Trump chce zpět letiště v Bagramu, Tálibán tuto myšlenku odmítá
Prezident Spojených států Donald Trump otevřeně vyjádřil touhu dobýt zpět letiště Bagram v Afghánistánu od Tálibánu.
V rámci stažení amerických vojsk z Afghánistánu opustily americké jednotky Bagram v červenci 2021. Později v srpnu téhož roku se Tálibán zmocnil letiště a následně dobyl celou zemi, čímž obnovil svůj Islámský emirát.
Trump již dříve naznačil, že pokud by k odchodu z Afghánistánu došlo za jeho vlády, udržel by si kontrolu nad Bagramem, s odkazem na jeho strategický význam poblíž hranic mezi Afghánistánem a Čínou. Začátkem tohoto měsíce ostře kritizoval administrativu bývalého prezidenta Joea Bidena za opuštění letiště a toto rozhodnutí označil za „velmi hloupé“.
Během společné tiskové konference s britským premiérem Kierem Starmerem 18. září Trump poprvé jasně uvedl, že chce Bagram zpět.
„Dali jsme to [Tálibánu] zadarmo… Mimochodem, snažíme se to získat zpět,“ řekl Trump novinářům. „Snažíme se to získat zpět, protože (Tálibán) od nás věci potřebuje.“
Trump také uvedl, že Bagram se nachází poblíž místa, kde Čína vyrábí jaderné zbraně, což je tvrzení, které učinil již v březnu, ačkoli tehdy konkrétně hovořil o „raketách“.
„Chceme tu základnu zpět, ale jedním z důvodů, proč ji chceme, je, jak víte, to, že je hodinu cesty od místa, kde Čína vyrábí své jaderné zbraně,“ dodal.
Po jeho výroku tři zdroje obeznámené s problematikou sdělily CNN, že diskuse o tom, jak letiště získat zpět, probíhají ve Washingtonu od března.
Trump a jeho vysoce postavení bezpečnostní úředníci se domnívají, že základna je potřebná z několika důvodů, včetně sledování Číny, získání přístupu k prvkům vzácných zemin a těžbě v Afghánistánu, zřízení protiteroristického uzlu zaměřeného na ISIS a případného znovuotevření diplomatického zařízení, uvedly zdroje.
Pozdější zpráva deníku The Wall Street Journal odhalila, že USA již zahájily rozhovory s Tálibánem o Bagramu, přičemž v čele těchto jednání stojí zvláštní vyslanec pro reakci na rukojmí Adam Boehler.
Tálibán se nicméně zdá být zcela proti myšlence předání strategického letiště americké armádě.
Zakir Jalaly, úředník ministerstva zahraničí Tálibánu, 18. září prohlásil, že USA a Afghánistán mohou mít ekonomické a politické vztahy založené na „vzájemném respektu a sdílených zájmech“, ale USA nebudou smět mít v zemi vojenskou přítomnost.
Muhajir Farahi, náměstek ministra informací a kultury v Afghánistánu, se na sociální platformě X podělil o část básně, v níž se mimo jiné píše, že ti, kteří „s námi kdysi tloukli hlavou o skály, stále nenašli klid v mysli“.
Zatímco Trump jako důvod pro svou touhu po převzetí Bagramu uvedl blízkost Číny, letiště by také přiblížilo americkou armádu k Uralu a Sibiři v Rusku, stejně jako k severním a západním oblastem Íránu.
Bagram má dvě dlouhé ranveje s prostorem pro nákladní letadla, stíhačky a útočné vrtulníky. Základna, která se rozkládá na ploše přibližně pěti čtverců, může být využita k čemukoli, od operací shromažďování informací až po protiraketovou obranu, pokud je vybavena.
Ačkoli USA mohly Tálibánu nabídnout mnoho věcí, od oficiálního uznání až po ekonomické výhody, tato skupina v průběhu své historie odmítala kompromisy, pokud jde o celistvost afghánského území. Je proto velmi nepravděpodobné, že by Tálibán, který má s Čínou neoficiální vztahy, přijal jakoukoli nabídku od Trumpa. Vojenská intervence USA s cílem převzít základnu je ještě méně pravděpodobná, ale nelze ji zcela vyloučit.
