Trumpova farmaceutická cla svět ještě více ohrozí

Trumpova 100% farmaceutická cla sice mohou posílit jeho politickou základnu, ale riskují globální nemoci, nerovnost v oblasti zdraví a zakrnělé inovace v oblasti léčiv.

Když americký prezident Donald Trump 1. října 2025 oznámil 100% clo na dovážené značkové léčivé přípravky, trhy v celé Asii se otřásly.

Akcie předních farmaceutických společností v Indii, Japonsku a Austrálii ztratily během několika hodin na hodnotě miliardy dolarů. Zatímco investoři pocítili počáteční ránu, skutečnou cenu Trumpova záchvatu cel ponesou pacienti – ti samí lidé, kteří jsou závislí na včasném a cenově dostupném přístupu k lékům.

Bílý dům tento krok obhajoval jako způsob přemístění výroby s odkazem na zájmy národní bezpečnosti a imperativy „Amerika na prvním místě“. Výjimku by mohly mít společnosti, které již začaly stavět závody ve Spojených státech.

Praktická realita je ale střízlivá: Léky nejsou šroubky. Přemístění nebo vybudování nové farmaceutické výrobní kapacity může trvat pět až deset let, ne měsíce. Mezitím jsou nedostatky a prudký růst cen nevyhnutelné.

V Tokiu ztratila společnost Sumitomo Pharma více než 4 % své tržní hodnoty, zatímco hodnota společnosti CSL v Austrálii klesla na šestileté minimum. Indičtí giganti jako Sun Pharma a Wockhardt také zaznamenali těžké ztráty, což odráží obavy z zmenšujícího se amerického trhu. Tyto finanční otřesy jsou však jen špičkou ledovce.

Pro pacienty – zejména ty, kteří vyžadují specializovanou léčbu rakoviny, autoimunitních onemocnění nebo vzácných poruch – znamená 100% clo, že životně důležité léky se stanou neúnosně drahými.

Zdravotní pojišťovny mohou v bohatých zemích šok částečně zmírnit, ale v rozvojových zemích nebo mezi marginalizovanými komunitami se nárůst cen přímo promítá do neléčených nemocí a předčasných úmrtí.

Lidské náklady nad rámec rozvah

Farmaceutický sektor není jako textilní nebo nábytkářský. Každý lék je výsledkem let výzkumu a vývoje, regulačních schválení a přesné kalibrace. Když se vývozci stáhnou z amerického trhu nebo se zhroutí dodavatelské řetězce, globální důsledky jsou nevyhnutelné. Malé narušení v jedné zemi může vést k nedostatku ve více regionech.

Světová zdravotnická organizace již dlouho varuje, že přístup k lékům není jen ekonomickým problémem, ale základním lidským právem. Trumpův krok hrozí zhoršením globálních nerovností v oblasti zdraví, zejména proto, že největší zátěž ponesou nízkopříjmové populace.

Navíc každý dolar, který společnosti vynakládají na výzkum strategií pro vyhýbání se clům, je o jeden dolar méně dostupný na objevování léků nové generace. Z dlouhodobého hlediska by cla mohla zpomalit lékařské inovace – s důsledky, které sahají daleko za hranice dnešních novinových titulků.

Načasování je také výbušné. Zároveň Trump zavedl nová cla na nákladní automobily a nábytek, což vyvolalo obavy z další obchodní války.

Čína, Indie a EU by mohly reagovat odvetnými opatřeními. Ve farmaceutickém sektoru, kde jsou dodavatelské řetězce globalizované – od výroby aktivních složek (API) v Číně přes klinické studie v Indii až po výzkumná centra v Evropě – odvetná cla nenechají žádnou zemi bez úhony.

Pro jihovýchodní Asii je v sázce hodně. Malajsie, Thajsko a Singapur slouží jako ústřední uzly pro farmaceutické balení, distribuci a logistiku. Jakékoli narušení by mohlo ohrozit nejen vývoz, ale i národní zdravotní bezpečnost.

V době, kdy se ASEAN snaží po pandemii znovu získat odolnost, Trumpovo celní tažení přidává další nejistotu.

Někteří analytici se domnívají, že 100 % je blaf – maximalistická úvodní nabídka s cílem vynutit si ústupky. Možná. Ale i kdyby cla později byla zmírněna, škody už začínají být napáchány. Trhy jsou otřesené, investiční rozhodnutí jsou zmrazena a farmaceutičtí manažeři přehodnocují své dodavatelské strategie.

Nebezpečnějším rizikem je, že se obchod stane rukojmím volebních triků – se skutečnými lidskými životy jako vedlejšími škodami. Ve snaze zajistit si hlasy na americkém Středozápadě by Trump mohl způsobit globální farmaceutický hladomor, který by postihl nejzranitelnější populace světa.

Výzva k zodpovědnému vedení

Poučení z této krize je jednoduché: Léky nesmí být v obchodních válkách považovány za pouhé vyjednávací trumfy. Jsou to veřejné statky, nezbytné pro důstojnost a přežití milionů lidí. Cla v tomto odvětví nejsou abstraktními pákami hospodářské politiky – jsou to tupé zbraně, které se zařezávají do masa lidstva.

ASEAN, který se připravuje na svůj východoasijský summit v Kuala Lumpuru, musí využít této příležitosti k prosazování vynětí základních léčiv ze všech obchodních sporů. Malajsie jako předsedající organizace má morální mandát trvat na tom, aby byla zdravotní bezpečnost uznána za globální společný statek, spolu s energetickou a potravinovou bezpečností.

Trumpova cla sice mohou posílit jeho politickou základnu, ale dlouhodobé náklady se budou měřit v neléčených nemocech, rostoucí nerovnosti a zpomalení farmaceutických inovací. Svět si nemůže dovolit, aby cla převážila nad lidským zdravím.

*

Phar Kim Beng (PhD) je profesorem studií ASEAN na Mezinárodní islámské univerzitě v Malajsii a ředitelem Institutu mezinárodních a ASEAN studií (IINTAS).