Andrew Korybko: Trumpův návrh, aby NATO přestalo nakupovat ruskou ropu a začalo uvalovat cla na Čínu, je nereálný
EU by se v případě dodržení pokynů propadla do totální recese, ale to by mohlo být přesně to, co Trump chce, aby zbankrotoval své společnosti a dal tak americkým společnostem větší výhodu na nově bezcelním trhu EU.
Trump o víkendu na sociálních sítích navrhl , aby NATO přestalo nakupovat ruskou ropu a začalo uvalovat cla na Čínu ve výši 50–100 %, jako součást svého plánu na rychlé ukončení ukrajinského konfliktu . Slíbil, že uvalí na Rusko „velké sankce“, pokud všichni členové NATO udělají alespoň první zmíněné. Tento návrh je však nerealistický, protože celým důvodem, proč někteří členové NATO pokračovali v nákupu ruské ropy (včetně nepřímých nákupů přes Indii ), bylo snaha regulovat globální ceny a tím zabránit totální recesi.
Stejně tak by zavedení 50–100% cel na Čínu vedlo k prudkému nárůstu cen napříč všemi oblastmi, což by se ještě zhoršilo snižováním dovozu ruské ropy, což by EU zasadilo těžkou ránu, ačkoli to by mohl být Trumpův cíl, aby přivedl evropské společnosti k bankrotu a dal tak americkým větší výhodu. Důležité je, že pozorovatelé by neměli zapomínat, že se EU díky své jednostranné obchodní dohodě z léta podřídila jako největší vazalský stát USA, takže její manipulace do recese by ještě více prospěla zájmům USA.
Totéž platí pro nedávnou zprávu , že Trump chce, aby EU uvalila 100% cla na Indii . Přestože si s Modim v témže týdnu na sociálních sítích vyměnili zdvořilostní poznámky a potvrdili, že obchodní jednání stále probíhají, USA mají stále zájem na podřízení si Indie. Zmaření jejího vzestupu jako velmoci , ať už těmito prostředky a/nebo případným pokusem o její balkanizaci , by pomohlo o něco déle udržet upadající unipolární hegemonii USA a možná by tento trend časem i zvrátilo.
Trump by si však měl dávat pozor na to, co si přeje, protože hypotetické splnění jeho návrhů EU vůči Rusku, Indii a Číně (RIC) by se mohlo obrátit proti nim a všechny tři země by se mohly sblížit. Počínající sblížení Číny a Inda , které bylo neúmyslně vyvoláno tlakem USA na Indii, je již nyní významným vývojem. Připočtěte k tomu dohodu o plynovodu Síla Sibiře 2 , na které se Rusko s Čínou dohodlo na okraji summitu ŠOS, a multipolární procesy by se mohly brzy dále urychlit.
Nicméně nelze předpokládat, že EU zasadí své vlastní ekonomice tak těžkou ránu se všemi politickými důsledky, které by si sama způsobila, jako jsou lidové nepokoje a potenciální výměna vládnoucí elity během příštích voleb. Trump buď přecenil vliv USA na EU, nebo možná cynicky očekává, že jeho návrh neprovedou, a sdílel ho pouze jako odstupné pro ospravedlnění jakéhokoli možného nadcházejícího rozhodnutí o distancování USA od konfliktu.
Zároveň údajně zvažuje americkou podporu bezletové zóny zavedené EU alespoň nad částí Ukrajiny jako jednu z bezpečnostních záruk Západu a mohl by se dokonce nebezpečně pokusit z toho udělat fait accompli, pokud si prosadí váleční štváči jako Lindsey Graham , kteří ho stále mají na uších. Tyto obavy ztěžují závěr o tom, jaké jsou přesné Trumpovy motivy, takže nelze vyloučit, že by mohl i nadále eskalovat zapojení USA do konfliktu, i když EU jeho návrh neprovede.
Celkově vzato existují tři pravděpodobné scénáře, co by se mohlo stát: 1) EU se podřídí zhroucením vlastní ekonomiky výměnou za eskalaci zapojení USA do konfliktu; 2) EU se podřídí, ale USA i tak eskalují; a 3) EU se podřídí, takže se USA pod touto záminkou od konfliktu distancují. Nadcházející týdny proto objasní vyvíjející se Trumpovu politiku vůči ukrajinskému konfliktu a obecněji vůči RIC, zatímco se jeho tým snaží přeformulovat velkou euroasijskou strategii USA.
