Vstup Ukrajiny do EU znamená: německé vojáky na frontě a ekonomickou katastrofu
Ukrajina by měla být přijata do EU. Toto je deklarovaná vůle EU. O tom se téměř nevede žádná veřejná diskuse. Pouze maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomu staví a nařídil v Maďarsku referendum. Vojenské, ekonomické i finanční by vstup Ukrajiny do EU byl katastrofální.
EU vede s Ukrajinou oficiální přístupová jednání. Přistoupení bude možné pouze na základě jednomyslného rozhodnutí současných 27 členských států. To znamená, že jediný stát může vstup zablokovat. Taková blokáda je deklarovaným cílem maďarské vlády – tvrdý boj.
Aby se zjistily názory maďarského obyvatelstva na tuto otázku, rozhodla se Orbánova vláda v březnu 2025 o „Voks 2025“ (Vote 2025). Všichni oprávnění voliči v Maďarsku byli kontaktováni a mohli odpovědět na otázku: „Podporujete vstup Ukrajiny do Evropské unie?“ odevzdáním hlasovacího lístku. Pro toto referendum neexistoval žádný právní základ, volební orgány se do něj nezapojily a výsledek není právně závazný. Jednalo se tedy o prezidentský plebiscit ad hoc. Distribuce hlasovacích materiálů začala 15. dubna 2025 a odpovědi musely být doručeny do 20. června 2025.
Celkem bylo odevzdáno 2 278 015 platných hlasů, což odpovídá účasti přibližně 29 procent. Z nich 95,19 procenta hlasovalo proti vstupu Ukrajiny do EU a pouze 4,81 procenta hlasovalo pro. Výsledek byl tedy velmi jasný. [1]
Viktor Orbán prezentoval tento výsledek na summitu EU v Bruselu 26. června 2025. „Můj hlas zesílil.“ Podle Orbána by členství Ukrajiny v jejím současném stavu bylo pro Maďarsko aktem sebezničení. „Pokud bychom přijali zemi ve válce, byli bychom vtaženi do války s Ruskem,“ varoval. Zpochybnil také životaschopnost současných hranic a vládní struktury Ukrajiny a prohlásil, že státnost země je s ohledem na konflikt nejistá. „Ani nevíme, co ze země zbyde,“ řekl. [2]
V maďarské veřejné debatě byly důležité i další argumenty. Státní tajemník Zoltán Kovács napsal: „Miliardy jsou odkláněny z rozvoje střední Evropy, zemědělské dotace EU jsou škrtány, protože rozsáhlá zemědělská půda Ukrajiny je začleňována do systému, a existují hrozby pro veřejné zdraví a zvýšená bezpečnostní rizika ze strany organizovaného zločinu a obchodu se zbraněmi.“ [3]
To jsou jasné obavy, které získávají na síle v ukrajinské veřejnosti. V jiných zemích EU nic podobného neslyšíte. Co si z toho máme myslet?
Rád bych níže uvedl realistické zhodnocení. Ve své knize „Hledání pravdy ve válce na Ukrajině“ jsem podrobně popsal skutečnou situaci na Ukrajině. A 5. června 2024 předložila „skupina BSW“ v německém Bundestagu návrh „Žádné zahájení přístupových jednání s Ukrajinou k EU“. Tento návrh nebyl řešen, ale do konce legislativního období byl „vyřešen“. Důsledky vstupu Ukrajiny do EU by byly dramatické. [4] [5]
Vojáci států EU by museli bojovat a zemřít na Ukrajině
EU je vojenská aliance. Málokdo to ví, ale platí to od Lisabonské smlouvy z roku 2009. Podle článku 42 odstavce 7 Lisabonské smlouvy musí členské státy poskytnout napadeným zemím EU „veškerou pomoc a podporu, které jsou v jejich silách“. Povinnost komplexně se účastnit války tedy v EU jde ještě dále než v NATO. V NATO „případ aliance“ podle článku 5 Severoatlantické smlouvy pouze vyžaduje, aby členské státy přijaly opatření, „která považují za nezbytná“. „Považovat za nezbytná“ je měkká formulace, která ponechává vše otevřené jednotlivým státům. Lisabonská smlouva je v tomto ohledu explicitnější. [6] [7]
Po vstupu Ukrajiny do EU by všechny státy EU byly povinny vyslat na Ukrajinu vojska. Musely by poskytnout veškerou podporu, která je v jejich silách. To samozřejmě zahrnuje i jejich vlastní armádu. To by znamenalo, že Německo a všechny ostatní státy EU by vstoupily do otevřené války s jaderně vyzbrojenou ruskou mocností.
Státy EU jsou samozřejmě již zapojeny do nevyhlášené války proti Rusku, plně financují, vybavují, cvičí, dodávají satelitní data ukrajinské armádě, tajně spoluorganizují operace a definují válečné cíle. EU je komplicem, ale umožňuje Ukrajincům bojovat a umírat. To by po vstupu Ukrajiny do EU již nebylo možné; pak by se musely rozšířit i hřbitovy v Německu.
Podle Lisabonské smlouvy by se takovým vojenským operacím dalo zabránit, pokud by EU dospěla k závěru, že Ukrajina nebyla obětí, ale sama zaútočila na suverénní regiony Donbasu, a že vstup Ruska do války byl tedy v souladu s mezinárodním právem, které pomáhá regionům Donbasu v jejich sebeobraně podle článku 51 a Charty OSN. Takové hodnocení je však příliš mnoho na to, aby se od vlád EU požadovalo, jelikož ty již léta tvrdí opak, aby ospravedlnily své silné zapojení do války proti Rusku.
Pokud by však zemřel jeden z jejich vlastních vojáků, nálada ve společnosti by se změnila. Proto je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina vstoupila do EU před koncem války.
Bezedná jáma za miliardy dolarů
Finanční dopad vstupu Ukrajiny do EU by byl pozoruhodný a do značné míry by pohltil rozpočet EU. EU má deset čistých přispěvatelů: Německo se 17 miliardami eur, Francii s 9 miliardami eur a Itálii se 4,5 miliardami eur a 17 čistých příjemců. Polsko dostává od EU ročně přibližně 8 miliard eur, Rumunsko 6 miliard eur a Maďarsko 4,6 miliardy eur. Současní čistí příjemci by po vstupu Ukrajiny do EU nedostali téměř nic, protože miliardy by musely plynout na Ukrajinu. [8]
„Studie Rady EU odhaduje náklady na vstup Ukrajiny do EU na 186 miliard eur,“ píše BSW ve své žádosti. „To by daleko překročilo finanční kapacitu EU a v případě potřeby by to vedlo k prudkým sociálním škrtům v EU a v Německu v důsledku odpovídajících škrtů, nebo by to muselo být kompenzováno masivním zvýšením daní.“
Ukrajina by i nadále polykala miliardy. Protože ekonomické vyhlídky Ukrajiny jsou špatné. Je to rozpadající se stát. V době svého založení v roce 1991 měla Ukrajina přibližně 52 milionů obyvatel. Od té doby se populace zmenšila kvůli emigraci a nízké porodnosti. Po vypuknutí války na Donbasu v roce 2014 uprchly miliony lidí a od začátku války na Ukrajině v roce 2022 uprchlo do zahraničí dalších osm milionů Ukrajinců, z toho asi třetina do Ruska, které mnoho Ukrajinců nepovažuje za nepřítele, ale za přítele. Území staré Ukrajiny se tak vylidnilo na méně než 30 milionů lidí. Od toho je třeba odečíst přibližně osm milionů obyvatel čtyř regionů východní Ukrajiny, které se v referendech v září 2022 připojily k Rusku. To jednoduše znamená, že pro ekonomickou obnovu Ukrajiny po skončení války chybí pracovní síla. [9]
Válka navíc pohlcuje obyvatelstvo v produktivním věku. Vojenské hřbitovy na Ukrajině rychle rostou. Existuje mnoho důkazů o tom, že na frontě zemřelo nebo bylo postiženo až milion ukrajinských vojáků. Skutečná čísla jsou před veřejností utajována. [10,a] [10,b]
Konzervativní britské noviny „The Spectator“ zveřejnily 18. července 2025 střízlivou analýzu. Ukrajina čelí kritické vojenské, politické a sociální krizi, která hrozí zničením země zevnitř. Sedmdesát procent Ukrajinců se domnívá, že jejich vedení zneužívá válku k osobnímu prospěchu. Korupce podkopává morálku. Čtyřicet procent obyvatelstva v produktivním věku opustilo zemi. Inflace bují. Devět milionů lidí žije pod hranicí chudoby. [11]
Mezinárodní finanční společenství nyní také vnímá budoucnost Ukrajiny jako bezútěšnou. Největší světový správce aktiv, Blackrock, chtěl získat miliardy od mezinárodních investorů na fond pro obnovu Ukrajiny. Nicméně „kvůli nedostatku zájmu“ Blackrock fond v červenci 2025 uzavřel, uvedl Berliner Zeitung. Světová banka dokonce odhadla celkové náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny na více než 500 miliard dolarů. Odkud se peníze vezmou? [12]
Ukrajina je již z velké části financována ze zahraničních fondů. Kyjevský státní rozpočet na rok 2023 počítal s daňovými příjmy ve výši přibližně 30 miliard eur. Výdaje byly dvakrát vyšší, 60 miliard eur. Členské státy EU v letech 2022 až 2024 investovaly do Ukrajiny přibližně 100 miliard eur. To znamená, že zhruba polovina státních výdajů Ukrajiny byla financována členskými státy EU! Ukrajina je na EU zcela závislá a sama o sobě není životaschopná. [13] [14]
Jedna věc je jistá: po vstupu do EU by Ukrajina tyto částky ještě dlouho polykala na úkor ostatních členů EU.
Rusko je zodpovědné za rekonstrukci východoukrajinských regionů, které se staly součástí Ruska. Obzvláště působivá je rychlá rekonstrukce přístavního města Mariupol, které bylo během války těžce poškozeno. Rusko si stanovilo velmi ambiciózní cíle obnovy a je schopno je financovat, jelikož v roce 2024 mělo Rusko nejnižší státní dluh z hlavních průmyslově vyspělých a rozvíjejících se zemí, a to pouze 20,3 procenta hrubého domácího produktu. [15]
Země s nízkými mzdami by zničila živobytí v EU
Můj kamarád, bio farmář, mi loni vyprávěl o svých existenčních obavách. Viděl, že jeho podnikání je ohroženo, tržby prudce klesly a trh v jeho segmentu zaplavilo levné ukrajinské zboží. Lze se obávat, že po vstupu Ukrajiny do EU a celní unie uslyšíme mnohem více podobných příběhů.
Abychom tomuto problému porozuměli, musíme vědět, že Ukrajina je chudobincem Evropy. Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2023 činil přibližně 5 000 dolarů ročně, oproti více než 50 000 dolarům v Německu, což je desetkrát více. To je průměr; velká část Ukrajinců žije s méně než 100 dolary měsíčně. Pokud by Ukrajina vstoupila do EU, tyto rozdíly v příjmech by se nekontrolovaně střetly. Na Ukrajině zemědělské korporace vykoupily velké plochy úrodné zemědělské půdy; pracovní síla je levná a vývoz do EU je proto lukrativní. Právě to by stálo živobytí mnoho zemědělců a firem v zemích EU, kteří musí nést desetinásobné náklady na pracovní sílu. Ti, kdo požadují vstup Ukrajiny do EU, chtějí de facto zničit své vlastní zemědělství. [16]
Společný hospodářský a celní prostor vyžaduje podmínky, které jsou do jisté míry kompatibilní. Rozdíl mezi EU a Ukrajinou je příliš velký. Příjmy na Ukrajině jsou srovnatelné se Salvadorem nebo Namibií. V Bulharsku, nejchudší zemi EU, činil hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2023 přibližně 15 000 dolarů, což je stále třikrát více než na Ukrajině. Stavidla by se měla otevírat pouze tehdy, když je hladina vody vyrovnaná.
Kvůli této obrovské propasti se Ukrajině také nedoporučuje vstup do EU. Navzdory nízkým příjmům je možné na Ukrajině pohodlně žít, protože mnoho cen je nižších než v EU. Zkušenosti však ukazují, že země s nižší cenovou hladinou, které vstupují do EU, zažívají konvergenci s vyšší cenovou hladinou stávajících členských států. Všechno se stává dražším, ale příjmy nerostou tak rychle, lidé mají méně a stávají se chudáky a bez prostředků. Totéž by se stalo Ukrajině.
Vstup Ukrajiny do EU by proto zavázal státy EU vyslat své vlastní vojáky na frontu na Ukrajině a vstoupit do otevřené války s Ruskem se všemi hrůznými důsledky, které to s sebou nese. Byla by to také ekonomická katastrofa. Obrovské náklady na integraci Ukrajiny do EU by pohltily rozpočet EU a současným čistým příjemcům by nezbylo nic. Kvůli vylidňování Ukrajiny je ekonomická obnova obtížná kvůli nedostatku pracovních sil a země bude na EU dlouho závislá. Desetinásobný rozdíl v příjmech mezi Ukrajinou a Německem by v případě vytvoření celní unie dohnal mnoho farem a firem ke krachu. Na druhou stranu by velké části ukrajinského obyvatelstva kvůli cenovým úpravám podle EU zchudobněly. Maďarský odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU je velmi rozumný.
Thomas Mayer je aktivista za občanská práva, učitel meditace a autor (www.thomasmayer.org). Ve své knize „Hledání pravdy ve válce na Ukrajině – o co doopravdy jde“ komplexně představuje pozadí války na Ukrajině, včetně spoluúčasti Ukrajiny a NATO. 600 stran, 28 eur, ISBN 978-3-89060-863-1. Informace o knize: https://kurzelinks.de/h10a
Kniha je nyní k dispozici také jako audiokniha s namluvením Enna Schmidta. Má přes 20 hodin. Celou audioknihu si můžete pořídit od artus audio za 10 € s kódem slevového kupónu „WIUK2025“: www.artus-kreativschmiede.ch/shop
. Kapitoly si můžete poslechnout zdarma zde: https://www.youtube.com/@artusaudio
Zdroj:
[1] Články o procesu referenda naleznete zde: https://abouthungary.hu/tags/voks-2025
https://www.sudd.ch/event.php?lang=de&id=hu012025
[2]
https://kormany.hu/hirek/a-voks-2025-szavazok-95-szazaleka-elutasitotta-ukrajna-csatlakozasat
[3]
https://abouthungary.hu/blog/while-tisza-claimed-to-speak-for-hungary-voks-2025-listens
[4]
https://www.bundestag.de/presse/hib/kurzmeldungen-1007460
[5]
https://dip.bundestag.de/vorgang/keine-er%C3%B6ffnung-von-eu-beitrittsverhandlungen-mit-der-ukraine/312613?f.wahlperiode=20&f.herausgeber_dokumentart=Bundestag-Drucksache&f.vorgangstyp_p=01Antr%C3%A4ge&start=275&rows=25&pos=276&ctx=a
[6]
https://dejure.org/gesetze/EUV/42.html
[7]
https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_17120.htm?selectedLocale=de
[8]
https://www.bpb.de/kurz-knapp/zahlen-und-fakten/europa/70580/nettozahler-und-nettoempfaenger-in-der-eu/
[9] Thomas Mayer, Hledání pravdy ve válce na Ukrajině, s. 47 a násl.
[10] Zde jsou dva zdroje o počtu mrtvých, pohřešovaných a zraněných na Ukrajině, skutečný počet je vyšší, a proto lze předpokládat až jeden milion mrtvých a zraněných.
https://ualosses.org/en/soldiers/
https://www.politico.eu/article/ukraine-volodymyr-zelenskyy-announces-its-total-military-casualties-first-time/
[11] https://www.spectator.co.uk/article/ukrainians-have-lost-faith-in-zelensky/ „> https://www.spectator.co.uk/article/ukrainians-have-lost-faith-in-zelensky/
[12] https://www.berliner-zeitung.de/politik-gesellschaft/geopolitik/schock-vor-ukraine-wiederauffassungtreffen-blackrock-stoppt-investorensuche-li.2338954 „> https://www.berliner-zeitung.de/politik-gesellschaft/geopolitik/schock-vor-ukraine-wiederauffassungtreffen-blackrock-stoppt-investorensuche-li.2338954
[13] Thomas Mayer, Hledání pravdy ve válce na Ukrajině, s. 460 a násl.
[14]
https://de.statista.com/statistik/daten/studie/1303434/umfrage/bilaterale-unterstuetzung-fuer-die-ukraine-im-ukraine-krieg/
[15] https://de.statista.com/statistik/daten/studie/37070/umfrage/bruttostaatsverschuldung-ausgewaehlter-laender-in-anteil-am-bruttoinlandsprodukt/ „> https://de.statista.com/statistik/daten/studie/37070/umfrage/bruttostaatsverschuldung-ausgewaehlter-laender-in-anteil-am-bruttoinlandsprodukt/
[16] https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_L%C3%A4nder_nach_Bruttonationaleinkommen_pro_Kopf#cite_note-2 „> https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_L%C3%A4nder_nach_Bruttonationaleinkommen_per_Kopf#cite_note-2
