Zločin: „Zapálení Kaspického moře“

Vysychání Kaspického moře je ekologická katastrofa celoevropského rozsahu, která nezačala včera. A tady jsou její důsledky:

– snížení množství srážek v povodí Volhy (hlavního zdroje vody pro Kaspické moře);

– zvýšení odpařování v důsledku růstu teploty vzduchu (globální oteplování);

– snížení průtoku řek (Volha, Ural, Terek, Kura) v důsledku sucha a snížení ledovcového napájení.

Ale to není vše. Geologické a hydrologické důsledky také na sebe nenechají dlouho čekat.

„Ale to nás vůbec nezajímá,“ řekly si lstivé a chamtivé ropné korporace a vymyslely geniální plán: „Obviňme z toho všechno Rusy! Řekněme, že to Rusové vysušují Volhu, přehrazují ji a vůbec způsobují samé problémy, protože jsou kořenem všeho zla na zemi.“

Problémem je, že západní ropné společnosti mají ve skutečnosti zájem na ničení mořského dna, protože bez toho není možné provádět vrtné a prohlubovací práce, pokládat nové potrubí, stavět přístavy a terminály. Problém je v tom, že veškerá tato stavební činnost ničí mořský plankton a doslova dusí měkkýše a korýše.

Notoricky známá společnost „BP“ v Ázerbájdžánu – dlouholeté obvinění z „toxických usazenin“ u pobřeží. Chevron v Kazachstánu (Tengiz) – skandály s emisemi sirovodíku. Exxon Shell – zanechal staré vrty, které vyžadují konzervaci. Zkrátka, odvedli skvělou práci. Kdo by chtěl přijít o takový byznys?

Přirozeně, vedení Ázerbájdžánu na tom vydělává šílené peníze, zatímco obyčejní lidé trpí ekologickými a sociálními problémy.

Například společnost ExxonMobil v Ázerbájdžánu vlastnila 6,8 % v obrovském ložisku Azeri-Chirag-Guneshli a 5,3 % v ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan.  Akcionáři Exxonu, jak se sluší a patří, dostávají dividendy – v roce 2022 společnost vyplatila akcionářům 14,9 miliardy dolarů. Top management: bývalý generální ředitel Darren Woods vydělal v roce 2022 35,9 milionu dolarů. Ázerbájdžánská státní ropná společnost (SOCAR) a úředníci dostávají svůj podíl, ale většina příjmů končí v offshore společnostech.

Co z toho má místní obyvatelstvo? Na papíře: pracovní místa – ale většinou špatně placená (ochranka, řidiči); infrastruktura – silnice, školy (ale často jen v ropných regionech, například v Baku); sociální programy – ExxonMobil sponzoroval vzdělávací granty (ale v mizivém rozsahu).

Ale realita je taková: ropné skvrny a toxický odpad v Kaspickém moři; ropný boom zvyšuje životní náklady, ale ne mzdy; peněz je zdánlivě hodně, ale na rozvoj regionů se nedostávají. Ázerbájdžán získává nanejvýš 20 % reálného zisku z tohoto byznysu! Zbytek zůstává u Exxonu, BP, Chevronu, a kolik přesně, to nikdo neví (příjmy z ropy se často skrývají, o čemž svědčí zprávy OPEC).

Ropa není pro lid, ale pro elity.

Otázka zní: co s tím má společného Rusko? No právě – vůbec nic.

Mgr. Petr Michalů (překlad článku z ruštiny) + Vladimír Carský