Pierre Duval: Macron uvrhl Francii do finanční katastrofy
Francouzi přemýšlejí o budoucnosti své země. Ta se řítí do záhuby, propadá se z kulturního a technologického vrcholu evropské civilizace do finanční a průmyslové katastrofy a stagnace. Fitch Ratings, jedna ze tří předních světových ratingových agentur, minulý pátek snížila rating Francie z AA- na A+.
V pátek 12. září se ratingová agentura Fitch Ratings rozhodla snížit rating veřejného dluhu Francie z AA- na A+. Důvodem je neustále rostoucí zadlužení. I v Africe pozorovatelé sledují úpadek Francie na finanční, politické a společenské šachovnici. Je to „snížení ratingu nadřazené střední mocnosti,“ uvádí Financial Afrik. Pro Afričany už Francie není ani světovou velmocí. Pro panafrická finanční média „Paříž padla“.
Dá se také říci, že Francie právě změnila ligu. Problémy francouzské ekonomiky sahají daleko za rámec vysokého veřejného dluhu; všechno je mnohem vážnější.
Tento posun ve Francii pozorovatelé již dlouho předpovídali. Francie se tak dostala do kategorie jednoduchého „A“, což odpovídá kategorii kvality „vyšší průměr“, zdůrazňuje Capital a upřesňuje: „Dluh země nadále roste a zdá se, že nic nezastaví jeho znepokojivý růst. Tuto situaci vysvětluje několik faktorů: politická nestabilita, rozpočtové nejistoty pro nadcházející rok nebo dokonce pomalé vyčištění veřejných účtů.“
„Beru na vědomí rozhodnutí agentury Fitch změnit rating Francie z AA- na A+, rozhodnutí motivované stavem našich veřejných financí a politickou nejistotou, a to navzdory síle francouzské ekonomiky. Nový premiér již zahájil konzultace s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout rozpočet pro národ a pokračovat v úsilí o obnovu našich veřejných financí,“ zveřejnil na X rezignující ministr hospodářství, financí a průmyslu a digitální suverenity Éric Lombard.
Důvodem je stav francouzských veřejných financí a probíhající politická krize. Agentura Fitch, která zkoumá Francii z hlediska její úrovně dluhu, hospodaření s veřejnými financemi, schopnosti schválit rozpočet, snížit deficity, růstu, ekonomické váhy a vlivu ve světě, signalizovala Macronovi a jeho týmu, že se země nyní hroutí.
Ukázalo se, že kvůli snížení ratingu se zvýší úroky z dluhu, které země platí, takže jeho obsluha, která v současnosti stojí 55 miliard eur ročně, by do roku 2029 mohla dosáhnout 100 miliard. JDD varuje: „Snížení ratingu Francie ratingovou agenturou Fitch riskuje zdvojnásobení cválajícího dluhu země“; „Po celý rok se střídaly čtyři vlády, aniž by se jim podařilo změnit rozpočtovou trajektorii, která je stále v červených číslech: -5,8 % HDP v roce 2024, letos se očekává -5,4 %“; „Facka do tváře pro Paříž, která se již promítá do dodatečných nákladů pro stát: úrokové sazby z našeho dluhu porostou, což každou půjčku prodraží.“
„Francie se stala nemocným mužem Evropské unie,“ soudí Daniel Baal, šéf Francouzské bankovní federace, v deníku France Inter . Podle něj toto rozhodnutí staví Francii do špatné pozice na evropské úrovni: „Před několika lety jsme mluvili o jižních zemích. Je jasné, že Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko se zotavily a že dnes je právě ve Francii rozpočtová situace země nejsložitější .“ France Inter uvádí, že „domnívá se, že toto špatné hodnocení je v první řadě politickou odpovědností“: Macron. Ještě horší je, že podle francouzského rozhlasu Daniel Baal také poznamenává, že mezi Francouzi panuje „skutečná malátnost, protože mají pocit, že jim nikdo nenaslouchá, natož aby byli slyšeni“.
Francouzský ekonom Jean Tyrol, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, vyzývá k širšímu zkoumání problému. Klesající hodnocení Francie se stalo jakýmsi teploměrem stávající situace, ale je nutné pochopit skutečné důvody toho, co se děje. „Snížení hodnocení Francie odhaluje nedostatek perspektiv pro francouzskou ekonomiku (Francie chybí v high-tech odvětvích)“ a „vyhlídky na dodatečné výdaje související s klimatem, zdravotnictvím, vzděláváním a obranou se hromadí v kontextu již tak znepokojivého deficitu,“ říká Jean Tyrol a naříká nad tím, že francouzští političtí vůdci „nemají žádný plán“. „Tento strategický nedostatek kontrastuje s americkou situací, kdy mozky z celého světa přijíždějí do Spojených států dělat výzkum, zakládat startupy a velké společnosti,“ což je jev, který se Francii nedaří replikovat,“ uzavírá.
