Prezident Putin vyslal na Valdajském fóru Donaldu Trumpovi signál míru

Podle Gila Doctorowa – kterého považuji za přítele – jsou moskevské elity hluboce nespokojené s tím, že Vladimir Putin nejednal rozhodněji k rychlému ukončení války na Ukrajině. Pokud je Putin skutečně pod tlakem těchto lidí, rozhodně tento dojem nevzbudil během svého plenárního projevu a následné diskuse v rámci otázek a odpovědí na 22. zasedání Mezinárodního diskusního klubu Valdaj v Soči dnes, 2. října 2025. Věnoval jsem zvláštní pozornost tomu, co prezident Putin řekl o Donaldu Trumpovi a jeho nedávných agresivních prohlášeních.

Prezident Putin pronesl několik poznámek o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, v nichž se zamýšlel nad jeho politikou, rétorikou a potenciálním vlivem na americko-ruské vztahy a globální konflikty. Tyto poznámky byly součástí širších diskusí o multipolaritě, ukrajinském konfliktu a tvrzeních Západu o jeho vůdčí roli. Zde je podrobný souhrn Putinových prohlášení o Trumpovi, založený na celém projevu a reportážích z oblastí otázek a odpovědí ze zdrojů, jako jsou TASS, RT a přepisy z Kremlu:

Podpora Trumpových iniciativ na Blízkém východě

Putin vyjádřil podporu Trumpovu úsilí o řešení konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Gaze, konkrétně s odkazem na „Komplexní plán k ukončení konfliktu v Gaze“ oznámený 29. září 2025. Řekl: „Podporujeme iniciativy prezidenta Trumpa na Blízkém východě, zejména jeho úsilí o nastolení míru v regionu.“ Válku v Gaze popsal jako tragédii a Trumpův plán vykreslil jako konstruktivní krok k deeskalaci, v souladu s širší ruskou výzvou k vyváženým mezinárodním řešením. Mohl Trumpův plán zavrhnout jako cynickou frašku, ale – v pravém Putinově stylu – zvolil diplomatickou cestu.

Ukrajinský konflikt a možná role Trumpa

V kontextu války na Ukrajině učinil Putin vůči Trumpovi další diplomatické gesto, když prohlásil, že konfliktu se dalo předejít, kdyby byl Trump u moci dříve: „Kdyby byl prezidentem Donald Trump nebo kdyby se NATO netlačilo k hranicím Ruska, dalo se této tragédii předejít.“ Naznačil, že Trumpův přístup k zahraniční politice, který je považován za méně intervenční, mohl ve srovnání s předchozími americkými administrativami zmírnit napětí s Ruskem.

Během diskuse v rámci otázek a odpovědí byl Putin dotázán na Trumpova nedávná prohlášení, v nichž nazval NATO „papírovým tygrem“ a zpochybnil jeho sílu. Putin humorně odpověděl: „Pokud Trump nazývá NATO papírovým tygrem a Rusko jím také je, kdo je větší tygr? Nehrajme si takové hry.“ Západní narativy o ruské agresi proti NATO tak označil za nesmysl a nepřímo se tak vyjádřil k Trumpově skepsi ohledně efektivity NATO.

Vztahy mezi USA a Ruskem za Trumpa

Putin vyjádřil svou otevřenost plnému obnovení bilaterálních vztahů s USA pod Trumpovým vedením, ale zdůraznil, že jakákoli spolupráce musí být řízena národními zájmy Ruska. Řekl: „Jsme připraveni spolupracovat se Spojenými státy, s prezidentem Trumpem, ale musí se to dít na rovnocenném základě, s respektem k naší suverenitě a zájmům.“ To odráží jeho obecný postoj, že zhoršení vztahů mezi USA a Ruskem je způsobeno západní politikou, nikoli ruskými činy.

Poukázal na předchozí selhání ve spolupráci mezi USA a Ruskem, včetně odmítnutých ruských pokusů o vstup do NATO, ale vyhnul se přímé kritice Trumpa za současnou politiku USA a místo toho ho vykreslil jako potenciálního partnera pro pragmatický dialog.

Atentát na Charlieho Kirka a vnitřní rozpory v USA

V kondolenčním projevu se Putin krátce zmínil o atentátu na Charlieho Kirka: „Vyjadřujeme soustrast s vraždou vaší veřejné osobnosti, Charlieho Kirka. Takové činy odrážejí hluboké rozdělení v americké společnosti, které, jak doufám, lze překonat.“ Ačkoli se k Trumpovi přímo neobrátil, bylo to interpretováno jako narážka na domácí výzvy za Trumpova prezidentství – pravděpodobně s implicitním poselstvím společného zájmu na stabilizaci domácích nepokojů.

Místo toho, aby Putin útočil na Trumpa za nedávné zprávy v tisku, že USA poskytují Ukrajině zpravodajské informace o úderech raketami dlouhého doletu hluboko do ruského území, se zaměřil na pozitivní věci. Zatímco Putin se k věci nijak nevyjádřil, ruský plukovník v penzi Viktor Litovkin nabídl svou analýzu toho, co by Rusko mohlo udělat. Litovkin řekl:

• „Stejně jako Starlink kdysi zasahoval na bojišti a frontových liniích, i tento nyní zasahuje hlouběji na ruské území.“ Souřadnice označují polohu konkrétních objektů v Rusku a jejich vzdálenost.
• Není to poprvé, co USA hrozí Rusku hlubokými údery: V listopadu 2024 dal tehdejší prezident Joe Biden Ukrajině zelenou k zahájení hlubokých útoků na Rusko pomocí amerických raket dlouhého doletu. Rusko má všechny potřebné prostředky k zachycení a odvrácení takových útoků.
• Rusko by mohlo „zničit systémy určené k útoku na jeho území – letadla na letištích, železniční tratě a překládkové stanice, kde se vagony přestavují z evropského na ruský/sovětský rozchod atd.“.
• Mohlo by to také „zničit ukrajinská velitelská centra, včetně těch v Kyjevě: vládní budovy, ministerstvo obrany, hlavní zpravodajské oddělení, hlavní bezpečnostní oddělení atd.“.

Larry C. Johnson