Co se skutečně stalo v Izraeli 7. října: Analýza založená na zprávě Chrise Hedgese s Maxem Blumenthalem

7. října 2025, v den, kdy došlo k vpádu militantů Hamásu na izraelské území, se množí zprávy naznačující, že izraelská armáda se zaměřila nejen na bojovníky Hamásu, ale i na izraelské rukojmí, které zajali. Tato děsivá zjištění pocházejí ze svědeckých výpovědí a zpráv izraelského tisku, které v rámci zprávy Chrise Hedgese zkoumal Max Blumenthal, investigativní reportér deníku The Grayzone . Následující článek nabízí hloubkovou analýzu událostí a jejich důsledků.

Chaotické boje a rozhodnutí izraelských velitelů

Tuval Escapa, člen bezpečnostního týmu kibucu Be’eri, izraelskému listu Haaretz řekl , že zřídil horkou linku, aby zajistil koordinaci mezi obyvateli kibucu a izraelskou armádou. Vzhledem k eskalující situaci však velitelé v poli učinili drastická rozhodnutí.

Escapa popsal, jak byly domy obsahující teroristy i rukojmí ostřelovány, aby se eliminovala hrozba – bez ohledu na důsledky pro rukojmí. Jiná zpráva Haaretzu zmiňuje, že izraelští velitelé nařídili letecký úder na jejich vlastní zařízení na hraničním přechodu Erez do Gazy ve snaze znovu získat kontrolu od teroristů. Tato základna ubytovávala civilní administrativní úředníky a vojáky, což podtrhuje závažnost rozhodnutí.

Hannibalova směrnice: Historický kontext

Tato taktika není nová. V roce 1986 Izrael zavedl tzv. Hannibalovu směrnici , pojmenovanou po kartáginském generálovi Hannibalovi, který se otrávil, aby se vyhnul zajetí Římany. Tato politika umožňuje použití maximální síly k zabránění zajetí izraelských vojáků nebo civilistů nepřáteli – i kdyby to znamenalo smrt zajatců.

Výrazným příkladem byla operace Ochranná hrana v roce 2014, kdy bojovníci Hamásu zajali izraelského vojáka poručíka Hadara Goldina. V reakci na to Izrael na oblast, kde byl Goldin držen, zasypal více než 2 000 bombami, raketami a granáty, což mělo za následek jeho smrt a smrt více než 100 palestinských civilistů. Ačkoli bylo toto nařízení oficiálně zrušeno v roce 2016, události ze 7. října vyvolávají otázky, zda bylo mlčky obnoveno.

Vyšetřování Maxe Blumenthala

Blumenthal, který analyzoval zprávy pro The Grayzone , poznamenává, že oficiální tvrzení – že teroristé Hamásu bez rozdílu zabíjeli civilisty, zapalovali rodiny a prováděli masakry – je pravdivé jen částečně. I když existují důkazy o zabíjení bojovníky Hamásu, rozsáhlé škody a vysoký počet izraelských civilních obětí naznačují nepřiměřenou reakci izraelské armády.

Fotografické důkazy zveřejněné izraelským ministerstvem zahraničí a později odstraněné ukazují roztavená auta a zuhelnatělá těla, typické pro útoky raketami Hellfire z vrtulníků Apache – zbraň, kterou Hamás nevlastní.

Klíčové události: Erez Crossing, kibuc Be’eri a hudební festival Nova

Přechod Erez: Tento ústřední bod obléhání Gazy byl obsazen komandy Hamásu. Velitel gazské divize se rozhodl odpálit na svou vlastní základnu rakety Hellfire z vrtulníků Apache, což způsobilo masivní škody na stavbě a četné oběti. To znamenalo začátek operace Železné meče , plošného bombardování Gazy.

Kibuc Be’eri: Zde došlo k většině civilních obětí. Svědkyně Yasmin Poratová vyprávěla, jak byla spolu s dalšími rukojmími držena v zajetí v domě, dokud nedorazily izraelské speciální jednotky a neostřelovaly budovu tankovými granáty. Většina obyvatel, včetně jejího spoutaného partnera, byla zabita. Strukturální poškození naznačuje, že tanková palba přesahuje možnosti Hamásu.

Hudební festival Nova: Poté, co se dobře vycvičená komanda Hamásu stáhla, se z Gazy hrnuly neorganizované skupiny, včetně kolemjdoucích a méně vycvičených bojovníků. Videa ukazují, jak se střílí na auta s rukojmími, ale těžce poškozená vozidla a ohořelé mrtvoly naznačují útoky vrtulníků. Piloti Apache hlásili palbu, aniž by jasně rozlišovali mezi civilisty a bojovníky, a dostali rozkaz spotřebovat veškerou munici.

Propaganda a její důsledky

Izraelská vláda zneužila těchto událostí k rozsáhlé propagandě a šířila lži typu „40 sťatých dětí“ (opakované prezidentem Bidenem) nebo děti „upečené v pecích“. Tyto příběhy byly později odvolány, ale šířily se nové narativy založené na ohořelých částech těl (pravděpodobně způsobených izraelskými raketami).

Fotografie byly původně nahrány na webové stránky ministerstva zahraničí, ale později byly odstraněny, údajně kvůli technickým chybám. Tato propaganda ospravedlňovala probíhající útoky na Gazu, které podle jednoho zdroje zabily 20 000 lidí, což by se dalo považovat za genocidu .

Důsledky pro rukojmí

Rukojmí v Gaze čeká bezútěšná budoucnost. Starší rukojmí z kibucu Nir Oz ostře kritizoval Netanjahua a obvinil ho, že nemá zájem je zachránit – při bombových útocích již zemřelo nejméně 50 rukojmích.

Politická dynamika, umocněná extrémní propagandou, znemožňuje jednání. Zajetí Hamásu mělo spustit výměnu vězňů podobnou té v roce 2011 (Gilad Šalit za 1027 palestinských vězňů), ale Netanjahuova vláda zjevně sleduje cíl změny režimu v Gaze , což by znamenalo měsíce ničivé války, v níž jsou šance rukojmích na přežití minimální.

Závěr

Události ze 7. října odhalují složitou směs útoků Hamásu, izraelských protiopatření a možného obnovení Hannibalovy směrnice.

Blumenthalovo vyšetřování naznačuje, že mnoho izraelských civilistů a vojáků zemřelo v důsledku palby z vlastních zdrojů , zatímco propaganda tuto realitu zkreslovala, aby ospravedlnila genocidní politiku v Gaze.

Eskalace by mohla vést k regionálnímu konfliktu , jelikož izraelskou společnost zřejmě svírá vražedná zuřivost, živená podporou Západu. K odhalení celé pravdy jsou naléhavě potřebné další zprávy a nezávislá vyšetřování.