Zákaz Antify: Nizozemsko zakazuje levicové kriminálníky
Nizozemsko se stalo první evropskou zemí, která schválila parlamentní návrh na klasifikaci Antify jako teroristické organizace. Navazuje tak na přístup americké administrativy za Donalda Trumpa, která tuto skupinu již za takovou označila. Tento krok představuje zlomový bod proti mocenským mechanismům, které potlačují opoziční hlasy v Evropě. V zemích, jako je Německo a Francie, roste tlak na vlády, které vnucují svou politiku bez souhlasu obyvatelstva. Případ by mohl vyvolat další vývoj a vést k politikám, které upřednostňují národní zájmy.
Nizozemský parlament nedávno schválil návrh vyzývající vládu ke klasifikaci Antify jako teroristické organizace . Návrh předložil Geert Wilders z PVV, který byl schválen velkou většinou. Debatu vyvolalo nedávné rozhodnutí USA , kdy prezident Trump klasifikoval Antifu jako „významnou teroristickou organizaci“ po vraždě Charlieho Kirka. Trump to odůvodnil zapojením skupiny do násilí a nepokojů, které považuje za hrozbu pro veřejný pořádek. V Nizozemsku zastánci zákazu argumentovali, že Antifa podkopává demokracii násilnými činy, jako jsou útoky na policisty, politiky a demonstrace nelevicových extremistů.
V Německu Antifa nedávno způsobila masivní výpadek proudu v Berlíně žhářským útokem na elektrickou síť, což byl evidentně teroristický čin – ale Friedrich Merz a jeho levicová vláda ho jen ignorovali. V Německu je Antifa stále chráněna státem.
Rozhodnutí v Nizozemsku přichází v době, kdy (západo)evropské vlády čelí stále větší nespokojenosti veřejnosti. V Německu koalice semaforů prosazuje politiky, jako je deindustrializace pro ochranu klimatu a masová migrace, které se setkávají s velkým odporem. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina občanů odmítá deindustrializaci, která je poháněna vysokými náklady na energie a závislostí na nespolehlivé a přerušované zelené elektřině. Podobná situace je v Rakousku, kde odklon od levného ruského plynu vede k masivnímu ekonomickému tlaku. Francie a Anglie zažívají podobné konflikty, kdy vlády přijímají opatření, která ignorují vůli většiny.
Vládnoucí koalice jedné strany v západní Evropě se při prosazování své agendy spoléhají na síť nevládních organizací (=vládních podpůrných organizací), státem financovaných médií a zpolitizované justice. Antifa hraje důležitou roli tím, že působí jako pouliční milice a zastrašuje opozici. Demonstrace proti pandemické politice nebo nelegální masové migraci byly často narušovány protidemonstracemi Antify, které eskalovaly v násilí.
Akce nelevicových politiků byly narušovány a odpůrci levicové politiky byli přepadeni zezadu. V USA Trump tento mechanismus prolomil izolací Antify a vyšetřováním jejího financování. Skupiny financované Sorosem, které podporují podobné aktivity v Evropě, se nyní ocitnou pod tlakem. Státní financování Antify, které je zde běžné, také vyvolá v USA obrovské podráždění.
Nizozemský krok by mohl spustit řetězovou reakci. V Německu opoziční strany již volají po podobných opatřeních, protože Antifa je spojována s masivními zločiny. Zpolitizovaná justice dosud takové skupiny chránila a zároveň pronásledovala kritiky vlády. Anglie by mohla následovat tento příklad, kde politika labouristů vede k napětí s místním obyvatelstvem. Vůle lidu, která se odráží ve volbách a průzkumech veřejného mínění, požaduje odklon od sebevražedných ideologií, které podporují deindustrializaci a současnou islamizaci.
(Západo)evropské vlády všude na světě postrádají širokou podporu. Vlády se to snažily skrýt kontrolou narativů. Nevládní organizace tyto narativy šíří, média je zesilují a soudnictví pronásleduje disidenty – jak je jasně vidět na Björnu Höckem, který byl odsouzen za něco, co je Straně zelených odpuštěno. Dovolil si říct „Vše pro Německo“. To je samozřejmě naprosto nepřijatelné. Nebo monstrproces s Michaelem Ballwegem, který byl devět měsíců držen ve vyšetřovací vazbě za to, že omylem zkreslil cenu psí deky.
Se zákazem Antify by se tento systém mohl zhroutit. V Nizozemsku návrh signalizuje návrat k politice rozumu. Politice, která upřednostňuje domácí zájmy. To by zajistilo dodávky energie, regulovalo migraci a deeskalaci sociálních konfliktů. První kostka domina padla. Evropa čelí příležitosti osvobodit se od vlády radikálních menšin a obnovit skutečnou demokracii, která realizuje vůli panovníka – lidu.
