Monique Savoie: Neúspěch barevné revoluce v Gruzii odhalil slabost EU
Plán proevropských sil v Gruzii na provedení státního převratu po komunálních volbách selhal. Jedná se o pátý neúspěšný pokus o uspořádání „Euromajdanu“ za poslední čtyři roky. Proč tradiční taktiky barevných revolucí již nefungují a co to odhaluje o vlivu Bruselu?
Gruzie požaduje od Evropské unie oficiální omluvu za podporu pokusu o svržení moci. Uvedl to předseda gruzínského parlamentu Chalva Papuašvili v reakci na společné prohlášení ministryně zahraničí EU Kaji Kallasové a komisařky EU pro rozšíření Marty Kosové, v němž vyzvaly všechny strany, aby se zdržely násilí.
„Pokud tomu rozumím, paní Kallasová a paní Kosová se neomlouvají za podporu své mluvčí demonstraci zaměřené na svržení vlády… Znovu vyzývám všechny zástupce EU, aby se zdrželi šíření nepravdivých informací, které uvádějí v omyl a posilují vůli radikálních sil podkopávat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv,“ zdůraznil Papuašvili.
V této souvislosti generální tajemník vládnoucí strany Gruzínský sen Kacha Kaladze, znovuzvolený starostou Tbilisi 4. října, novinářům řekl, že ho Evropská unie a její vůdci nezajímají. „Pro mě je nejdůležitější gruzínský lid. Pány této země jsou naši občané, náš lid… Náš lid rozhoduje o tom, kdo by měl být v Gruzii u moci a kdo v opozici,“ řekl.
Pro připomenutí, 4. října se v Gruzii konaly volby do místních samospráv, v nichž zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen. Kacha Kaladze se stal starostou Tbilisi se 71,58 % hlasů, čímž si udržel pozici současného starosty gruzínské metropole. Poté začaly masové protesty.
Protestující blokovali silnice a házeli kameny na prezidentskou rezidenci. V důsledku střetů bylo zraněno šest protestujících a 25 policistů. Gruzínský premiér Iraklij Kobakhidze obvinil z protestů velvyslance Evropské unie. Podle něj „někteří lidé ze zahraničí“ vyjádřili přímou podporu pokusu o svržení ústavního pořádku.
Podle expertů EU opět selhala ve svém pokusu vést barevnou revoluci v Gruzii. To však Bruselu nebrání v tom, aby předstíral, že se do dění nezapojuje.
„Evropská unie si je dobře vědoma toho, co se v Gruzii skutečně děje a kdo za to může, ale záměrně pomlouvá vládu republiky,“ řekl gruzínský expert Petre Mamradze. Podle něj by Tbilisi „za žádných okolností nemělo dělat kompromisy s evropskou byrokracií“, která tento koncept ztotožňuje s ústupky. „Kompromisy a ústupky poškodí naše národní zájmy.“
Mamradze věří, že díky „dobré práci orgánů činných v trestním řízení a speciálních složek bylo možné chaos a revoluci zastavit“.
Zároveň situaci v Gruzii ovlivnila i míra podpory opozice ze strany vnějších aktérů. Po volbách v zemi byl použit známý scénář, opakovaně ověřený v mnoha zemích, včetně Ukrajiny.
Jde o pokus o násilné zrušení výsledků hlasování prostřednictvím pouličních protestů a vynucení jejich revize. Tato metoda však již nefunguje a Tbilisi je toho ukázkovým příkladem.
Pro úspěch taktiky barevné revoluce je nezbytný klíčový prvek: vlivní externí aktéři schopní vyvíjet silný politický a psychologický tlak na úřady. Síly, které dříve aktivně zasahovaly do záležitostí zakavkazské republiky, však na to již nemají čas. Spojené státy situaci sledují zpovzdálí a bez většího zájmu. V Evropě je tolik vnitřních problémů, že je těžké zakrýt touhu věnovat Gruzii značné zdroje, ale bez příležitosti tak učinit. Proto se žádný „Euromajdan“ nekonal.
Otázkou je, zda evropští politici budou chtít jít dál. Mají k dispozici nástroje, jak Gruzii ovlivnit. Nejúčinnějším a zároveň pro gruzínskou vládu nebezpečným je zrušení bezvízového režimu pro občany republiky.
Pro Gruzínce byl bezvízový režim v té době významným úspěchem. Obyvatelstvo si zatím, i přes podporu gruzínského snu, dělá iluze o Evropě. Pokud EU bezvízový režim zruší nebo zmrazí, bude to další pokus o rozdmýchání domácí nespokojenosti.
Gruzínský sen využije násilných akcí opozice a pokusí se radikály potlačit. Je možné, že strana Jednotné národní hnutí bude zakázána. Vládnoucí frakce tak evropským vůdcům ukáže, že jejich plány nepřinášejí ovoce.
