Seymour Hersh: Konec pro Ukrajinu je v nedohlednu

Naděje na konec války se vypařily

Nedávná série rozhovorů se znalými americkými představiteli, z nichž někteří mají vazby na Trumpův Bílý dům a jiní dlouhodobé diplomatické vazby na Rusko, tomuto reportérovi jasně ukázala, že probíhající válka mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou v únoru 2022 zahájil ruský prezident Vladimir Putin, nekončí.

Stále nezdolný Putin je nyní některými zpravodajskými experty v Trumpově administrativě vnímán z dlouhodobého hlediska jako zranitelný, a to i přes současnou obrovskou ruskou převahu v lidských silách, bohatství a okupovaném ukrajinském území. Objevují se nové – možná zhoubné – diskuse o tom, že Putin je posedlý touhou být zařazen mezi nejslavnější ruské vůdce, jako byl Petr Veliký, car 18. století, který vedl 21 let válku a dobyl území od Baltského po Černé moře.

V nedávných rozhovorech mi bylo také připomenuto, což odráží raná samolibá tlachání Bidenovy administrativy, že Putin v prvních dnech války nedokázal okamžitě získat půdu pod nohama a přímo ohrozit Kyjev, hlavní město Ukrajiny, poté, co se ruským elitním výsadkářům a bojovým jednotkám nepodařilo uspět v počáteční invazi na Ukrajinu. Překvapivý útok, kterým Putin plánoval ohrozit Kyjev a vynutit si okamžitý ústupek, vedl k obrovským ztrátám vojáků a tanků a k žalostnému ruskému stažení, které Bidenova administrativa oslavovala a přeceňovala. Rusové nevěděli, jak tuto bitvu vyhrát, ale ani početní menšina Ukrajinců je nedokázala plně odrazit. Byl to začátek vnitřní patové situace.

Válka se nyní vleče jako válka vyčerpávající. Poté, co v neděli dvanáctihodinový ruský útok v Kyjevě a jinde zabil nejméně čtyři Ukrajince a desítky dalších zranil, mi jeden americký zpravodajský důstojník sarkasticky i přesně řekl, že počet mrtvých a zraněných se zdá být „přijatelný“. Letecká a bezpilotní válka pokračuje den za dnem.

Také mi bylo řečeno, že Putin má nyní zjevně mnohem menší zájem, než se zdálo před srpnovým summitem s Trumpem na Aljašce, o upevnění svých zisků – obsadil značné území ve čtyřech východoukrajinských provinciích – a o dohodu o příměří a případné mírové dohodě, která by legalizovala jeho úspěchy v terénu. Názor amerického úředníka je, že Putina pohlcují obrovské ekonomické problémy, které zatěžují jeho vojenské rezervy a jeho vztahy s ruskými oligarchy. Na příbězích o Putinových přetrvávajících ekonomických problémech je nepochybně něco pravdy. Je všeobecně známo, že si Putin od ruských bank hodně půjčuje a levně prodává ropu, ale ruská armáda nadále bojuje, i když pomalu a tváří v tvář tuhému odporu, aby se protlačila hlouběji na Ukrajinu. Sám Putin může být zmatený a dokonce bezradný Trumpovým měnícím se hodnocením války na Ukrajině.

To, že prezidentova občasná naděje na vypracování mírového plánu s Putinem – a tím zvýšení jeho šancí na získání Nobelovy ceny míru – se nevyvíjí dobře, se ukázalo minulou neděli, když viceprezident J.D. Vance řekl televizi Fox News, že Trumpova administrativa zvažuje prodej raket Tomahawk dlouhého doletu – schopných zasáhnout Moskvu a okolí – Ukrajině. Jedním z cílů, jak vysvětlil, „je pozvat Evropany k nákupu těchto zbraní, aby se i oni nějakým způsobem zapojili do hry. Myslím, že je to skutečně spojuje s tím, co se děje v jejich vlastních rukou, ale také s mírovým procesem, který prezident prosazuje posledních osm měsíců.“ Evropští lídři si uvědomují, že Rusko, na rozdíl od Ukrajiny, má mezikontinentální balistické rakety schopné zasáhnout cíle po celé Evropě. (Není jasné, kdo by byl zodpovědný za odpálení Tomahawků, pokud by byly dodány Ukrajině. Rakety se odpalují z ponorek a lodí a Ukrajina nemá žádné prostředky k jejich odpálení.)

V pozdějším rozhovoru pro Fox řekl generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a deklarovaný ruský jestřáb, o použití Tomahawků proti Putinově režimu: „Odpověď zní ano. Využijte schopnost udeřit do hloubky.“

Zdá se, že nestabilní vztah prezidenta Trumpa s Putinem po jeho druhé inauguraci v lednu přinesl určitý úspěch. Objevily se první rozhovory o urovnání války: Rusko by mohlo upevnit své územní zisky na Ukrajině a Spojené státy by získaly přístup – možná prostřednictvím spřátelené soukromé společnosti – k minerálům vzácných zemin a také možnost rozvíjet letoviska na Krymu a alespoň v jedné z rusky kontrolovaných provincií okupované Ukrajiny.

Americký úředník se domnívá, že Putinova ekonomická situace se od té doby zhoršila. „Putin nemůže jednat sám“ a pokračovat ve válce. „Potřebuje peníze a struktury, které ho podpoří. Není Superman. Co jiného může získat? O co v této válce jde? Jaký je jeho cíl?“

Úředník pokračoval: „Nejde o dobytí Evropy. Není to Kateřina Veliká“ (která svrhla svého manžela a byla ruskou císařovnou více než tři desetiletí na konci 18. století). „Musí vědět, že má omezené zdroje.“

„Kdysi existovala,“ řekl úředník s odkazem na jednání vedená Američany o ukončení války s Ukrajinou, „dohoda, že vy“ – Putine – „získáte území“, které Rusko ve válce získalo – nejméně tři provincie – „a Ukrajina získá mír. A teď,“ dodal s odkazem na novější rozhovory, „jsme Putinovi řekli, že z toho nemůže dostat nic. Prezident řekl, že území už není na stole. Putin překročil hranice a odešel. Válka bude pokračovat, dokud nebude zabit, nebo dokud v Rusku nedojde k vzpouře. Jinými slovy,“ řekl úředník, „jsou to otevřené dveře plné nejistot.“

Názor úředníka je dnes „nechat Putina, ať si dělá svá vlastní rozhodnutí. Ukrajinu nikdy nezíská a jeho letní ofenziva žalostně selhala.“ Americká politika je nyní, řekl, vyvíjet co největší ekonomický tlak, aby přivedla ruskou ekonomiku ke kolapsu. Putin nyní dychtivě prodává ruskou „kyselou“ ropu – tak pojmenovanou kvůli obsahu síry – a Indie je jedním z jeho hlavních kupců. Třicet procent současné ruské ekonomiky, řekl mi úředník, nyní pochází z prodeje ruského plynu a ropy. Putin, řekl, „nemá jinou možnost, než pokračovat ve válce, která ničí jeho ekonomiku.“

„Rusko,“ uzavřel, „bylo sraženo na kolena.“

V tomto okamžiku jsem se úředníka zeptal, jak tato válka skončí, pokud Putin a Zelenskyj zůstanou u moci, což je pravděpodobné, a Rusko bude tak vyčerpané, jak tvrdí? Oficiální názor, řekl, je takový, že Spojené státy pod Trumpem jsou nyní věrným spojencem ukrajinského lidu, zatímco zdaleka nejsou nadšeným stoupencem prezidenta Volodymyra Zelenského. Dodal proto: „Budeme tu prostě sedět a držet se linie, kterou vy [Putine] v současné době nemůžete porušit, dokud nebudete příliš slabí, co se týče zdrojů a domácí podpory. Pak válka jednoduše vyhasne bez formální dohody nebo dlouhodobého řešení.“

Podobnou otázku jsem položil e-mailem Jacku Matlockovi, dávno penzionovanému bývalému velvyslanci USA v Rusku, který je ve Washingtonu stále považován za jednoho z nejmoudrějších expertů na Rusko. Dostal jsem stručnou a cynickou odpověď:

„Trump by se měl setkat s Putinem a pozorně naslouchat tomu, co říká. Aby válka skončila a v této části světa panovala nějaká forma stability, musí Ukrajina uznat, že Krym patří Rusku, protože to je vůle krymského lidu. Také Donbas, pokud to Ukrajina připustí a souhlasí s tím, že se bude držet dál od NATO. Putin by se pak mohl stáhnout z ostatních provincií, za předpokladu, že bude Krym zabezpečen.“

„Tohle bude pravděpodobně vyžadovat jinou ukrajinskou vládu,“ řekl Matlock, „protože Zelenského pravděpodobně zavraždí neonacisté, pokud takovou dohodu uzavře.“

Matlockův vtip o Zelenském mi připomněl hrozný omyl, kterého jsem se jako novinář dopustil loni v červenci, když jsem informoval o tom, že v americké zpravodajské komunitě existují významné prvky – poctiví profesionálové – kteří chtějí prezidenta Zelenského rychle odvolat z funkce, aby uvolnili místo ukrajinskému generálovi, který je považován za důvěryhodnějšího. Také jsem napsal, že pokud Zelenskyj odmítne odejít, bude „násilně odstraněn“.

Přání ani těch nejlepších a nejdobře míněných členů americké zpravodajské komunity se ne vždy splní.