Trumpem leteckými údery, které zabily nejméně šest Palestinců. Čína zároveň zasadila těžkou ránu vojenské a ekonomické síle Spojených států novými, přísnými předpisy týkajícími se prvků vzácných zemin. Tento vývoj v kombinaci s rostoucím napětím mezi Ruskem, Íránem a Západem naznačuje, že se svět směřuje k velkému konfliktu.

V tomto článku analyzujeme nedávné události na základě postřehů Pepe Escobara a Marka Slebody, o nichž diskutovali v nedávném vysílání s Dannym Haiphongem. Jejich analýzy osvětlují složité vzájemné vztahy mezi válkou, obchodem a diplomacií, které utvářejí dnešní svět.

Izrael ničí Trumpovu mírovou dohodu

Mír v „divadle Kabuki“

Donald Trumpův tzv. mírový plán pro Gazu byl popsán jako jakési diplomatické představení („divadlo Kabuki“), které bylo od začátku křehké. Escobar jej označuje za „odporný“, protože nezahrnuje žádný palestinský hlas a slouží pouze k odvedení pozornosti od probíhajícího násilí v Gaze. Dokument ve skutečnosti podepsali Trump, turecký prezident Erdogan a zástupce Kataru, zatímco palestinští zástupci byli vynecháni.

Méně než 24 hodin po oznámení dohody provedly izraelské síly letecké údery, které zabily nejméně šest Palestinců. To dokazuje, že Izrael nemá v úmyslu udržovat mír. Podle Marka Slebody byla dohoda odsouzena k zániku od samého začátku, protože Izrael by nikdy nepřijal arabské ani indonéské mírové síly ve svém „Velkém Sionu“.

Realita v Gaze: Humanitární katastrofa

Sleboda zdůrazňuje zničující situaci v Gaze, kde palestinské obyvatelstvo trpí bezprecedentní humanitární katastrofou. Poukazuje na prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který v OSN prohlásil, že oficiální číslo 67 000 zabitých Palestinců je pravděpodobně desetkrát podhodnocené – což by znamenalo ohromující počet obětí přibližně 670 000 z předválečné populace dvou milionů.

Toto systematické ničení, které Sleboda popisuje jako genocidu, oslabilo odolnost Hamásu, nikoli vojenskými porážkami v tunelech, ale ničením živobytí obyvatelstva, z něhož Hamás operuje. Podle Slebody je cílem Izraele etnické vyhnání palestinského obyvatelstva – plán, který izraelští představitelé otevřeně přiznávají.

Trumpova role: dodávky zbraní a prázdné sliby

Během návštěvy izraelského parlamentu (Knessetu) se sám Trump pochlubil rozsáhlými dodávkami zbraní do Izraele, včetně zbraní, „o kterých se nikomu ani nesnilo“. Připustil, že izraelský premiér Netanjahu ho pravidelně žádá o nové zbraně, o mnoha z nich sám Trump nikdy ani neslyšel.

Tyto zbraně byly podle Slebody záměrně použity k usnadnění genocidy v Gaze a k přípravě konfliktů v Libanonu, Sýrii a možná i proti Íránu. Trumpova rétorika, charakterizovaná směsicí naivity a agrese, ukazuje, jak úzce jsou USA spojeny s vojenskými cíli Izraele, a to navzdory veřejnému zinscenování „mírového procesu“.

Čína vrací úder: Ekonomická válka eskaluje

Bomba vzácných zemin

Zatímco Izrael torpéduje Trumpovu mírovou dohodu, Čína odpálila ekonomickou bombu, která otřásá USA v základech. Nová nařízení o vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu high-tech produktů a vojenského vybavení, mají podle Escobara za cíl „odehnat“ americkou vojenskou sílu.

Toto opatření je přímou reakcí na obchodní války zahájené Trumpem a nedávné hrozby 100% cla na čínské zboží. Čína kontroluje přibližně 90 procent celosvětového zpracování a rafinace vzácných zemin, což z ní činí nepostradatelného hráče v globálním dodavatelském řetězci.

Strategická vize Číny

Escobar zdůrazňuje, že čínské kroky jsou výsledkem dlouhodobého plánování, zakotveného v jejích pětiletých plánech. Kampaň „Go West“, zahájená v roce 1999, propagovala rozvoj západních regionů, jako je Sin-ťiang a Tibet.

Tyto regiony, zejména Sin-ťiang, nejsou jen centrem vzácných zemin, ale také uzlem čínské iniciativy Pás a stezka. Escobar popisuje svou cestu Sin-ťiangem, kde byl na vlastní oči svědkem působivé infrastruktury, od vysokorychlostních železnic až po solární a větrné elektrárny.

Rusko, Írán a hrozící eskalace

Ruská podpora Íránu

Souběžně s událostmi v Gaze a obchodní válkou mezi USA a Čínou se stupňují známky vojenské eskalace na Blízkém východě. Podle uniklých dokumentů hackerské skupiny Black Mirror Rusko údajně dodává Íránu 48 stíhaček SU-35, aby se připravil na potenciální konflikt s Izraelem.

Nebezpečí většího konfliktu

Sleboda varuje, že USA a Izrael se mohou znovu pokusit destabilizovat Írán prostřednictvím „úderu dekapitací“ nebo barevné revoluce. Jejich schopnost tak učinit je však omezena omezenou dostupností protivzdušných obranných raket, jako jsou stíhací stíhačky Patriot PAC-3.

Ukrajina: Věčná válka?

Eskalace způsobená raketami Tomahawk

V ukrajinském konfliktu vynucuje NATO v čele s USA nebezpečnou eskalaci potenciálními dodávkami raket Tomahawk na Ukrajinu. Sám Trump naznačil, že musí tyto dodávky s Ruskem projednat, protože by představovaly „novou úroveň agrese“.

Dlouhodobá strategie Ruska

Podle Slebody Rusko prosazuje strategii oslabování, jejímž cílem je zatáhnout NATO a Ukrajinu do vleklého konfliktu. Ruská ekonomika roste navzdory sankcím a země snížila svou závislost na vývozu ropy a plynu na zhruba 10 % HDP.

Závěr: Globální šachová partie

Nedávné události – od izraelských útoků v Gaze přes čínskou odvetu v obchodní válce až po ruskou podporu Íránu – vykreslují obraz světa směřujícího k větší konfrontaci.

Escobar a Sleboda se shodují, že západní hegemonie se hroutí, protože země jako Čína, Rusko a Írán posilují své pozice. Čínská strategická prozíravost, ruská trpělivost a rostoucí soudržnost zemí BRICS kontrastují se zoufalou eskalací Západu, který se snaží uchovat si ubývající moc vojenskými dobrodružstvími a ekonomickou izolací.

USA a jejich spojenci v čele s nepředvídatelným Trumpem a agresivním Izraelem riskují svou politikou katastrofu, která by mohla mít nejen regionální, ale i globální dopady. Zatímco Čína podkopává vojenskou převahu USA cílenými ekonomickými opatřeními, jako jsou kontroly vývozu vzácných zemin, Rusko zůstává stabilním hráčem na Ukrajině a Blízkém východě, oddaným dlouhodobému úspěchu.

Otázkou pro mezinárodní společenství zůstává, zda tento stupňující se konflikt přeroste v otevřenou válku, nebo zda jsou stále možná diplomatická řešení. Jedna věc je jasná: kostky byly vrženy – a nadcházející měsíce budou klíčové pro budoucnost globálního řádu.