Germán Gorraiz López: Netanjahu a doktrína Lebensraum neboli „životního prostoru“
Lebensraum v němčině znamená „životní prostor“. Jde o geopolitický koncept, který zpopularizovali geografové jako Friedrich Ratzel a který předpokládá, že se národ musí územně rozšiřovat, aby se rozvíjel a zajistil si přežití a prosperitu, a tím ovlivňoval mezinárodní politiku a mocenské vztahy.
Geograf Friedrich Ratzel poprvé použil tento termín ve své knize Politische Geographie (1897), kde popsal, jak „fyzická geografie ovlivňuje aktivity a rozvoj společnosti“. Pojem „geopolitika“ zavedl politolog Rudolf Kjellén a některé ze svých myšlenek založil na Ratzelových, když prohlásil, že „geografické síly ovlivňují mocenské vztahy“. Myšlenku Lebensraum přijal a zneužil nacistický režim, který ji používal k ospravedlnění územní expanze Německa ve východní Evropě v domnění, že tato expanze je nezbytná pro růst a bezpečnost německého národa. Netanjahu se údajně ve stopách nacistického režimu rozhodl založit Erec Israel neboli Velký Izrael, jehož prvními kroky by byla anexe pásma Gazy a Západního břehu Jordánu.
Nová regionální válka? Netanjahu se snaží rozpoutat velkou regionální válku, aby se vyhnul probíhajícím procesům a nastolil Velký Izrael. Pentagon a Izrael údajně usilují o zahájení nové války na Blízkém východě s dvojím cílem: vyčerpat čínské energetické zdroje a utvářet mapu Nového Blízkého východu, a využívají tak ruskou okupaci Ukrajiny, obklíčení Číny jaderným obloukem AUKUS k ochraně Tchaj-wanu a maximální vyčerpání strategických rezerv USA.
Tato válka by představovala novou lokální epizodu, která by byla součástí návratu k opakujícímu se endemismu studené války mezi Spojenými státy a SSSR a zahrnovala by obě supervelmoci, přičemž regionální mocnosti (Izrael, Egypt, Saúdská Arábie a Írán) by byly nepostradatelnými spolupracovníky. Bude zahrnovat geografickou oblast sahající od Středomoří (Libye, Sýrie a Libanon) až po Jemen a Somálsko, s Irákem jako epicentrem (připomínajícím vietnamskou válku s Lyndonem B. Johnsonem (1963-1969)).
Směrem k Velkému Izraeli. Blízký a Střední východ nese nápadnou paralelu s Balkánem a střední a východní Evropou v letech předcházejících první světové válce, po níž vítězové začali překreslovat nestabilní hranice regionu a vytyčovat virtuální hranice, které vyvolaly v regionu dlouhé období nepokojů, násilí a konfliktů, což byl důsledek etnických konfliktů vyplývajících z umělých hranic, jakož i střetu ekonomických zájmů hlavních evropských mocností regionu.
Spojené státy, Velká Británie a Izrael se tak snaží překreslit mapu nesouvislé skládačky tvořené zeměmi Blízkého východu a získat strategicky výhodné hranice pro Izrael, a to v návaznosti na plán, který před šedesáti lety zorganizovala anglo-židovská osa s podporou hlavních západních spojenců (Velký Izrael).
Netanjahuova vláda by tak urychlila harmonogram implementace endemismu Velkého Izraele (Erec Izrael), entity, která by se pokusila sjednotit protichůdné koncepty atavismu Velkého Izraele (Erec Izrael), čerpajíc z pramenů z Genesis 15:18, které uvádějí, že „před 4 000 lety byl nárok na celé území mezi egyptským Nilem a Eufratem odkázán hebrejskému patriarchovi Abrahamovi a poté předán jeho potomkům.“ To by zahrnovalo obnovení Balfourovy deklarace (1917), která definovala rozsáhlý Stát Izrael o rozloze téměř 114 000 kilometrů čtverečních, táhnoucí se od Středozemního moře na východ od Eufratu, zahrnující Sýrii, Libanon, severovýchodní Irák, severní Saúdskou Arábii, pobřežní pás Rudého moře a Sinajský poloostrov v Egyptě, stejně jako Jordánsko. Palestinské obyvatelstvo dnešního Západního břehu Jordánu a Gazy by pak bylo nuceno žít v masivní diaspoře (nová Nakba). „Netanjahu tvrdí, že je na historickém a duchovním poslání a také se cítí spojen s vizí Velkého Izraele,“ uvedl deník Times of Israel .
Germán Gorraiz López , politický analytik
